Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 

Chovatelská stanice morčat Dandelion

Jak jde život

4.3.2012

Tak takhle vypadá reklama na třítýdenní pravidelné užívání borisovky - Rp. 2 ml á 2 hod... :-)...

 

   

3.3.2012

Včera tedy odjela Griotka do CHS Porcellino, děkuju paní Marcele, Jarce a Pétě...Zpátky přijela Athéna vom Sulzbach, bude u nás plnit důležitou úlohu bezdětné společnice Nelsonka. Ž jde o zralou dámu, která í, co chce, bylo vidět hned, jak přijela. Sebevědomě nakráčela k Nelsonkovi  do boxu, poměrně úspěšně ignorovala jeho trapně přehnaný zájem a pustila se do kontroly, jak nám funguje zásobování proviantem. Když jsem viděla, jak krásnou samičku nám Jarka dala do opatrování, bylo to pro mě velikou radostí a uvědomila jsem si znovu úlevu nad tím, že už nemám pnutí míchat se do chovatelství. Pouhé pečovatelství je pro mě to pravé :-). 

Odpoledne odvážím do  CHS Merlin Bohemia Juráška a Livy. Budou se tam mít krásně a snad budou i platnou posilou této velmi slibné nové (staronové - skoro čistá Saxabara :-) CHS.

Večer pak povezu dvě samičky, které zde byly na krytí u Juráška a Nelsonka Evě Bejbinkové, u jedné se myslím zadařilo, u druhé si myslím, že ne, tak že radost bude mít jak Eva, tak Eviččini chlapci.

A bude nás o poznání méně...hurá, říkají si kvíkálci, doufáme, že okurek bude stejně.......

Holčičkám holuščím budou zítra odpoledne tři týdny. V posledních dvou dnech si samy řekly, že mlíčko už stačí á 3 hodiny. Jsem ráda, že si tak rozumíme, bála jsem se, abych jim nenutila pohodlné mlíčko a ony tak měly problém s tím, jak se naučit přijímat pevnou stravu. Zkusila jsem k nim dát Adagiu, ale nebylo to dobré, tak že se musí učit pěkně podle hlasu Přírody. Funguje...jakkoliv jsou broučinky krotké vůči ruce, jakmile se na krmení přišel podívat šeltičák Elfík (pejsek zcela bez loveckých pudů), Joy hned věděla, že je potřeba nechat mlíčko mlíčkem a utéct...vypekla mě tím...poučila... zvládly jsme to  bez pádů a úrazů...Tak že Elfíku, dívat se budeš chodit, až budou myšky trošku větší.

A takhle si otočily kolem prstu druhou náhradní mámu...první jsem já :-), kdyby to někomu nedošlo , já jsem mlíková a masírovací a pusinkovací...druhá je zahřívací a pro horolezce...

 

 

Váhu máme takovu, že asi postavím borisovce pomník...musím napsat té slečně, na jjejímž webu jsem ji našla, jako že její pan veterinář ji vymyslel pro jejího samečka...Chance 296g, Joy 256g ...

Jistě, holky měly určitě velkou dávku štěstí, že to takhle dopadlo, taky nějaké to mámino mlíčko první dva dny ucucaly, svoji roli asi sehrál i nápad se šťávočajem, pangaminem, Celaskonem, Actimelem a důsledné krmení dávek 1,5-2 ml á 1,5-2 hod.. Píšu to sem proto, že mláďátka by byla bývala pila víc, myslím, že by do sebe nacpala 4 ml, nevím kam...tak to chtěla ta moje Íčka a já jsem jim neodolala a sušeného Beapharu jim dávala, kolik chtěla....a bylo to špatně...mohlo být špatně i něco jiného, jen prostě analyzuju, co mám k dispozici za zkušenost.........

Potěšilo by mě, kdybyste se mi chtěli ozvat vy, kdo jste mláďátka kdy uměle odchovával, ať už úspěšně či nikoliv, třeba by se nám povedlo vnést do tohohle chovatelského nechtěného zážitku více jasného světla....

 

29.2.2012

Morčecí slečínky jsou zdá se se mnou spokojeny, jsou tááák ochočené,leží v dlani na zádech, nechají se vzít do ruky tam, kde zrovna jsou, roztomile spinkají jako dvě placičky pod plyšákem, zvednu ho, nikam neutíkají, dostanou pusinky na tlapky - osm šťastných pusinek...

Snad nám to vydrží..

Díky vstřícností paní Lenky se můžeme těšit na společnici pro Grenadinka, za měsíc by nám měla radost udělat čtyřletá peruánka, která nikdy nezabřezla. Přesně náš favorit :-).  Vždy jsem si přála peruánce, ale že to nastane v takových souvislostech....nikdy neříkej nikdy...:-). Snad u nás bude mít krásný důchod...Děkuju....

28.2.2012

Nic nového, než že slečny přibraly za den svých obvyklých +- 10g, jedna bez druhé ani ránu, spinkají pod plyšovým psem a hezky baští. Dnes v noci jsem už měla pocit, že nemůžu a dala jsem si 2,5 hodiny v kuse pod peřinou a to dvakrát za sebou, aniž bych k nim šla se šťávočajem, bylo znát, že mají žízeň, ještě nesnědí tolik šťavnatého, aby si vodu opatřily k tomu mlíčku od kravičky. Ale mě to asi pomohlo přežít :-))) a ony moji lenost dohnaly...

V pátek odjíždí Griotka, o víkendu Jurášek s Livy, všichni tak, že pokud se narodím jako morče či pes, prosím do takových rodin....Nelsonkovi, který zůstává, naopak přijede kamarádka (aby nebyl sám), co se tváří, že děti mít nemůže, doufám, že své předsevzetí nezmění.

Ještě asi stihla zabřeznout Kiss...na konci prosince 1170g a po dvou měsících s Grenadinkem 1380. Přibývat začala nenápadně zhruba před měsícem, dnes už asi jistota, že březí je...a to jsem vnadila Jarku, že Kiss k ní v pátek dorazí s Griotkou...

27.2.2012

Máme za sebou super psí víkend pod vedením skvělé instruktorky Pavly Klučkové, nádhera...zúčastnili jsme se v podstatě celá rodina, protože manžel v neděli krmil holčičky :-). Měl tedy krmit dvakrát, jednou zapomněl, ale i to jedno krmení ho k holčičkám hned připoutalo tak, že se mě v noci už neptal, proč vstávám (vstávám pátý týden, když před narozením holčiček k jejich mamince), nýbrž se před usnutím vyptával, co to v té stříkačce měly, jak mají roztomilé pusinky, že to je dojemná záležitost a jak že to s nimi vypadalo, když se narodily třemi tlapkami za Duhovým mostem...Děkuju...

Už jsem se odhodlala k fotce - tak že dvoutýdenní moje berušky sirotečkové: 

New Chance Dandelion, 235g (porodní hm. 125g)

                            

                            

 a New Joy Dandelion, 203g (porodní hm. 85g)

                        

Z druhé strany se mi fotka nepovedla, viz titulní strana - obrázek shora napoví, že více bílé, ale "furt dobrý" :-).

Krmíme pořád stejně, ve dne v noci po 2,5 hodinách 2 ml borisovky obohacené o celaskon a actimel, mezi to po mililitru či o půl víc mrkvovojablečné šťávy půl na půl s fenyklovým čajem, multivitamínem v minimnožství, celaskonem a pangaminem. Po každém krmení masáž bříška.

26.2.2012

Chance a Joy dnes v půl třetí odpoledne dosáhnou na dva týdny svého života :-), dávám smajlíka, protože z 95% náhradní krmení a kromě prvních pár dnů prakticky bez mámy a váhy dnes ráno 224 a 194, absolutně jsem nevěřila, že by na umělé výživě mohly prospívat, natož přežít. Moje jedna zkušenost s dokrmováním (tenkrát mlékem pro kočky) u krásných silných mláďat vrhu I, narozených zcela bez komplikací, byla - marnost, zoufalost....Tyhle holčičky, zdá se, měly mnohem více štěstí, od prvních minut obrovské bojovnice. Ťukám a držím jim všechny palce...Naopak jsem věřila, že jejich máma zvládne toxémii...

25.2.2012

Poledne - dožily jsme se dalšího dne,ranní váhy  Chance 211g, Joy 180g...holčičky musely vydržet od půl deváté do 12ti bez náhradní mámy a tedy mlíčka, vydržely, já i ony jsme byly rády, že jsme se zase shledaly :-). Utíkám na louku s pejsky, copak malí, ti po dopoledním psím programu ani nikam nechvátají, ale Sindy tu čekala, tak že ta si zaslouží...ve dvě další mlíčko a zase tři a půl hodiny bez morčecí mámy, večer a noc to zase dáme po 2,5 hodinách a i se šťávičkou :-).

24.2.2012

Ranní váha  Chance 201, Joy 173. V úterý by holčičky statisticky měly dosáhnout dvojnásobku porodní váhy tj. 250g a 170g. Kéž by tomu tak u Chance bylo a kéž by u Joy nevadilo, že přibírá nadprůměrně...

Odpoledne - našla jsem na webu dr. Vítkové, Bohemia Cavia, že starší mláďátka se krmí třeba až po 4 hodinách, začínám tedy prodlužovat interval mezi krmeními, od mlíčka do mlíčka máme tři hodiny, mezi tím čaj se šťávou, celaskonem, pangaminem s probiotiky a vitamíny. Holčičky jsou čilé, plyšáka si oblíbily a využívají ho k odpočinku, baští nejvíce seno  a čerstvý fenykl, trochu mrkvičku a ovesné vločky, sem tam dokonce granuli Berkelu a Cavia Prestige Complete. Jablíčko jim moc nejede (co to :-), okurku také ještě neochutnaly, na rozdíl od medového melounku :-).

23.2.2012

Radost do smutného dne mi přinesla večerní zahajovací lekce psí školy pro sportovně vedené malé pejsky - Minimaxipes. O Casperovi a Elfíkovi ani nemluvě, řvali nadšením, když viděli, kde vystupujeme z auta...pro mě výzva, abych už konečně dala naší psí "práci" nějaký řád, protože takoví to jsou šikovní kluci, ti moji šeltičáci :-)

V noci odešla Holy... bylo to pro ni vysvobození, já se nikdy nezbavím viny, protože tuto samičku jsem vůbec neměla krýt...už samotnou březost přežila do porodu pravděpodobně kvůli mým intervencím...

Večer - mláďátka dostala termoláhev v plyšákovém obalu (pro útěchu, v místnosti je 22 st.), mámu jsem jim vzala...zřetelně pro ně vysílala nešťastné signály, ony zase po ní lezly a neměla klid, už pro sebe vzájemně nebyly vzpruhou. Malé myšky ožily, vesele konzumují po boxu, vedle nešťastné mámy byly nehybné, schlíplé. Pro Holy už je asi jen jedna cesta, pravděpodobně jí ji zítra ulehčím. Je v klidu, tichu, teple, dostává dostatečně pít dobré věci. Víc už pro ni neudělám, ona toho pro svoje děti udělala nesmírně moc. Jestliže bych bývala do dneška váhala, zda přece jen nepokračovat v chovu, jako že to mám již vyřešeno, pak dnešní večer by jasně rozhodnul. Na toto nemám...ať už jsou důvody a četnost komplikací jakékoliv. Doufám, že až se otřepu, budu chodit číst na weby statečnějších chovatelských stanic velikou převahou pozitivní zprávy. Příkladem budiž Merlin Bohemia, kde první vrh přinesl tak nadějná čtyřčátka, až srdce plesá...Určitě to jde...

Ráno - Holuška nejí sedmý den, spíš osmý, po porodu jí váha vylezla ze 1730 na 1800, dnes má 1615, což měla i včera, předevčírem 1624. Kousne si párkrát za den jedno dvě sousta, tedy nic. Nedávám jí už kaši, jen pastu, Duphalyte, celaskon, pangamin, Kulíška rehydratačního, vše v bylinkovém čaji a čerstvě lisované mrkvovo-jablečno-pomerančové šťávě vždy, když jdu k mláďátkům, tedy po hodině a čtvrt. Antibiotika jsem již také ukončila, jako pomoc jejím játrům, teplotu nemá, dýchá dobře, chudinka "hubuje". Kdyby nebyla takovou oporou svým dětem,  pokud by šla váha prudčeji dolů a naříkala-li by víc, blížila bych se rozhodnutí o euthanazii. Ale pořád je takovým, byť bědným obrazem toho, že naděje umírá poslední.

Ranní váhy holčiček: 

Chance 190 (včera 171), Joy 163 (včera 147)

Myšky hopkají, okusují, lezou po mámě...po mámě žádný bobeček nenacházím, po myškách nadílka je, tak snad přijímají pevnou stravu dost a tráví ji....

Včera poslala paní Jana z CHS Z Elfího údolí ohromně posilující mail, moc jí děkuju. Je velmi osobní, filozofický a nepatří sem.

Večer v devět, když jsem už pracovala na tom hodinku spát do dalšího probuzení a tak dál celou noc, přišla smska od Evy (CHS Od Bejbinky), nabízela, abych dala holčičky na víkend k ní a mohla se s pejsky účastnit pozitivního semináře s pavlou Klučkovou a www.minimaxipes.cz . Úžasné. Budu za holčičkami morčecími dojíždět, holky (pejskovací) jdou stejně na pořádný oběd a doma bude i boxerka Sindy, která by malé pejsky strašila (jako že je sní, což by i vážně chtěla). Bude doma sama, neb rodina se chystá lyžníkovati. Tak že další jasný důvod přijet během dne dvakrát domů, nebo jednou a odjet dříve, to bude záležet na kamarádce, která se mnou bude sdílet auto. Evo, jako by se stalo, jsi neuvěřitelná. Pravá pomoc je ta, kterou dotyčný opravdu potřebuje, ne ta, kterou si chce nabízející pochlácholit ego, co na tom, že to není to, co by ten druhý uvítal. Takových nabídek se mi za život nedostalo mnoho...

22.2.2012

Ranní váha Chance 171 (včera 167), Joy 147 (včera 136)

Vkládání podávání fenyklového čaje s C vitamínem a Pangaminem do 2,5 hodinového intervalu krmení "borisovkou" zdá se holčičkám vyhovuje. Včera během noci mi přišla jejich bříška navzdory masážím tvrdá, svalový tonus mláďátek ochablejší. Po 24 hodinách této "čajové kulturní vložky",  prodloužení intervalu mezi mlíčky o půl hodiny a snížení tuku v "borisovce" na hladinu rovnou morčecímu mateřskému mlíčku mi obojí přijde v pořádku. Samozřejmě, že to spolu vůbec nemusí souviset, ale co kdyby... Jisté a propracované postupy na umělý odchov morčátek nikde nejsou. Ovšem znamená to, že se budím po hodině a čtvrt, v reálu, než vše nachystám a uklidím, po hodině. Na víkend mám tisícikorunou zaplacený víkend pozitivní motivace psů - pozitivní motivace není výcviková metoda, to je životní styl :-), mám brát s sebou kamarádku se štěňátkem, závazků moře...a nepřeju si nic jiného, než kéž bych měla koho doma krmit...

Našla jsem při včerejším večerním čtení Elišce pár vět, které mi zcela mluví z duše, ale bála jsem si to přiznat...tak že nový citát v záhlaví titulní stránky.

Holy pomalu odchází, musel by se stát zázrak...

21.2.2012

Ranní váha Chance 167  (včera 153, předevčírem 145), Joy 136 (včera 121, předevčírem 112)

Včerejšek mi vzal všechny síly, neudálo se nic pozitivnějšího, než že Holy žije a její dvě trikolorní holčičky též. Jak to bude dál, o to bojujeme. Mamka si sem tam zobne, pečuju o ni, jak umím. Kojení myslím prakticky ustalo, každou hodinou se na umělé stravě může stát, že bříško mláděte ztvrdne, mládě odmítá pít a jíst a je konec nadějím. Ještě jsem propočítala borisovku, podle originálního receptu je super vymyšlená v tom, že má 8% bílkovin, jako morčecí mléko (kravské má 3,2 cca, obnovené kravské pro koťata též). Tuků má o něco více, než uvádí dr. Vítková, že má morčecí mléko, tedy jsem ubrala smetanu a olej. Holčičky hodně rychle nabíraly a ač to vypadá lákavě, dobře to není. Také střídám borisovku s fenyklovým čajem s celaskonem a pangaminem s probiotiky. Spolu s masážemi bříšek to je celodenní celonoční práce. Teď je důležité, aby holčičky jedly pevnou stravu, přispívá to k tomu, aby se neochromilo trávení zatížené jiným mlékem, než mateřským. Všechno to zní hezky, ale je to hodně o štěstí. Bikolorní Belief ho neměla, umřela v půl čtvrté ránoVíc sem už psát nebudu, je to smutné, tak že až bude vyhráno nebo prohráno, objeví se to tu.  

Ukončujeme aktivní chov -  v našem malém chovu je každá smrt samičky velmi znát, možná, že máme relativně častější výskyt komplikací právě pro menší počet odchovů. Spolu s tím, že o naše  odchovy není více méně seriózní zájem, nechceme dál vystavovat samičky rizikům březosti...Ty, o kterých si myslíme, že by mohli být v chovu užiteční a radostní, jsme nabídly nejlepším známým...děkujeme, že u nich najdou domov a věříme, že i perspektivu...

Jak jsme toto rozhodly u Elinky, najdete na www.sundance.wbs.cz na titulní stránce...

Z "dandelionovských" morčátek doma zůstanou

Yago, Grenadino, první chlapec v letech může být s děvčaty zcela bezpečně, druhý dostane nějakou hodnou kamarádku, o cizí samičky nikdy nestál, bál se jich a ty ho bily.

Dále rodina Holy, jestli někdo zůstane...

Váhám nad Riou, protože jsem si tolik myslela na vrh s Grenadinem s nadějí na kudrnaté satény...nechávám otevřené, byl by to poslední vrh Dandelion. Ria je štíhlá, ve formě...třeba bychom měly štěstí...

Do nového opatrování půjdou: 

La Raya je dlouhodobým snem CHS Jižní Slunce, půjde tam. 

Griotku si dávno rozhodla vzít CHS Porcellino, je to samička v dobré kondici, bezproblémová máma.

Kiss jako samičku myslím velké chovné hodnoty a dobrou mámu svěřím CHS Rainbow. Ale až později, je zřejmě březí s Grenadinem, pokus o La Rayu č. 2. Snad to dopadne pro Kiss dobře... 

Všem děvčatům děkuju za pochopení a podporu...

Abych Elinku trošku rozptýlila, slíbily jsme si, že uděláme masopustní fotky nějaké...k


 jejím rovnosrsťáčkům se přidaly moje dvě kudrnky La Raya Dandelion  s Riou Luna ...

    

 

 

19.2.2012

Večer: 

Mírný optimismus přetrvává v případě mláďat,trikolorky se zdají být opravdu k světu a  Belief udělala od včera obrovský pokrok. Od mláďátka jen vší silou bránícímu se padnutí na bok ke dnes občas i hopsající holčičce. Bohužel, během dne stoupla poptávka po borisovce, myslím, že mléko od mámy dochází. Kéž by borisovku mláďátka dál snášela tak statečně, jako dosud, velmi se snaží jíst pevnou stravu, dokonce do sebe soukají Berkel a Prestige Complete, samozřejmě vločky, seníčko, okususjí petrželku, mrkev na proužky, hranolky jablíčka, kousky celozrnné tvrdé housky. každé krmení ze stříkačky je vyprovokuje k následnému shánění, co dům dal dál, ale jedí v podstatě pořád, Belief tedy ještě dost odpočívá, ale neklepe se už a nemotá.

Váhy holčiček níže....

Holuška jedla jen ráno, takový záchvěv to byl, pak už nic, zmenšením intenzity krmení jsem chtěla dosáhnout toho, aby začala jíst pevnou stravu, je to nutné...Ale váha jí šla během dne o 100g dolů, k jídlu jí to neponouklo, tak že zpátky všechno, co doma máme včetně energetické pasty.

Ráno: 

Mírný optimismus, za 24 hodin holčičky přibraly 8-9 gramů, pokud se na váhu podíváme očima dvou dnů,protože Belief se o jeden den propadla,  pak Chance přibrala 17g a Joy 20g, Belief deset. Velké úsilí a boj všech zúčastněných...Zdržím se svého obvyklého proudu řeči, bude to tak lépe :-), ale přece jen...:-)... Holy byla večer snad nejhorší za celý týden, cvakala zoubky, pokládala hlavu na bok, byla nervózní na mláďata. Nehubne, ale do rána nejedla, krmila jsem ji po dvou hodinách bez přestávky, stejně jako jsem vážila mláďata, abych nedokrmovala zbytečně nebo zase nepromeškala čas, sil do rezervy nemá zvláště Belief. Kvůli ní a mamce jsem k nim chodila pomalu s rukou před očima, protože jsem měla už spíš jen víru, než naději. Ráno přineslo zlepšení chuti do života jak u Holy, tak u Belief.

Trikolorní holčičky si občas o dávku mlíčka a čaje se šťávou a Duphalytem řeknou, dám jim mililitr prvního a půl druhého, musí se snažit pít od mámy, není toho mnoho, ale zase to je nad zlato. Zanorují se pod ní za mocného hrabání zadníma nožkama a Holy dnes trpělivěji drží. Jak toho moc neteče, holky asi nejsou zrovna šetrné...tak že to vydržet, když vám je na umření, není určitě legrace....

Kéž by holčičková jména přinesla  Víru, Naději a nakonec Radost....i pro Holy.  S chovem jsem na tom v hlavě tak, že nebudu krýt a všichni doma zůstanou, protože prodejem byť perspektivních holčiček bych je před riziky neuchránila....A pokud bude třeba  zeštíhlet počet zvířat doma, protože "už nechováme, tak proč je máme", pak vybraným vyrovnaným povahám budu hledat mazlíkovský domov. Zpráva o tom, že u Noemi (CHS Od Julie) poslední tři krytí přinesly jednu mrtvou samičku a z devíti mláďat přežilo jedno, mě v tom jen utvrzuje. Nejsem duší chovatel...jsem za vše morčátkům vděčná, uvědomuji si, kolik špatných rozhodnutí jsem udělala, snad mě to posunulo k tomu být lepší, jinak by byly ty chyby zbytečné....

 

Váhy holčiček: 

                        6           10    14      ...    20   ....během odpoledne dokrmovány i Chance a Joy

Chance           153      152   150   ... 155

Joy                  121      120    117  ...  126   

Belief   

     dokrmována 83       86     87   ...    90

 

18.2.2011

 

 

Váhy holčiček: 

                                                  6                             10         14   ...  23

Chance   bez dokrmování        145     .........               147       145        150

Joy          bez dokrmování       112      .........               115       114        118

Belief      dokrmována s noční pauzou 5 hodin

                                          75 (večer 84)...

                                             ...krmena po hodině  78          76           81

 

Tak bohužel, včera bylo líp. Fotka Belief, jak šťastně pije ze stříkačky dnes neplatí.

V noci se začala stranit ostatních, sedí, klepe se, jíst ráno vůbec nechtěla. Má to těžké, protože Holy nemá mléka nadbytek, možná, že se mléko i neochotně spouští a mláďátka tak musí vyvinout vělké usílí se napít. Trikolorky to zatím zvládají, váha pomalinku leze nahoru, dokrmení nechtějí, nijak jim ho nenutím, jen nabídnu. Na rozdíl od Belief, které se neptám. Už už jsem ji ráno chtěla přestat krmit, že jí budu dávat jen mámin čaj a šťávy, aby nežíznila. Šťávu s jablečnou vlákninou chtěla dychtivě, čaj s glukopurem, C vitamínem, Duphalytem a pangaminem také, kolem jedenácté se začala i trošku zajímat o okolí, i když k tomu lehnout si na bok daleko nemá...tak dávám opatrně po jednom mililitru borisovku, po hodině, trošku šťávy, trošku obohaceného bylinkového čaje...

Holuška má pořád práci sama se sebou, předevčírem bylo nejlíp, včera pořád ještě líp, než dnes. Už zase nejí, sem tam okousne stéblo sena, kouká do kouta, před porodem jí vylínala srst kolem očí, dnes z ní sbírám chomáče jako by byla po chemoterapii, na holou kůži. Trápí ji zřejmě hormony. Snažím se, aby neměla prázdný zažívací trakt, aby byla zavodněná, nechyběly jí vitamíny a minerály, měla k dispozici jako zdroj energie aminokyseliny kromě škrobů. Kombinuju to, co píšu o dostavec výše, snažím se napodobit přirozenou stravu, obohacenou léčebnými preparáty o potřebné složky. Nehubne, poslední dva dny naopak přibírala, teď  na váze stojí. Píšu to sem takto proto, že mi to jednak pomáhá, webík je moje psychoanalytické lehátko, malý smajlík....a pak proto, že kdyby jednomu majiteli jedné samičky kolem a po porodu něco z těchto mých pokusů pomohlo....

Ale nejlépe je, když tyhle věci jdou hladce, jak to v řadě chovatelských stanic jde. Proč to nejde u mě, nevím, ale jak tak u morčátek sedím s hafíkem na klíně, dokola se vracím k tomu, že bych asi už krýt neměla...mě by stačil jeden vrh za rok, stejně jako Elince, ta radost, když jsou máma a děti ok je u nás obrovská, celý rok nám takový výhled dokáže rozsvítit. Ovšem jestli se u nás ustálí, že víc jak čtvrtina porodů dopadá pro mámu špatně...tak k tomu se oprávněná být necítím....ještě budu zkoumat, kde všude chovají se snesitelným procentem komplikací, budu se zkoušet ptát, jak se o morčátka starají...Vím, že Holy má extrémní figuru (na 3 měsících měla přes kilo, 1500 je její normální váha, mít 1200, je kost a kůže), ale proč odešla Sisi, před krytím nějakých 1160g, Bailey 1240, Waikiki si nepamatuji, ale ta měla méně...absolutně vylučuju nedostatečně pestrou stravu, stejně jako příliš kalorickou nebo nevhodného složení, boxy jsou velké, samičky mají klid, stálou pokojovou teplotu, čerstvý vzduch, čisto....nevím.......

Nepomáhá ani to, že o samičky a děti momentálně bojuje taky Rainbow, vím, že umřely dvě samičky před porodem v Tesoro...holky, co s tím? 

17.2.2011

Vyfotila jsem holčičky na titulní stránku, jen tak u mámy v boxíku, víc si zatím netroufám a i tak to ťukám. Bikolorní Belief do rána nedržela váhu, kousala mě ráno do ruky, měla hlad, ono dostat se pod Holy není jednoduché. Tak že tuhle myšku á 1,5 hod. krmím, vypila by snad 4 ml, dávám jí tedy raději častěji doporučené 2ml, trikolorní sestřičky to nepotřebují, nabídnu jim a dají mi košem, váha jde nahoru, tak že tam jsem opravdu zbytečná. Mamka Holuška nijak závratně nejí, obzvlášť ne, když něco přinesu, ale nic špatného na ní není. Zdá se mi, jestli je to možné, že je na mě uražená, přece jen tři týdny cpaní stříkačky do tlamky...to mi hned tak neodpustí. Bez toho by tady patrně nebyla, ale vyprávějte jí to...Všechny holčičky krásně běhají, už skáčou, za celý den neudělám nic kloudného,na víkend jsem tady vyrobila takovou domácí potěmkinovu vesnici, zastrkala prádlo a podobně, vytřela a dovezla nákup, ale jinak jsem pořád u morčounů...a šťastná jako blecha...díky slečně Kláře jsem si ujasnila, že chci jít za tím svým snem tříbarevným, holky N jsou pro mě velkou pobídkou, snad i znamením, že občas se i zadaří...Zásadní pro mě je, že Holy zůstala...třeba bude chvilku dobře...

   

Hmotnost: 

Chance     Joy           Belief    hod.

136            101          73             6

135            101          77             9

135            103          81            12

137            104          83            15

139            105          84            18

 

16.2.2011

Holuška jí, kojí,  na váze neztrácí (ba naopak, k mému smutku nabírá). Nemůžu říci, že bych byla klidná, je to samička, která je svojí konstitucí za hranicí toho, co vidím jako přirozené, tak že dále dostává Duphalyte, Pangamin a C-vitamin, ale v menších dávkách. S jistotou už po ní nikdy další děti chtít nebudu, jestliže březost ohrožuje samičky s normální stavbou, veliké samičky pak násobně. Jakmile odkojí, čeká ji seno, voda a jedna paprika na den.

Odpískala  jsem (uvidíme, jestli definitivně) dokrmování holčiček, celý večer se i nejmenší Belief - Belinka držela bez poklesu váhy, tak že i když za dva dny nic nepřibrala, rozhodla jsem se vydržet a zkusit ji "hlídanou" nechat trošku motivovat hladem k pití od mámy. Že už to jde potvrzují sestřičky, Chance - Šanynka přibrala za 24 hodin bez dokrmování 10g, když den před tím myslím více méně plně na umělé výživě za stejnou dobu gramy dva. Joy si od včera polepšila o osm gramů, den před tím zvládla za den gramy čtyři (to je ona, co mámu rozkojila :-).

Váhy holčiček si tedy vedou v čase takto: 

                                                                Chance            Joy              Belief

12.2. 2012 15 hod. porodní váha           125                   85                 80

13.2.2012   poledne, bez dokrmování   111                   76                  68  

        Holuška měla sama se sebou tuze práce, na malé byla nevrlá, mléko spíše nebylo než bylo ... a začala jsem dokrmovat Borisovkou,kterou jsem obohatila o Actimel a vitamin C: 

48g plnotučného BIO (je nejtučnější a to je potřeba) čerstvého mléka (ne trvanlivé, má méně vitamínů)

36 g netučného tvarohu s probiotickou kulturou

6 g 12% smetany

5 g Actimelu bez příchutě

2 g syrového žloutku

1g olivového oleje

100mg Celaskonu ...promixovat v zavírací skleničce a uložit do chladničky do nejstudenější zóny, nesmí zmrznout, odebírat stříkačkou co nejčistěji a každých 24 hodin udělat čerstvou, krmila jsem 1-1,5 ml na jedno krmení, z počátku každou hodinu, postupně pak po dvou bez noční přestávky.

Myslím, že toto je skvěle vymyšlený recept, propočítaný na nutriční hodnoty morčecího mléka - 8% bílkovin, 4% tuků... kravské mléko (i obnovený Sunar)má cca 3,2% a 3,3%...tedy je "slabé"!!, kdo byste chtěl krmit ředěným jogurtem, krmíte ještě slabším, takové recepty na netu také jsou...ředit kondenzované mléko půl na půl s heřmánkovým odvarem je myslím nepřirozené a chybí vitamíny čerstvého mléka...jistě se mi to říká dobře, když se zdá, že holčičky přežijí, navíc když čtvrtý den po porodu máma začala plně kojit.  

Dál si holky vedly takto: 

                                              Chance               Joy                Belief

14.2.2012 ráno                 115                      79                  69      

              krmeny 1-1,5ml á 1,5-2 hod.

15.2.2011  ráno                117                      83                 69

                    dopoledne          119                     87                 72

                    odpoledne          120                     87                  69

                    večer                 123                     88                  69   přestala jsem dokrmovat

16.2.2012  ráno                   126                     90                  69

                    poledne             128                     92                  72

                    odpoledne         130                     93                  73

                    večer                 130                      96                  75  

                         

Píšu to sem takto polopaticky, protože podle sebe vím, že někdy člověk potřebuje trošku kopnout :-).

Kdybych neslyšela od Jarky Chudé, že se dá toxémie zvládnout  - především plnou dávkou Duphalyte (10ml na kilo váhy a den) přímo do tlamky samičky, rozděleně několikrát za den a to už týden dva před porodem,  + péčí o dostatečnou náplň zažívacího traktu (mixovaná zelenina, ovoce, instantní celozrnná nemléčná kaše) - já dodávám + Pangamin, Celaskon v mega dávkách - třeba 200mg na samičku a den, posilující bylinky, Holuška se svojí váhou před krytím 1500g, před porodem 1300g a po něm 1700g by tu už nebyla...

Kdybych nečetla u Kornélie Petrovičové, jak křísila mláďata, tyhle tři holčičky, o kterých tu te´d píšu, by na světě nezůstaly....

Také mám za sebou velmi špatnou zkušenost se zbytečně dlouhým čekáním s dokrmováním u vrhu I, kde matka byla zdravá, mléko měla, ale útočila na děti. Čekala jsem dva dny a buď dílem velkého poklesu váhy a vysílení mláďat, nebo nevhodného složení kotěcího mléka Beaphar (na netu o tom zprávy i od chovatelů kočiček, někdo ale zase chválí) nebo zátěže zažívání po dvou dnech půstu náhlou plnou dávkou umělé výživy nebo všeho dohromady kluci uhynuli v křečích do 24 hodin a holčička den čtvrtý, ač přibývali dobře...

Tak se vy, kdo se bojíte jako já, nebojte, štěstí přeje připraveným. Nemusí to vyjít vždy, ale to neznamená, že máme mláďata, která nedýchají...nepřibývají...nechat osudu....naše morčata nežijí v přírodě, jsme povinni jim podle svého nejlepšího svědomí a znalostí pomáhat...

Dorazila k nám konečně paní Zima nejen s mrazem, ale taky se sněhem. Jako by pesani věděli, že dlouho nevydrží, hleděli si ho užít...

   

Ovšem domů šli taky rádi - však se dá na ten sníh z tepla koukat...

  

A když koukání přestane bavit, takové pěkné schrupnutí....

 

Jsou mezi námi i tací, co si za účelem šlofíčkaření vlezou na gauč a dělají, jako že tam nejsou...

 

Protože když tam může kocour (vysvětlete to bez násilí kocourovi...), proč tam nemůže pes (tomu to bez násilí právě k jeho škodě vysvětlíte :-)...

 

Na krmítko létá kosí pár, který tu s námi bydlí už pátým rokem, nebo my bydlíme u nich...a s přívalem sněhu se na stravu dostavil i pár "cizí", naši frakovaní domácí doufají, že na byt půjdou jinam...

   

15.2.2012

20.20 hod. - Holuška normálně jí a ťapká , šla jsem jí vyměnit pro účely nemocné samičky "ovadlou" zeleninu za čerstvou, abych ji lákala k pár soustům (kdo jste se trápil se svojí samičkou s toxémií víte, že je otupělá, někdy ji k jídlu naláká pohyb potravou, zašustění sáčku, rozlomení okurky pod čumáčkem, přistrčení kousku až do pusy), ale asi prokoukla, že "ovadlé" dostávají kolegové v okolí...a že jim nedá nic...Holuško, žer! 

Obě trikolorní broučinky během dneška (poslední nabídka stříkačky byla v 11 dopoledne a korporativně vehementně odmítnuta) vystrkaly svoji váhu nad váhu porodní, červenobílá na váze od odpoledne stojí, ale taky udělala od včera pokrok. Mlíčko evidentně je, máma už začíná mít jiskru a je na malé přívětivá, dokonce je začala čistit :-). Tak počkám další tři hodiny, jestli červenobílá něco přicucá nebo zda jí umíchám osobní decilitřík borisovky :-). 

Prozradím jména, New Chance (Nová Naděje - Šanynka, jako maminka našeho pejska Caspíka), New Joy (jako Joy Adamsonová, maminka lvice Elsy a taky to znamená Nová Radost) a New Belief (Belinka, Nová Víra). Tak, holky, když už máte jména, tak ne že to tady zabalíte...a ne že z vás budou kluci :-)...ufky.....

Odpoledne - Od nedělního odpoledne jsem se moc  neozývala, protože jsem se bála, co bude. Ostatně to se bojím stran Holušky už dlouho. Máme za sebou 3 dny boje s toxémií, jakožto i tři týdny pokusů o to jí předejít. Snad se nám tohle úsilí spolu s bojovností 1730 gramů po porodu vážící veliké samičky nějak sečetlo a zdá se, že průběh není nezvratitelný. Dnes Holuška začala jíst, přestal se jí při krmení stříkačkou vracet obsah z pusy zpět, začala se vyprazdňovat.

  

Malé holčičky dokrmuji od pondělního rána, ještě dnes v noci byly lačné po stříkačce s "borisovkou", ráno první zbojnice začala odmítat, protože...měla bříško napucnuté od maminky. Tahle holčička věchýtek svým úsilím a spoluprací při přikládání malých k cecíkům před každým dokrmováním mámu rozkojila.

 

Vše ťukám, nepokorně dávám nějaké fotky a s nadějí se dívám do dalších dnů.

    

Jména už holčičky mají, prozradím, až se mi tabulka s třikrát děnně zapisovanými jejich váhami více zaplní...Děkuju za podporu všem, kteří na nás v dobrém mysleli a myslí, snažím se a budu snažit oplácet stejným....Ono to dost pomáhá....

 

14.2.2012

Paní Radka, CHS Tesoro, poslala čerstvou fotku syna Holušky a Nelsentina, Kacafírka Dandelion. A je "kuřátková", takže Kacafírek je dalším morčátkem, které pomohlo...děkujeme...

 

Holuška bojuje s toxémií, dnes už alespoň drží zvednutou hlavu a sem tam sní lísteček nebo stýblíčko. Malé holčičky krmím já borisovkou...Obojí může dopadnou stejně tak dobře, jako špatně....Jsem zase o krok blíže rozhodnutí ukončit chov ve smyslu rozmnožování, když to stojí morčecí mámy občas život...Kdo byste chtěl uvažovat, že byste od nás někoho chtěl do vaší super péče, asi začněte uvažovat (ne každý by ovšem byl k mání, záleží na okolnostech, povaze morčátka...)...Třeba by u vás bylo pro ta moje morčátka více štěstí....

Krásná návštěva Káti, Radka, Danečka a Honzíka z CHS Merlin Bohemia. Jestli si oni popovídali alespoň z půlky tak krásně jako já (zapomněla jsem při tom na všední dny a to zcela), byla bych ráda....Děkuju...

 

12.2.2012 

Kolem poledne bylo jasné, že to, co čekám u Holušky  dva týdny (přibrala z necelých 1500 na necelých 2300)!, nastane dnes. Podala jsem druhých 10 ml Duphalyte dnešního dne a chodila pořád hlídat. Ve 14.10 nic a ve 14.25 pozdě - první dvě mláďátka mi "utekla", 173 a 165 gramoví trikolorci s poměrem barev a marnost nad marnost. Nejprve mi vzala všechnu odvahu, trpce jsem čekala na další. Narodila se ještě tři mláďátka, všechna ke kříšení. Ti první dva mi nyní odvahu dodali. Umělé dýchání, skoro až hrubé masírování, zahřívání fénem. Fotku jsem udělala, až když miminka sama dýchala...

  

Nejdříve bylo sem tam lapnutí po dechu, pak se matná očička začínala projasňovat a tři holčičky se vrátily z cesty do nebe na zem. Za 3/4 hodiny jsem je nesla zpátky k mámě,

 

rozklepaná tak, že mě nohy skoro nenesly. Děkuju za dlouhodobou i bezprostřední podporu Jarce a za inspiraci Kornélce.

Jsou to tři holčičky, 125, 85 a 80 gramů, dvě trikolorní, třetí červená-bílá. Pokud se mohu dopustit opatrného soudu srovnáním prvního Holuščina vrhu - Nelsentinových kluků K a nyní Grenadinových holčiček N, pak bych zkusila pomyslet na to, že jestliže K vrh byl v barvě slabě průměrný a s brindlem, pak N je zcela bez brindlu a červená vypadá lépe, než tomu bylo u vrhu prvního. Kéž by to bylo proto, že Grenadino dokáže nést to, co jsem si přála - čisté a syté barvy. On totiž takový trikolor je barevně překrásný a pro mě srdeční záležitost. Ovšem nesmírně chovatelsky těžké. N jako náhodné....Že Holuška umí předat svoji maximalistickou stavbu, to jasné je...Jisté je, že ani jedna trikolorní holčička nebude na prodej. A to jsem nechtěla navyšovat počet morčátek. Teď si moc přeju, aby nás bylo nejméně o ty dvě víc...

Ve čtvrtek a v pátek jsme se s Elinkou chystaly na sobotu věnovanou pod křídly Klubu sportovně vedených psů malých plemen na celodenní hraní inteligentních  :-) her pro doma s pejsky, oběd se psy v hospůdce a potlach stran výroby bezva pelíšků, vodítek, hraček v obvyklé prima minimaxipsové partě. Přispět jsme chtěly domácími pamlsy ve stylu "BARF do kapsy", vhodnými k celodennímu prokrmování na výcvikových dnech. Vrátím se k tomu to skvělému dni zítra, zpracuju to naše pamslkování so samostatné záložky v levém menu i pro další zájemce,  teď jen pár fotek z chystánek...

   

Fotky z minimaxipsí (www.minimaxipes.cz) akce dala hodná Míša sem - jestli vám zde umístěný odkaz nefunguje a chcete fotky vidět, prosím zkopírujte si odkaz a vložte ve vyhledávači do horního řádku, tak to funguje určitě :-): 

https://picasaweb.google.com/104830457613197620795/1122012WorkshopMlskyHryProPsyVyrobaHracekVoditek


10.2. 2012  Holuška tráví svůj 94. den od chvíle, kdy šla ke Grenadinovi poklidně, má 2 235g a jsem u ní skoro pořád...dostává preventivně 20 ml Duphalyte na den, děkuju Jarce...jí...už aby to měla odbyto...Chimborazoo Dandelion má děti v CHS Z Poodří, Chupa Choops Dandelion zase v CHS Avallone :-), raduju se, že se Kristýnka a Šárka o kluky pěkně starají a děkuju...byla jsem se podívat u Ivanky, která má doma mateřskou školku cizích odchovů, část z toho jsou moji kluci M, Ivanka má zetě ve Zverimexu, odchovánci měli původně jít touto cestou tam...ale kdepak Iva...má myslím svatozář ...a já vím, že budu krýt jen velmi velmi střídmě....

 

19.1.2012 

M  kluci si sedli na kbelíček:  

   

   

  Holuška má 1980 g a ještě tak dva týdny před sebou...a Kiss s Livy získaly od Yaga takový láskyplný sestřih, že hned, jak seženeme samečka pro Kiss, dopřejeme jí místo výstavy zase nějaký ten vztah.

6.1.2012 Medvídci M mají dva týdny. Unešená jsem (a že se mi to nestává u vlastních odchovů, naposledy mě takto dostal Herkules - prosperuje u Ivanky -  a pak Chatanooga - včera, pravda že pod tlakem místa, posílila CHS Od Bejbinky, která by se ode mě snad jinak ani saténky nedočkala, tak že vlastně dobře že tak) z Mangolda (že mu snad i změnít to ošklivé jméno :-), chlapeček má tak krásnou hlavu, širokou, tupou, váhy u něj jdou od narození 97...138...212! 74 gramů přibral za druhý týden života. Barvu má "hustou" :-), samozřejmě, že odroste, ale i tak z ní zbyde dost, to už znám u potomků Yaga vom Hohen Stein, viz La Ray, Yagova vnučka. Nikdy nemohu být Petře Leeder dost vděčná. Pro mě je barva hodně důležitá, hned za tím vším ostatním :-). A když jsem u toho Německa, přišel mi s novým rokem mail, který mě nesmírně potěšil. Při mých deseti morčátkách... 

 

 

Hello Karla,

I'm just wandering through your homepage with great joy :-)

I especially like Ria Luna and La Raya.

Such a beautiful cavie should again be born in your caviary - red-white merinogirl with such beautiful curls and such a beautiful color red, then I'm very interested. Of course only if it would sell :-)

I wish you continue such beautiful cavies and all the best for 2012!

Many greetings from Germany,

Andrea

A jsme zase u toho, že Yago pro mě je osudový. Bez něj bych v chovu v barvě nepokročila. Jakkoliv vím, že barva zase tak moc ve výstavním hodnocení neznamená, viz výše... Škoda, že mi nenechal víc potomků s více samičkami. Oslavil právě 4. narozeniny, těší se ze života a já  něj. Zpátky k vrhu M - moc bych byla ráda, kdyby se Mangoldík navzdory malému poměru bílé barvy  někomu zalíbil, kdo by rád silného samce s nadějí na vylepšení červené barvy v chovu (oba rodiče jsou trikolorní :-), tím hůř, že :-). Myslím, že by stál za zkoušku, zda v něm je něco dobrého :-), ve druhé generaci Hohen Stein, Od Ječmínka, Distelrasen, Alten Bahn. Strašně ráda bych si ho nechala, ale to by bylo na dlouhé povídání, proč to spíš nejde než jde.

Menší merinek Mandarin přibral za druhý týden 62 gramů - taky krása. A satének Mango, který celý prvný týden života bojoval se světem, za druhý týden nabral 43g. Myslím, že už už začíná všechno dohánět.

     

  

Zakládám v menu novou záložku, kde budou ti, kdo svojí koupí námi odchovaného morčátka zaplatili dar pro Člověk v tísni. Ať sami přímo nebo jsme to uskutečnily my za částku, kterou nám za morčátko dali.

Píše nám dnes Janička z CHS Z Elfího údo, že ji náš nápad "nakopnul", k čemu, to si přečtěte u ní na stránkách. Možná si někdo z vás říká, proč to tady tak rozmazávám, tu malinkou pomoc, že to dělá kde kdo a víc  nemluví o tom. Souhlasím z části, z části ne, protože třeba ne každého napadne, že vlastně je možné dát tomu našemu množení morčátek i další smysl.....

2.1.2012

 

2.1.2012

U trojčátkových kluků M nadále ohromnuje váhou medvídek Mangold, bráškové už taky přibírají, ale myslím, že méďu nedoženou. On má táááákovou medvědí hlavu :-)....

Dnešní fotka  -  tři červené karkulky:

zleva - čtyřměsíční La Raya Dandelion SG, Stella Od Ječmínka (SG) (za dva dny jí budou tři měsíce a jako jsme měly s Eliškou společnou Sisinku, máme společnou Stellinku :-)) a Ria Luna (SG), pětiměsíční

 

   

A na www.sundance.wbs.cz jdu dát pětitýdenní Adagiu, taky karkulka taková :-)

1.1.2012

Novoroční přípitek (který vypadá jako modlitba):


   Přejme si, aby Země pod našima nohama byla pevná a přátelská. Abychom klidně a stále kroužili kolem zářícího Slunce, aby se planety a jasné hvězdy vesmíru i nadále chovaly jako vzácný šperk noci. 

   Moře ať proudí ve svých hlubinách, roznáší teplo po celé palnetě a zklidňuje počasí. Podsvětní bytosti - mořský plankton, půdní mikrobi, kořínky stromů i vlákna podhoubí - ať dále vykonávají svou skrytou práci a řídí koloběhy prvků, na kterých závisí náš život. 

   Ať žijeme v míru s našimi domácími skřítky, zbytečně neničíme půdu a k stromům se chováme tak, aby si na nás jednou nestěžovaly. 

   Ať jsou naše počítače zdravé, auta odpočinutá a mobily stručné. Přenosová soustava nech´t přenáší, elektrárny elektrifikují, Temelín se nenechá vyvést z duševní rovnováhy, vodovody nepraskají a odpady se neucpávají. Jinými slovy, ať je technická infrastruktura celý rok šťastná a nepřetížená. Ať se dolar, koruna a euro k sobě chovají jako rodní bratři a inflace nám dělá starost jako vánek z jara.

   Ať sloužíme zdraví, aby pak jednou mohlo sloužit ono nám.

   Ať vycházíme s lidmi a zbytečně se navzájem netrápíme a ti, kdo řídí veřejné věci, ať myslí víc na tuto zemi než na sebe. Ať mír dál zůstává s touto krajinou.

   Ať máme práci a hodně důvodů se veselit.

   Ať nás mají rádi nejenom lidé, ale také kočky, psi a ptáci. 

   Ať má náš život smysl a neděláme nic, co bychom nedokázali vysvětlit svým dětem. 

   A kdyby nám mělo jednou spadnout nebe na hlavu, ať je měkké jako peřina po babičce (keltský výrok, že člověk by se měl bát jenom toho, aby mu nebe nespadlo na hlavu, tedy aby neskončil vesmír, je jedno z nejoptimističtějších vyjádření, jaké znám. Keltové jím říkají, že vždy se dá něco dělat, i když situace vypadá hodně zle).

                                                                                                       Václav Cílek  

  Když jsem si v knížce Josefa Šmajse, Ivana Klímy a Václava Cílka: Tři hlasy - Úvahy o povaze konfliktu kultury s přírodou přečetla řádky, které jsem vám výše opsala, nemohlo moje přání vám do nadcházejícího roku vypadat jinak, než takto: 

                     

 

30.12.2011

Mkování: 

     

 

Pídila jsem se též, jak roste syn Holy Rainbow a Nelsentina von der alten Bahnčtyřměsíční Kacafírek Dandelion v CHS Tesoro. Paní Řebíková je spokojena a já vděčná, že přišla i fotka - hlavu maminka předala, bohatství srsti též: 

 

 

28.12.2011

Novoroční změna titulní stránky :-)

Včera odjel do nového domova Elinčin odchov Allegro, domlouváme dobu odjezdu Adagi a čekáme, jak se domluvíme se zájemci o Akorda. Na Silvestra jim bude pět tádnů, myšánkům...snad budou kít v životě štěstí.

Griotčiny děti M Dandelion se o něco pomaleji adaptují na svět, myslím, že opravdu přišli na svět o pár dnů časněji. Největší sameček, medvídek Mangold přibýval od druhého dne života a  za týden přibral o obvyklých 25 gramů. Bráškové však stáli na váze až do včera, ač pijí často a maminka mléko má, dokrmování, které jsem včera chtěla zahájit, s vervou odmítali. Dnes se snad situace obrací, za dvacet hodin přibrali - merino Mandarin deset gramů!, čímž překročil porodní hmotnost aspoň o pět gramů, a saténový coronetík Mango od včera přidal gramů 6, do porodní váhy mu však ještě deset chybí.Jinak jsou čilí a šikovní, vše ochutnávají, následují mamku, hřejí se, že nejsou z pod jejího kožíšku ani vidět. Tak snad to půjde....Zatím je do Odchovů nefotím... 

 

25.12.2011 Vánoce morčátka slavila jídlem, šelmy v našem domově i pěstováním sociálních kontaků :-)

  

 

Znám skvělou rodinu, kde i všechna morčátka (a není jich málo) vidí do štědrovečerních talířů...možná, že po pár Vánocích budou umět hvízdat i Narodil se Kristus Pán...zeptáme se časem...

Máme volného 4 týdenního samečka Akord Sundance, hmotnost 363g - www.sundance.wbs.cz , matka import Holandsko.

  

 

25.12.2011

Mandarin, Mango a Mangold se rozkoukávají po světě, myslím, že přišli na svět o pár dnů dříve, tak jim to rozkoukávání jde nejlépe pod mamkou, ale nějaký ten obrázek ve chvíli, kdy se zkouší, jak fungují nožičky, se mi taky povedl: 

   

 

 

24.12.2011

Ať je pro Vás Štědrý den požehnaný - to vám přejí 

Chatanooga Dandelion

 

La Raya Dandelion

 

 

 

 

           

   Yago             Ria                 Kiss              Holuška        Griotka       Grenadino

                                                                                                                     a já....

22.12.2011 narozen vrh M Dandelion 

16.12.2011

V očekávání nedostatku času v týdnu příštím jsem poněkud v předstihu vytvořila zimní titulní stránku, ba co zimní, docela vánoční...je tam i inspirace pro ty, kteří nevědí, co by koupili za dárek, co nevědí co by, co nevědí, co se špatným svědomím, co nevědí, co s přemírou dobrého srdce....

Každé morčátko patřící do party Dandelion dnes dostalo novou fotku, v mozaice jsou na titulní straně, ve velkém formátu pak v Samcích a Samičkách. Morčátka ze Sundance podstoupila kvartální hromadné focení již včera a tam včetně třítýdenních mláďátek. Mají se k světu. Takhle se fotil jejich tatínek, Jurášek Dandelion, kterého si sem dávám, protože z něj mám opravdu radost :-)

 

A ještě se vrátím k těm dobrým srdcím - kdo ho máte, zkuste se zamyslet, jestli není ve vašich silách krmit volně žijící ptáky v okolí svého bydliště. Možná si říkáte - však si najdou, není tuhá zima - není, ale krajina už také není, co bývala...a tak si obživu najdou jen s obtížemi...takhle se u nás odpoledne v prudkém dešti a vichru!!! honem honem krmili, než se setmí... (foceno přes sklo okna)

 

Udělají trochu nepořádek, ale i z balkónu se vše na jaře snadno uklidí, víte, kolik nepořádku za sebou necháváme my? Tady se můžete podívat, kolik návštěvníků může mít dobře zásobené ptačí krmítko: 

http://birdlife.cz/index.php?ID=2134

To už je nějaké radosti a co teprve na jaře...

A jestli vám ještě chuť udělat něco pěkného zbývá, zkuste třeba...nakrmit kočenky v některém z mnoha útulků. Praskají ve švech a na rozdíl od těch psích, městských, většinou nedostávají od obcí ani korunu. Nebo si rovnou nějakou kočičínu vezměte... Náš Cukřík s námi bude už čtvrté Vánoce, krátce před těmi prvními přišel pět minut po dvanácté poprosit o život...půlroční kocourek vážící kilo...Proto ani dnes nepodceňuje dobré bydlo, za které se umí tak hluboce dnes a denně po kočičím odvděčovat. A já si zase udělám mimořádnou radost, když si z nákupu přinesu ne uherák pro sebe :-), ale lososí kousek za 30 Kč pro Cukříka - jako právě dnes...

    

 

12.12.2011 Chatanooga vypadá, jako by se nechumelilo. Griotka pomalinku přibírá, má 1505g. Březí je Holuška. S hmotností 1680g v ani ne v první půlce...jestli ona není zakrslý teddy beránek....zeptáme se paní chovatelky, kým doopravdy kryla :-).

10.12.2011

Napíšu sem, co se přihodilo Chatanooze za zdravotní problém...neřešila jsem ho asi tak, jak by se z pohledu veterináře mělo, jestli to dopadne dobře, může být, že více dílem štěstí, než rozumu...ale třeba někdy někomu část informací o tom,co jsme tady vedly za boj, pomůže...

Chatanooga ve středu nad ránem potratila mumifikovaný plod, celý potrat zbývajících tří plodů trval 2 nekonečné dny. Protože nekrvácela a nejevila známky infekce, jazýček na vahách zda operovat či ne jsem si přiklonila k ne. I když z lékařského hlediska by bylo spíše na 100% ano. Jenže jistot, že nepřežije operaci, mi přišlo víc, než nadějí, že tuhle komplikaci březosti může zvládnout s maximální možnou konzervativní podporou. I když myslím, že to bylo skoro půl na půl, čas nám nehrál do karet....Nerozhodla jsem se ani pro podání oxytocinu, bále jsem se krvácení při značně omezených možnostech vyšetření samičky. Tak že jsme se chytly za ruce a tlapky, já jsem ztrácela postupně sílu a naději asi i víc, než usoužená Chatanooga, na dálku mě moc podporovala Jarka,ví, jak jsem jí vděčná. Antibiotika, Duphalyte (neodhodlala jsem se podkožně, ač jsem si to po smrti Sisi nařídila), RodiCare v mrkvové šťávě, C vitamín, taurinová pasta. Sáhla jsem i po léku proti bolesti, při vědomí, jak málo se dá s morčátkem smysluplně udělat. Noc ze čtvrtka na pátek jsem si postavila klec vedle sebe do prázdné postele (manžel na kongresu, jinak by to nešlo), abych mohla krmit co hodinu, protože ve čtvrtek ráno Chatanooga přestala jíst a to je u morčátek zlé, jak víme. Začínal průjem z ochrnutí zažívacího traktu, před půlnocí jsem nevěda už co, rozmixovala kousek papriky, jablíčka, mandarinky v mrkvové šťávě, aby byla lepší objemová náplň žaludku a střev,  přidala Duphalyte (aminokyseliny, které játra neschopná zpracovávat v ketóze - toxémii cukry, zpracují na energii), Pangamin a Wobenzym. A tak jsme to po mililitrech, po chvilkách, postrkávaly s nadějí, že k životu. Chatanooga nechtěla, schovávala si už hlavičku. V pátek ráno jsem jí umyla prdýlku, učesala, vyčistila klec, dala flanelový pelíšek a říkala - holka, přece to nevzdáš, všechno bude dobrý....A u toho mi bylo hodně smutno, protože Sisi to vzdala a není to dlouho. A najednou mi přišlo, že Chatanooga už není tolik hadrovitá, že hlavu neschovává před stříkačkou, ale strká proti ruce a za hodinku začala chroupat seno. Jen trošku pookřála, už po mě házela tím svým drzým očičkem a já frčela zkusit najít poslední čistou trávu v závětří zahradního domečku. Protože víc než antibiotiky jsem ovlivnit základní problém nemohla, ale bojovat s toxémií tím, že holčička začne jíst, k tomu jsem se upnula...a travička zachutnala, průjem ustal, očičko vypadá jiskrněji a jiskrněji jedno i druhé :-) a tak naděje je...

  

 Zadárkovy děti tedy čeká už jen Griotka, nedýchám...zatím přibrala 250 gramů, určitě má ještě nějaký ten týden před sebou, držte jí prosím palce....

 

Moc a moc velkou radost mám z malé slečny Ječmínkové, Stellinka je u nás dnes týden, přibrala 49 gramů, mezi malé kudrnky zapadla hladce, pořád se na tu školku chodím dívat...Elinka je z ní přešťastná, protože (nejen) ty oči...víc u Elinky...

Tak že jdu dát fotky dvoutýdenních mláďátek na Sundance, mám klid na duši, protože tak krásnou procházku, jakou pejsci dnes dostali a nám dali, takovou jsem si přála celý týden. Vylítali se a tak na mě teď nekouká žádné psí oko s nadějí, co bude za legraci...Sindy setrvává čtvrtou hodinu tam, kde jsme si spolu po obědě na chvilku vlezly...

 

 

7.12.2011

Ptala se mě slečna, která si chce od nás vzít morčičku - a kolik za ni budete chtít? 

Vždy mi dělalo problém vzít si za mládě peníze, ostatně udělala jsem to asi jen jednou. Za samičku s nadějemi na výstavy a do chovu a zájemce si sám cenu určil, dokonce mi dával ty peníze na dvakrát, podle toho, jak se mu samička jevila ve vývoji. Nevzít si ale nic, to také není dobré, z mnoha ohledů. O krmení upřímně řečeno nestojím, bojím se udělat zvířatům v krmení změnu. A sena by musela být pořádná hromada :-), aby reflektovala současné ceny morčátek. Když odcházel sameček do CHS Tesoro, poprosila jsem paní chovatelku - jestli mi za něj opravdu něco chcete dát, kupte za 250 korunek hejníčko kuřat nějaké paní, která čeká, co jí den přinese. Pro nás to je hodnota jednoho rodinného sobotního oběda, pro ni naděje, že uživí svých šest, osm, deset dětí a ještě pár sousedovic. Jestli to dopadlo, či ne, nevím, ale věřím, třeba se to ještě dozvím :-).

Rozhodla jsem se, že budu za své odchovy prosit elektronický certifikát uskutečněné koupě na www.skutecnydarek.cz .  Není to složité, pár kliknutí myší a chuť  rozdělit se o trošku těch vydělaných západních peněz s někým neznámým. Projekt je naprosto důvěryhodný a funkční, spustila ho organizace Člověk v tísni.  Vybrat můžete kuřátka, očkování, sušené mléko... nebo "jen" tužky. Pokud byste se na realizaci necítili, protože se nekamarádíte s internetem, ráda uskutečním s vámi. A pokud by se vám do toho nechtělo vůbec (o dost ale přijdete, protože ta radost, že jste udělali něco dobrého, ta je velká), pak poprosím za morčátko o těch 250 korunek na hejno kuřátek, které obratem koupím a certifikát zde zveřejním.

                                                                                           

Nás je o  jednoho člena rodiny víc - koupili jsme si s manželem v očekávání Vánoc kozu: 

 

U Elinky www.sundance.wbs.cz dnešní fotky desetidenních 75% Holanďánků. 

 

A je tam taky jedno velké překvapení,které nás v sobotu večer potkalo, samo sebou, že ne samo od sebe , ale díky širokému srdci Jiřinky, CHS Od Ječmínka . Jiřinko, děkuju i na tomto místě...

 U nás o Zadárka Chlupáček méně, díky Evě www.odbejbinky.wbs.cz  a hlavně pak Jarušce, www.rainbow.websnadno.cz odjel domů, na jih republiky, kam dorazil v plné duševní a fyzické pohodě, jak psala jeho panička, paní Petra, www.porcellino.websnadno.cz . Děkuju co nejsrdečněji do Porcellina, Zadar nám zde zanechal dvě březí čmelačky. Velmi mě potěšila zpráva ve znění " Zadara jsem podcenila, je to opravdu mohutný a krásný samec". Je..!!!

 

30.11.2011

Není to s tím parazitismem :-) tak zlé, taky mám důvody k radosti - třeba dneska holčičky kudrnky:

 

Nebo převzácná přítomnost krásného Zadárka u nás doma: 

 

Kolem brokolice vznikl manželský trojúhelník: 

 

 

Aby nakonec holky urvaly všechno: 

 

Velkou radost mi dělá dobrá nálada dědečka Yagouška, povídá pořád, až jsme se s Eliškou musely smát, že není focení, aby on neměl pusu dokořán. Kissince dorůstá hříva, ale ještě to potrvá, byla "na mecha" :-)...

 

 

 

28.11. U nás v CHS  Dandelion pouze parazitujeme na radosti z mláďátek v Sundance :-) - koukněte tam...

Adagia Sundance                Akord Sundance                  Allegro Sundance

26.11. ťuky ťuk, jak je šťastná vzorně pečující Livy, tak se dobře daří i našim červenobílým coronetíkům, už mají jména a nějaké fotky na www.sundance.wbs.cz

Začíná nám advent...

 

24.11. Livynka (www.sundance.wbs.cz)  přivádí na svět děti, které se budou jmenovat Sundance, radujeme se s Elinkou opatrně, ale móóóóc!!!!!!!

17.11.2011

Odlétly nám stromy...odlétla nám kvůli toxémii Sisinka...nejmilejší z nejmilejších...mám tě

ráda - odpustila jsi mi? - můžeš jít...               

3.11.2011 Kromě cizích myšlenek o soužití lidí a zvířat v nově založené sekci "O chovatelství" přináším vlastní kvíz :-) - co to je, tady toto... : 

 

Áha, není to čepice, ale je to...Holuška Rainbow :-)

 

Tak vám přeju, abyste měli doma co nejvíc Holušek...

18.11.2011  Více jak čtyři hodiny času jsme si na sebe vzájemně udělaly s Noemi, CHS Od Julie, trpělivá Noemi na ten můj čas čekala asi dvacet osm let.  Noemi nám s vlídností a moudrostí sobě vlastní zvizitýrovala :-) všechna morčátka, pomohla nám se stříháním drápků, probraly jsme, co jsme kolem morčátek mohly a taky jsme se hodně nasmály. Pak jsme na oplátku proluftovaly kožíšky Noeminým hlaďáčkům my. Kdo jste někdy viděl vlka v rouše beránčím, nic to není proti tomu, vidět morče v rouše ledněmedvědím. A taková u Noemi jsou, vykukují jako děti z ohrádky, pardon, z perfektního morčecího regálového ikeáckého bydlení a nabízenou papriku jedí tak, že opravdu uvěříte v proměnu hlodáků do trháků. Jsou ochotni se o papriku tahat s lidskou rukou, u toho sklízet pusinky na ouška a drbání pod bradičkou. Plachost nula. K tomu si připočtěte zlatě medový jasný kožíšek zlatovlásky Luisy a elegantní šarm Charsimy a máte velmi krásný morčecí zážitek.  Obdivuji, jak Noemi svůj chov vždy vedla, jak ho dokázala eticky omezit v době VŠ studií a jak o chovu morčátek uvažuje do budoucna. Noemko, děkuju za hřejivé odpoledne.

17.11. 2011 Aktualizace titulní stránky spolu s fotokoláží stříbřitě zadumaných vzpomínek na rok 2011 - bohužel včetně vzpomínky na Sisinku Od Ječmínka...

 

Jak jsem chodila s kamerou po zahradě, pousmála jsem se nad Cukříkem,

 

který si našel ranní zábavu "nenápadně" vedle plného krmítka. Ptačí strávníci se v klidu usadili na bříze,

 

protože dobře vědí, že kocouří kratochvíle není zase až tak důsledná a přesun kocouřího chlupatého ocásku do tepla chlupaté deky v obýváku na sebe nedá dlouho čekat. Taky že nedal a zvonek mohl být tím dalším, kdo vyhnal vrabčáky od místa relativní hojnosti.

 

Zvonek má navrch nad vrabčáky, vrabčáci nad sýkorkami, nade všemi kos. Dostane se na všechny...

Pejsci mě vzali po sváteční snídani (kuřecí skelety, kachní srdíčka, mixované jablíčko s hruškou a medem, pšeničné klíčky a dýňový olej + pivovarské kvasnice) na vydatnou procházku na křupavou pocukrovanou louku, Sindy ve slušivé červené polarfleecové mikině s rolákem, vyfotím za lepšího světla :-). Procházku posvětili teplým hovězím vývarem (prominent vylínalý Caspík tam měl i masíčko :-)) a zašili se na milovanou pozorovatelnu. Tedy pozorovatelnu jak pro koho, protože někdo radši holky, jiný vdolky, blondýn Elfíček si rád schrupne, čertík Casper oka nezhamouří...

  

  

13.11.2011 Takhle krásně jsme s Elinkou slunily morčátka, poslední dávky vitamínu D ze sluníčka....

 

La Raya, Rájunka, miluje bradičkování....

 

12.11.2011 O život bojuje s toxémiií Sisinka...vyfotila jsem ti Sisinko tvoje krásné děti s  korunkami, které umíš Sisinko snad jen ty,s  barvičkami, jaké jsem si vysnila a ty jsi mi je obratem nadělila...Sisinko nevzdávej...

Chatanooga, Griotka a důkladně česaný :-) Grenadino,  Jurášek...Sisinčina dvougenerační rodina...

        

 

A když jsem byla v tom, že jsem se snažila s foťákem na sluníčku udělat Sisince pomyslnou radost a vyseknout jí poklonu ve víře, že i takové energie mohou pomáhat, vytáhla jsem na světlo boží i osatní..

Holušku Velikou, co mě trápí, protože by potřebovala trošku shodit, potvůrka nenajedená...Lolu Krásnou...Nelsonka Vyleštěného, Rájunku Sladkou a Riušku Sluneční....

     

Předposlední přišel na řadu Yagoušek, poprvé v životě ostříhaný, přišlo mi, že už to dědu nebaví, tahat za sebou tu vlečku...

 

A naposledy host, ženich Griotky a Chataoogy, Zadar Chlupáček zapůjčený z CHS Porcellino. Zdraví domů, kluk jeden krásný...a já moc děkuju....

 

Tedy ještě zbyla Kiss, které dorůstá ta hrůza, kterou jsem jí vyrobila, když jsem jí ostříhala půlku kabátku zničenou v září  jejími ratolestmi , holčičky andílci bydlely mámě na zádech....nu dám ji sem, protože má krásné červené prstýnky...tam, kde jí něco zbylo....

 

8.11.2011

Máme krásný zdroj trávy, protože pilní sousedé v pro nás správnou dobu posekali své záhumenky :-). Dorůstá táák krásná tráva. Když jsem si přečetla, že v Anglii to je takto celou zimu a ovečky tím pádem nepotřebují seno, málem jsem zaplakala českou závistí. Tak takhle se mají anglická morčata....Anych učinila zadost své nutkavé, obsesivní, psychické poruše :-), vyfotila jsem si, jak si pochutnáváme na svatomartinském trávobraní....

 

Boxík vpravo nahoře připraveno pro vysokobřezí Sisinku, už je tam...o patro níž si povšimněte červeného kožichu Grenadina...vlevo od něj Ria Luna, krásná kudrnka, za ní Karminka, není vidět Raya, pod nimi Zadar se svojí suitou dam, saténový box, kde se nic neděje, nad Riou Jurajda s Livy, která je tmavší, než byla před dětmi prvními, vedle nich se placatí Holy a pod ní svítí jasnou švédskou červení :-) Lola, za ní nenápadne Nelsonek. Kupido benjamínek je v kleci naproti,  a to jsme všichni :-).

5.11.2011

Dýňový týden , morčátka se ho zúčastnila tak, že si na dýních pochutnala: 

Holuška, Yagoušek, ještě jednou Holuška, host Zadárek, Griotka, kousek Chatanoogy :-): 

   

 

Pro tu správnou podzimní atmosféru jsme si zajeli do zoo ve Dvoře Králové,

 

největší zážitek měla tradičně Sindička:   

 

Zoo byla krásně vyzdobená dýněmi, které vyřazávaly děti: 

                     

U zvířátek se mi nejvíc líbila jednotná mysl watusi: 

 

Zdánlivá svoboda zebry:

 

A přemýšlivý, se vším smířený, pelikán: 

 

 Do konce listopadu by měla být maminkou Sisinka. Kdyby mohla, usmívá se, je to obrovsky spokojená Mamka. Tedy, ona se vlastně usmívá...Snad bude vše ok.

Březí je podle mého i Livy. Ta už je ale čistě Elinčina (Sisinku máme jak jsme si uvědomily :-), na půl :-)

La Raya váží stejně jako o šest týdnů starší spolubydlící Ria, holky se asi po sobě opičí, 700g. Tůůůze mi dělají radost. Stejně jako Jurášek, který oslaví půl roku mohutnými 1200 gramy. Ale to už zase lezu do Sundance...

18.10.2011

 

O víkendu jsme se vydrápali na Bílou věž a podívali se, jak geniálně pan Gočár to naše město vymyslel...leccos se povedlo v letech po něm následujících pokazit, ale Gočárův duch se zlomit nenechal....

    

Z fotek to tak není znát :-), ale dávám si je sem, protože mám Hradec velmi ráda.

Nu a co dělají naše zvířátka - mají to teď, zaplať pánbůh, kažý den tak nějak podobně a snad hezky: 

Foceno v úplné tmě v šest ráno - Sindy si v noci stlala, má ráda vysoko pod hlavou :-) a Cukřík ví, jak se

jeden dobře vyspí...

 

Ten oschlý švestkový koláč s mákem vzadu je člověčí, vlevo a uprostřed jsou suroviny na psí snídani,

vpravo morčecí tác...

 

... takhle to vypadá v psích miskách...

 

 

...které si hafíci musí zasloužit trpělivým posezením....Sindy dává jasně najevo, že by mohlo být o pár
 
stupňů tepleji a hlavně - že by se jídlo mohlo dávat rovnou u pelíšku a ne na dvoře.... Elfík je připraven
 
postavit se třeba na hlavu, kdyby to bylo požadováno a Caspík si říká, že asi nic nedostane, leda
 
miskou po hlavě  (jako vždycky, viď, Caspíku :-)
 
 
 
Však si také hafíci ještě trošku prhřejí kosti, než jim začne ten perný den :-)
 
   
 
To u morčáků se jídlo dává bez podmínek :-)
 
        
 
Mezi tím pokročí ráno, na sluníčku se vyhřívá Cukřík, který stíhá dvě snídaně, svačinu, oběd, svačinu, dvě večeře...Co chod, to něco malého, pikantního, zajímavého, kdo si myslí, že je kocour vhodné zvíře "na důchod", ať si zvýší částku ukládanou do důchodového spoření....Pěkně si pečuje o drápky, protože tyhle chody servírované na kuchňské lince je třeba prokládat vším, co stihne na louce za domem umordovat, jinak by totiž mohl umřít hlady....
 
 
 
Vyhřívá se i Josífek - ve chvíli, kdy jsem fotila přes okno  jsem netušila, že sedí na větvi sám, protože Márinka už s námi není. Před hodinou jsem přivezla novou samičku, snad k sobě přilnou...
 
 
 
Kofíček v Eliščině pokoji hospodaří jako domácí skřítek, do voliérky chodí jen spát, na noc, jak bude dospívat, myslím, že se naučí zajít si do své ložnice i na papouščích dvacet po poledni, ale zatím je na to moc velký průzkumník....je mu půl roku a zrovna prvně v životě přepeřuje, je z toho trošku mrzutý :-)....
 
  
 
Kdo ho nevidíte na prvním obrázku, tak nápověda je, že sedí přímo pod australskou Uluru...
 
Dopoledne i odpoledne se vydávám s pejsky ven, momentálně je nejvíce v kurzu lov myší, tedy si ho dopřáváme a na procházky po městě se více dostane, až bude bláta až za uši....i když tedy Sindy má techniku....
 
Více pejsků z myší louky je v Pejskování.
 
Morčátkům jsou myší lovy ukradené, ale tráva, kterou přivezeme, je vítaná...
 
     
 
... ovšem nezadrhlo se nám nějak to rozdávání oběda? 
 
  
 
Nezadrhlo....a ještě nám zbylo na odpoledne....
 
  
 
Konec šmytec, na řadě jsou fotky pejsků do Pejskování....
 
7.10.2011

7.10.2011

S týdenním zpožděním zapříčiněným absencí internetu :-) aktualizace:

- na Pardubické výstavě zaregistrována Chatanooga Dandelion - líbila se, prý měla být vystavena nehledě na zub vystřižený na prdýlce :-), foto po návratu z registrace

 

- registraci má též Ria Luna, líbila se taky :-), 3,5 měsíce,524 g

 

- Griotka se na výstavu vypravila taky, aby se ukázala ženichovi a jeho paní majitelce, ovšem vykoupala se na to

 

aby pak v předsálí čekala, až se ženich dovystavuje :-).

 

Dočkala se, ženich vyhrál dospělou šeltii :-), Griotka se líbila, stejně jako Chatanooga jemu i paní Ondrášové a tak Zadar Chlupáček, hmotnost 1300g :-)

  

bydlí na čas u nás. Za vysněnou a luxusní možnost krytí tímto krásným, navíc SG samečkem, tuze děkuji. A takto jim to doma spolu ladí: 

  

 

- do nového domova v CHS Tesoro odjel z Pardubic Kacafírek, hmotnost na pěti týdnech 467g, Kleofášek si počkal do včerejška, kdy si ho našly maminka s holčičkou jako parťáka ke svému prvnímu morčátku, odcházel s váhou 512g.

- holčičky z vrhu L mají fotku ze 4,5 týdnů v Jak jde život a je tam i zhmotnění radosti, jakou si zažila na výstavě v Pardubicích Eliška s Lolou a Juráškem. Sem dám fotku Juráška, který má příijmení Dandelion, tak snad můžu Eli :-) (kromě toho jsem ho česala asi 56x denně v posledních třech týdnech :-), bojoval ještě ve třídě baby, s hmotností 1126g a vedl si tak, že jsem se velmi radovala, na naše poměry prostě dobře :-):

 

Víc na Sundance.... 

Přináším fotky 4,5 týdenních holčiček L z minulé soboty, ke dnešku, tedy 5,5 týdnům, váží La Raya 475 g

 

La Reina  430g g

 

Reina je lepší v typu i nasrstění než Raya, doma zůstane přesto Raya.

 

Večer po pardubické výstavě, které se aktivně zúčastnila Elinka s Juráškem a Lolou, které se nám jediné z toho našeho výstavy schopného mála podařilo udržet v nezacuchanosti, mi přišly dva dopisy. V sobotu v noci v podstatě, považte, náhodou se Elinka šla podívat do schránky, ve tmě .-) a byly tam. Nejdřív jeden,

   

jeho obsah si nechám pro sebe, pak druhý, o ten se na nějaký čas podělím :-)....

  

Radost, kterou si Elinka na výstavě zažila, nebyla o nic menší, než jakou mi dopřály Holuška a Kiss na hradecké na jaře. Snad ji Elince nikdo nezkazí, jako se to podařilo tehdy u mě. Kdyby pro nic jiného ta naše morčátka nebyla na světě, než pro tuhle radost, "zaplacenou" každodenní péčí, která by ne každému "voněla", v devíti letech tuplem, tak mají svatozář jistou. Elinko děkuju.......

24.9.2011

Nemáme v provozu Internet v tyto dny, než teď  chvilinku - tedy jsem si vybojovala místo u stolu :-)

  - stáhla jsem  dnešní fotky - dýňové :-)

    zdraví  vás La Raya  Dandelion, 3,5 týdne, 367gramů a Ria Luna, 8 týdnů, 470g

  

Dlužím podzimní fotku maminkám Holušce Rainbow 

  

a Antje´s Kissing Goodbye

 

Obě jsou ještě se svými dětmi, 4,5 a 3,5 týdne po porodu. Holuška už je vykoupaná,protože už nekojí, dostala v pátek lanolinový zábal a myslím, že se jí to i líbilo. Váží 1330g po odchovu dvou kluků, kteří mají dohromady v tuto chvíli 850g, nechápu....Holuška je také ostříhaná, nevydržela jsem s nervy a  "podstříhala" jsem ji po porodu, aby se kluci dostali k mlíčku. Ovšem je to nic proti tomu, jak jsem v pátek ostříhala Kissinku - její holčičky v jejím kožichu v podstatě bydlí, mají tam hřiště a tak to nešlo jinak. Půlka Kiss skončila v koši. Kiss váží 1006 gramů a je v takové formě, že si myslím i na nějakou jarní výstavu. Ale to je tak daleko a tolik vymotávání hoblin z kožíšku :-)))).

Poslední, kdo nemá čerstvou fotku, je Yago vom Hohen Stein

 

Toto je jediná fotka z asi dvaceti, kde nemá hlavu vysoko k nebi a nečuchá, co kde je nového...

V Odchovech čerstvé fotky La Rayi a La Reiny stejně jako meriňáčka Kacafírka od Holušky, je to takový medvěd!!!! 420g na 4,5 týdnech....je volný...brácha Kleofášek má 426g a ten sebou tak šil, že fotky jsou k ničemu. Tak v pondělí, to budu fotit Elince dýňově Sundance. Pro dnešek jen malá ochutnávka - nedalo mi to a vylovila jsem na focení Nelsonita von der Alten Bahn.

 

A to je konce šmytec, za chvilku jedu vyzvednout Waldéze Od Bejbinky, který se k nám s Evou vrací z CHS Greenland. Musím poctivě přiznat, že kdyby do mě Evička rázně nestrčila, neměla bych odvahu rozšířit naše řady. Tak třeba to zvládneme :-). Díky Evo.

21.9.2011 Podzimní titulní strana - kapánek ujetá...kapánek analyticko- psychoterapeutická :-), nadhled prosím :-), ale obrázky jsou myslím pěkné :-)

Příroda může být pro někoho z nás, kdo někdy takto přemýšlíme  (zatím ještě) možným pevným bodem. 

16.9.2011

Imulzivně jsem při ranním česání sáhla po foťáku, protože morče mého života, pan Yagoušek, má srst, která je lesklá, sytá, nešpiní se, nežloutne, necuchá se a to si po ní chodí čtvrtým rokem a svými 1670 gramy...banán (a je to macatý banán), jsem vedle dala pro srovnání velikosti :-).... a kvalitu bezúdržbové srsti, barvu a mohutnost  po něm mají Griotka i Grenadino...proto ten pokus táta na dceru, který bohužel nevyšel....

 

15.9.2011 3 týdny jsou klukům K, coronetík Kleofášek  je jasný mazlíček, brindl jak má být a ničím jinak nevyniká. Meriňáček Kacafírek vyniká mohutnou stavbou, širokým čelem, pěknými kudrnami, červená bude asi trošku světlejší a "zdobí"  ho "s černou"....I tak si myslím, že do chovu by to mohl samec  být, tam, kde si chcete zvýšit hmotnost samců v optimální kondici na 1500 g :-).  Tady je tedy  Kacafírek na dnešní fotce - třítýdenní, o hmotnosti 299g, s dvoutýdenní holčičkou z vedlejšího boxu, s La Rayou, vážící 264g: 

 

Včera jsme na  téma hmotnost diskutovaly s Lucií, kdy jsem jí psala, že pro mě samec začíná na 1300gramech . Vyvolalo to údiv a úsměv, jestli nejde o sádlo...tedy jsem se nad sebou zamyslela ... tak že mám na mysli Pány Samce, co nejsou tlustí, mají ramena, jsou prostě harmoničtí a robustní....Na fotce to nejde poznat - to se musí sáhnout....Eliška má Nelsonka, který je krásný, harmonický, má 1100g - satén Grenadino má 1300g, ramínka mohutnější a tlustý není rozhodně, mohl by mít 1400 - jeho táta je spíše astenický děda a má 1670g...Tak to mám na mysli...rozhodně ne tlustá morčátka, harmonie především, musí korespondovat kostra s váhou zvířete ve výstavní formě. A mě se líbí cesta směrem k morčátkům mohutnějším. Samička V OPTIMÁLNÍ KONDICI  nejméně 1100g, samec těch cca 1300. To mám na svém obzoru. Je klidně možné, že je to obzor tak nějak k ničemu...což jedině podpoří fakt, že po třech a půl letech chovu,jistě, malého, skoro NEchovu :-), mám prvního odchovanečka, Rayu, schopného skoro bez uzardění přihlášky na výstavu....s malým uzarděním druhého, třetího, čtvrtého...(Grenadino, Griotka, Chatanooga), kdybych uměla výstavní přípravu....pátého...Chimborazoo (který výstavu zvládl díky své pečlivé paničce)...asi by se ještě někdo našel, prostě jen sem chci napsat, že si uvědomuju, jak může být směšné psát o svých obzorech při počtu zvířat deset dvanáct v chovu....Tak mě prosím berte s rezervou a humorem, já to tak se sebou mám taky :-)))).  

Taky jsem byla upozorněna, že používám termín holandská kresba a má-li pak dotyčný 4 manžetky na tlapkách. Tedy slibuji, že budu házet pojmy opatrněji, budu psát skoroholandská. Holandskou jsme už párkrát měli (i když podle vzorníku králíků by to ani tak neprošlo - á propos - vzpomněla jsem si, že pan chovatel králíků v holandské žlutobílé kresbě,člen šlechtitelské komise,  po dvaceti letech chovu na docela prochovaných zvířatech, došel k číslu výskytu této kresby v odchovech za rok 12%. Zbytek - tedy valná většina, se sní. Tak že v tomto světle je čistě holandská kresba u morčátka krásná, ale děti ji asi podědí spíše v menším procentu, než je těch králíkářských 12 na třígeneračním holandském rodokmenu), ale nikdy s námi nezůstala na světě :-((. No máme to s těmi kresbami u vícebarevných fakt těžké....čím víc barev, tím hůř :-)))).

V Odchovech vyfoceni kluci K, v Jak jde život taková legrácka...

 

14.9.2011

Kdopak se to chystá fotit reklamu na porcelán?  

  

2 týdny jsou holčičkám z vrhu L, co se jmenují od R - tady La Raya

  

další fotky a hmotnost v Odchovech

13.9.2011

Tak tady je ta upovídaná Ria Luna, bydlí s Lolou a Chatanoogou...Barvy na tomto obrázku jsou úplně věrné, ke shlédnutí tedy je i švédská červená :-)

 

Holuška je hotova tahat se se synem o trávu...

 

...vleže jako římský velmož cpát do sebe trávu hlava nehlava...jistě, učí to děti...:-)...

 

...vyžrat těm dětem vločky, co to dá...

 

...aby pak tak způsobně kojila ty obříky...ještě je u toho stíhá mýt...je úžasná máma...

 

La Raya bude dnes večer se svojí sestřičkou La Reinou na světě dva týdny...

 

...a maminka Kiss se stará báječně, ovšem ve srovnání s razantní Holuškou je takovou tou maminkou, co by na veřejnosti nekojila a převařovala by dudlíky 18x za den...musela jsem si hodně počkat.....

 

 

12.9.2011

Ahoj, já jsem Ria Luna, maminka je Wayda von der alten Bahn SG a tatínek Paul von der Alten Bahn SG, narodila jsem se před 6,5 týdny, vážím nááádherných 414 gramů a panička za mě děkuje mojí lidské mamince Vendy a její mamince Haničce, které daly domov mé mamince :-)))) a mému tatínkovi. Ty nejprve  dovezla do Čech paní Štěpánka, když pak přestala chovat morčátka, vzala si mé rodiče moje nynější lidská maminka, aby se pak  utrhla a nejdřív chtěla hledat domov tátovi Paulovi, pak když poznala skvělou Haničku, tak se rozhodla tátu Paula dát i s mámou Waydou...no a u Haničky doma teď zůstal brácha, tedy já byla k prodeji, a vzala si mě tady ta dvounohá...jestlipak ona ví, co chce....Aspoň, že si to uvědomuje, ony jí občas hoří uši a pak si sype popel na hlavu a má tam máslo a tak....ale trávu nosí, to jo.....Tak tady jsem, prý se budu fotit nějak ještě krásněji, no pro mě za mě, to nemusí být...

 

1.9.2011

Vypínání hrudi

Nedělní odpoledne proběhlo ve znamení důkladné plošné desinfekce chovatelského zařízení, misek, napáječek a mých plic :-). Incidur Spray, likviduje bakterie, viry, plísně,kvasinky :-).

Sypání si popela na hlavu :

Češu denně a přesto pořád je někdo zacuchaný tak, že o srst na zadečku se postarají nůžky, tak že pardubická výstava nás možná v aktivní účasti mine. Připadám si jako člověk, co neumí morčata udržet ve výstavní srsti...no nepřipadám, jsem.....v pátek jsem měla takový splín, že jsem uvažovala o ukončení chovu, přejít jen k držení morčátek, bez odchovů a bez snahy o účast na výstavě...podrželo mě jen to, že vím, že se to občas stává, aby pak Fénix vstal z popela :-)....tak že proto ta desinfekce, leštění misek a plexiskel, prací proti depresi :-) - no a taky nám končí léto a generálně úklidový čtvrt rok se sešel s čtvrtrokem...

Radost opatrná  :

Přibyla k nám merino samička ve výstavní červenobílé kresbě, s nadějí na SG, nepříbuzná, Ria Luna. Děkuji slečně Měkutové za komfortní dopravu a Vendy s Haničkou za Riu samotnou a za mnoho dalšího.....Fotky jakmile poleví řemeslníci v domě...malá bydlí s Chatanoogou a Lolou, první chvilku přítomnost malé myšky řešila, druhá je bohorovná. Tři misky a tři koutky vystlané jídlem plus "cizí" box vše vyřešily a holčička je veselá, že má společnost. Je vymazlená, ruky se vůbec nebojí, jen mě utvrdila v tom, že v Peruci je pod keři rybízu morčecí ráj..........

Zdá se, že díky převeliké vstřícnosti své paničky by k nám mohl přijít na krycí misi nepříbuzný SG trikolorní sameček, opravdový playboy. Tak že Griotku jsem vzala od Nelsonka, krytí proběhlo 6.9., kdyby se nezadařilo, byla by Griotka volná pro trikolorka. Každopádně zde na něj bude čekat saténka Chatanooga.

5.9.2011 Yagoušek nám už asi děti dát nechce, Griotka od dubna nezabřezla, tedy se dnes po dvoutýdenní samotce přestěhovala před očekávanou říjí k Nelsonkovi (von der Alten Bahn). Takto pečuje Dandelion o to, aby Sundance neměl trudnomyslné samečky :-). K dalším trikolorům s třemi procenty třetí barvy tedy máme našlápnuto :-))))). Už mě i napadalo vzdát  myšlenku trikolorních saténů, ale ještě tomu rok dám :-). Griotka i Nelsonek jsou nositeli SG.

No a na www.sundance.wbs.cz si taky zadělávají na mláďátka, kdo s kým, račte se podívat,no je to satén x SG,  sestěhování, o které jsme se pokoušely už před dvěma týdny a bylo tehdy provázeno cvakajícími zuby dámy (a na to my nemáme nervy), tentokrát proběhlo v klidu a míru, asi dámě přišel nápadník o něco mužnější, než dva týdny nazpět :-).

A co ještě nového? 

Samička z vrhu L se jménem na R  má drobnou pupeční kýlu, je to u nás poprvé, Kiss byla tak vyděšená z porodu, že chudinka tahala, co mohla...uvidíme, jaký bude vývoj, zda zůstane stejná, zvětší se, zmenší se.....nemám zkušenost, jak to u morčátek s touhle věcí chodí, budu ve střehu.....

Na konci týden bych mohla mít velikou radost ze samičky, která má 66% naději na SG, ale už o tom radši ani slovo....je to taková pro mě až nenáhodná náhoda, kéž by byla "do plusu" .... každopádně jsem paní chovatelce moc vděčná a ne poprvé....

Na začátku října se těšíme na trošku pomáhání s chystáním pardubické výstavy, už to je pro nás s Elinkou svátek, snad taky někoho necháme posoudit a snad ani nebudeme v sobotu spěchat a dopřejeme si tolik nám potřebného přikukování u posuzování. Ale to je ještě daleko....k registraci každopádně půjdou Chatanooga, Lola a Jurášek, abych to vzala napříč našimi boxy nehledíc na příslušnost k chovatelské stanici :-). Chatanooga mě zlobí, protože udržet saténovou srst na prdýlce v plné kondici je pro mě nadlidský úkol,i když češu a vyplétám denně. Ač nechci, sahám na nůžky a spějeme k bodu, kdy ji z výstavy odhlásím a bude to mít :-). Nu a co si za cucek vyrobil při včerejších tanečcích kolem nevěsty Elinčin Nelsonek, který je též přihlášen, to asi taky hned tak nedoroste...ovšem k balíčkování mě to nepřiměje, takové superstar show-typy bohužel nemáme, aby to stálo za tu trpělivost na naší a morčecí straně....Na registraci nám kondice srsti postačí....A při těch našich dvou výstavách za rok ...lámu nad sebou v tomto směru hůl dobrovolně a  veřejně :-))))))))))))))))))))))))))

Ve čtvrtek bych ráda přidala fotky dvoutýdenních kluků K a týdenních holčiček L...

2.9.2011 Píše mi pozorná Míša, že mám chybu jako vrata, protože dva kudrnáči nemohou mít hladké dítě. Tedy Reina nemůže být šeltie,ale texel. Tak že doufám, že jsem spíše pobavila než rozzlobila a opravuji. Reina musí být texel, ovšem kudrny asi mít moc nebude. Tak vzhůru k dalším komickým scénám v mé produkci :-)! 

1.9.2011

Focení vrhu K a L do Odchovů.

Kluci K vynikají v typu a nasrstění, mají široké hlavy,celá máma v tomto. Holčičky L se zase mohou chlubit pěkně sytými barvami, trikolorka je zcela bez brindlu a to té černé má požehnaně. Přesně jako děda Yorath Hopeful Farm, jen korunku po něm malá nezdědila, jestli se tedy nepletu :-).......Rodokmen mají tyhle děti vůbec zajímavý, v každé generaci se najde někdo, kdo stojí za hřích. Ovšem barvičky si dělají, co chtějí....obzvlášť tedy u dětí Holušky. Dcera Kiss, šeltička Reina má tak čistou černou, že by jistě zůstala doma, mít trochu více červené....

31.8.2011

Kudy chodím, tudy dumám na tím, do jaké míry je chov trikolorních záležitostí genetické loterie rozložení barev, o co je či není jednodušší chovat solidní barvy nebo bikolory, kde vzít nepříbuzného trikolorního SG samečka a zda je ve spojení dvou trikolorů větší naděje na správný tri poměr barev u dětí, než ve spojení tri a červená-bílá, by´t 50% předků je trikolorních...Nebo aspoň čím sobě a samičkám zasloužit, aby s námi  mláďata ve výstavní kresbě zůstávala....V tuto chvíli máme ze dvou spojení kvalitních jedinců s dobrými rodokmeny co do barvy 3 zverimexáčky a jedno standardní zbarvení...V nebíčku jsou 3 výstavní včetně krásně rozloženého trikolora s kompletními irskými znaky...Nejde mi o slávu, ale o to když už chovat, když už samičky vystavovat rizikům, pak co nejlépe podle standardu....jak jinak.....

30.8.2011 narozen vrh L - dvě holčičky, standardní červenobílá merinka a s červenou trikolorní šeltička. Dokonale holandské červenobílé merino a trikolorní merino o porodní hmotnosti jistě ke 150g narozeny mrtvé.

26.8. Na titulce fotky 24 hodinových kluků K a sem dávám Chatanoogu,

 

která se taky chtěla jít podívat, jaké to je na lehátku na ranním sluníčku...když má být ten nejteplejší letošní den...Nebo možná nechtěla, ale je to prostě moje vysněná trikolorně proužkovaná saténička (ženicha bychom potřebovali proužkatého SG...pane Bože prosím...) ......Snad vedro přežijeme ve zdraví, Kiss má každou chvíli porodit, přístroječkem, který chladí vzduch přes vodu (a já dodávám v odpoledních hodinách i led), se daří udržet morčátkům teplotu do 25ti stupňů...Ovšem hlasuju pro malou dobu ledovou!!!!

25.8.2011 Holuška nad ránem přivedla na svět tři kuličky, zůstali tu s námi dva kluci - merino Kacafírek s p.hm. 114g a coronet Kleofášek s p.hm. 105g. Hezcí kloučci, leč mazlíkovských barev. Merino s holandskou kresbou a velikou hmotností bylo tím, kdo nezůstal...

Holušce dala tahle záležitost zabrat, ale do večera se z ní stala šťastná pečující máma. Tak kéž by kluci měli hezký a dlouhý život.

12.8.2011

Jurášek Dandelion má tři měsíce, je tuze milý, krásně okatý, už je vidět, do jakého tónu mu odroste červená - docela je dobrá :-). 900 gramový spokojený klučík, je vidět, že registrací projde bez obtíží, do konce srpna se zřejmě dočká samičky. Dnešní fotku má na www.sundance.wbs.cz, slíbila jsem Elišce, že její morčátka sem už dávat NIKDY nebudu :-).

Holuška přibrala za poslední zhruba 3 týdny 300g, na krytí šla 15.6., příští týden oddělím Nelsonka a budu se modlit ještě víc, než dosud...

Kiss si myslím čeká méně dětí, než Holy a krytá byla asi o nějaký ten den později, ale za dva týdny už taky bude sama s boudičkou....

 

8.8.2011

Junioři dostali kukuřičku v mléčné zralosti...

 

trhám ze samého okraje pole, kde snad nedosáhly stroje chrlící chemii. Kdo nebydlí u obilného lánu, má méně důvodů kupovat bio...ale kdo bydlí, ten se hrozí...už to bude rok, co po líznutí vody z kaluže  na louce padl na místě v setině vteřiny Elfíček, otráven nepochybně látkou na bázi organofosfátů - křeč svalů, profuzní slinění, široké zornice, nemožnost mrkat, "tiché" dušení - pro nefungující dýchací (bránice, mezižeberní) i ostatní kosterní svaly, tělesná teplota snížená pod fyziologickou hodnotu (35,5 st.!)...myslela jsem původně na karbofuran, nastražený, ale nejspíš šlo o spláchnuté látky používané ke "sterilizaci" monokultur v zemědělství - od "plevelů" a všeho živého, co by jen mohlo snížit úrodu přežrané západní civilizace byť o zrnko....buďte obezřetní, kdo máte pejsky...Elfíček bojoval jako lev, paní doktorka si taky dala říct, čeho je třeba (ach, dvakrát ach, službu měl někdo jiný, než je "naše" paní doktorka a tak jsme nejdřív museli v boji o život přestát UZ břicha, než došlo na kyslík, posílení srdce, teplou infuzi složenou s ohledem na vysokou stresovou hladinu cukru v krvi, intenzivní zahřívání mokrého pejska podchlazeného jedem z funkce vyřazené svaloviny - set na posouzení stavu acidobazické rovnováhy k mání nebyl, byl objednán...) a je v pořádku, ale měl obrovské štěstí, nestává se to....

No a ti, co mají stravu méně kalorickou, ti si rajčátkují. Mírná Kiss ráda počká, až si Grenadinek zmaže pusu dočrevena jako první, "semetrika" :-) Holuška jak zmerčí, že Nelsonek něco vlastní, všeho nechá,  už k němu spěchá :-). Ostatně Yagoušek má vedle Griotky též šanci až jako druhý :-).

                        

27.7.2011 Dnešní seriózní fotky :-). Kdo by si říkal, proč ta ženská pořád fotí, tak fotí ne proto, že by si myslela, kdoví jak má krásná morčátka, ale proto, že ji fotit baví, má na to čas a líbí se jí dokumentovat, jak její chlupáči aktuálně vypadají. A pak je tu ještě jeden důvod - kdyby si nezavedla režim focení "co chvilku", nedonutila by se vybírat den co den hobliny ze srsti...Tak že jestli ona není nakonec ještě líná :-)))? 

Zahájíme Yagouškem - v super náladě nezavřel ústa ...na poslední fotce ústa zavřel, protože se jal ochutnávat satén pod sebou...

     

Chatanooga byla tuze trpělivá a vysloužila si tak ještě fotku zvanou Luční na titulní stránku...

    

   Tatínek Chatanoogy, Grenadino, nám ukazuje, co dělá jeho pusinka, která nás trápí svojí citlivostí. Halt satén...i srst jsem mu začala pročesávat hřebenem a ne jen prsty, protože bez této údržby by jemné saténové chloupky na namáhaných místech  plstnatěly, tak kudrny - sbohem (nikdy nebyly ideální)....

       

Za to Kiss, ta má tááák krásné prstýnky a tááák krásnou barvu...račte se potěšit se mnou...

  

 A co najdeme k pochválení na Griotce? Sama jsem zůstala koukat - ejhle, licousy...po tatínkovi...a taky bezvadnou korunku...po mamince....

   

 Holuška má zase nejširší kebulku u nás a srsti za dva....

 

A zazvonil zvonec, fotkám je pro dnešek konec, u každého jednotlivě jich je o pár víc.... 

 

25.7.2011

Dnes jsme si celé dopoledne hrály s morčátky. Dostaly jsme se i k hochnóbl :-)))) focení. Dnes tedy přišlo na řadu těch pět červeno-bílých morčátek, která patří od léta Elišce a její CHS Sundance. Slíbila jsem, že sem už nic o jejích morčátkách dávat nebudu, ale  dostala jsem odměnou  za focení "povolení" dát si sem odchovánka Juráška. Tu je...

 

Na fotky ostatní se, pokud chcete, podívejte prosím na www.sundance.wbs.cz  . Zítra vyžehlím zelený satén pro Dandelion  a dáme si repete .  Moc nás to baví ...a morčíci za to dostanou veliké polní okurky! 

 


20.7.2011

Samičky i Samečci jsou opět ve formě, doplněno, upraveno, stejně jako Plánujeme. Jak upozorňuji v Jak jde život, Sisi, Livy a Lola, stejně jako Jurášek a Nelsonito, se kterými jste se tu setkávali, přešli s létem do CHS dcery Elišky, www.sundance.wbs.cz . Protože Elišce je devět let, bydlíme i nadále všichni tak,jak jsme bydleli :-).  

 

18.7.2011

Pracovala jsem na Elinčiných stránkách Sundance, měla otevřenu administraci obu stránek a z mých mi zmizely Samičky, nahrály se tam "Elinčiny" červenobílé holky...tak jsem pro vydýchání nejprve dosypala Elinčiny stránky včetně kluků a plánů a jdu dělat pořádek sem. Doufám, že mi nezmizí to, co jsem půl dne lepila na Sundance...Nejdřív něco povídání do Jak jde život, fotek do Pejskování...v nejhorším Samičky doplním zítra....ták se mi nechce, rodokmeny....i v mém stupidním podání, ovládaje pouze excelovskou tabulku prajednoduchou, mi dají práci.....

 

5.7.2011

Griotka mi pomáhala chystat meruňky do mrazáku

 

Chatanooga vykukovala s oranžovou pusinkou, co že se to děje

 

Ostatní se fotit nechtěli, respektive já neměla trpělivost počkat si na obrázek, až na Juráška, a ten má dnešní obrázek na www.sundance.wbs.cz

Aniž bych si dala text do bloku, zezelenalo mi to tady všechno při pokusu zezelenit jména, tak že postupně odzelením :-)

 

20.7.2011

Dokončila jsem znovuzrození stránky Samiček, k obrazu svému upravila i Samečky a mohu s čistým stolem napsat, že:  

Sisi, Livy a Lola, stejně jako Jurášek a Nelsonito, se kterými jste se tu setkávali, přešli s létem do CHS dcery Elišky, www.sundance.wbs.cz . Protože Elišce je devět let, bydlíme i nadále všichni tak,jak jsme bydleli :-).

18.7.2011

Kromě toho, že jsem neúmyslně smazala dandelionové samičky, jsem taky zmeškala registraci do Losenice, na Olomouc jsem vstávala o půlnoci, aby tam pak bylo tři týdny místa dost a dost a nakonec jsem se neodvážila jet vystavovat. Tady jsem si říkala, že po obědě 6.7. zaregistruju, slíbila Evě Bejbinkové, že pojedeme spolu a ...nula klecí. Navíc jsem to Evě zapomněla říci, tak že dělám akorát ostudu.

Aspoň jsme s Elinkou vyzvedly jedno morčátko z Fantom Chlum a dopravily ho Noemi k jeho další cestě domů. Ale to je jen malé plus, protože jsem vyšla s vykoupaným Nelsonkem na dvůr a na rameni při tom měla koreláčka Filipa....Ruku bych dala do ohně, aby našel cestu domů....Elinka ví, že to nejde omluvit, jen odpustit, což učinila. Život to Filípkovi ale nevrátí. Učinily jsme opatření, aby se to už nestalo, ochočený papoušek nepůjde mimo dětský pokoj (to to moje puzení, aby každé zvíře bylo co nejméně omezováno....) a přivezly jsme si z Mochova od skvělé paní Ivy dokonale krotké, právě odstavené" korelí  miminko. Jmenuje se Mr. Irish Coffee, protože má barvu jako káva s vaječnám koňakem a šlehačkou. Kofíček. Tak snad tenhle ptačíček u nás oslaví moje šedesátiny......Chová se skvěle, krásně baští, celý den šmejdí po pokojíčku, ale nejvíc se zdržuje na stropě své voliérky a na skříňce vedle. Vylepšily jsme s Eli uspořádání pokojíčku, povrchy pokryly tlustým průhledným igelitem, nainstalovaly papouščí velkou borovicovou větev...Jen večer nechce Kofík do klece jít spát...tak že ho zvykáme pomalinku, večer doslova uspávám korelku, v dlani, na polštáři, hladím zobáček, kolem očiček, meleme si spolu zobáčkem :-)....Elinka mu pak ještě odpovídá, když šeru zavolá,aby vědel, že není sám. A ve voliérce má dva velké plyšáky :-).

 

Fotila jsem taky pejsky, jezdí s námi dvakrát denně na trávu. Sice ta krásně šťavnatá roste vzdušnou čarou 500m od domu, ale není v mých silách pobrat veliký škopík a tři psy. Šeltinky dozor v podstatě nepotřebují, ale boxinka se hlídat musí...a musí být volná ruka na to vzít ji v případě srny na obzoru na vodítko...Tak jezdíme takto, tráva trůní na zadním sedadle....že to se mnou ten můj manžel vydrží, se divím ...:-)....

 

No a zbytek fotek ze slunné neděle najdete v Pejskování.  

28.6.2011

 

28.6.2011 Vzít do ruky foťáček mě donutily holčičky Sisi a Lola, tak krásně spolu kamarádí, obě mají stejně příjemnou povahu, Lola byla z počátku trochu vyjukaná z dlouhé cesty, hodně i línala, ale rychle nás vzala za své a od chvíle, co opustila karanténu a zkusila jsem ji seznámit se Sisi, právě samotnou po odstaveném Juráškovi, je spokojená už úplně. Sisi zrovna tak. Rovným dílem se střídají na pelíšku, slibuju jim na tomto místě,  na kočičí svědomí a psí uši, že tak, jak jsem si s Elinkou naplánovaly "morčecí" prázdniny, tak dojde i na ušití saténovo-plyšových oboustranných pelíšků PRO VŠECHNY. A to ještě morčečenstvo neví, že jsme si včera s Eli koupily dva dvoumetrové kusy saténu na focení "na úrovni" :-), modrý pro Sundance a světle zelený pro Dandelion :-). Prostě - morčecí prázdniny, no, tak.....

   

A odpolední salátování mě též nenechalo fotograficky chladnou :-): 

           

 

Odpoledne: Aby tady nepovídal jen Yagouš, přináším ještě odpolední dobrou zprávu o nalezení zdroje domácí zeleniny, tak že jsme se pustili do letního salátování. Fotky jsou na titulní stránce :-).

A neodpustím si dvě fotky nemorčecí z dnešního křišťálkového dne. Stojí náš domeček, kolem pole a louky, bohužel i dráty, ale aniž bych se hnula od branky a z místa, směrem na sever se skví milovaný masiv Krkonoš - zřetelný je i vysílač na Černé hoře (a Ještěd, pohleďte): 

 

Směrem na východ pak hřbety Orlických hor s Velkou Deštnou, Šerlichem a Vrchmezím. Byly prázdniny, kdy jsem den co den na vrchol Vrchmezí skoro vyběhla, doprovázena kníračem Beníčkem, bráškou...

 

Ráno: Tak dneska to tu musím vzít do tlapek já, Yagoušek: 

 

Proč? Protože ty holky tady nemají rozum! Vzaly dneska mě, Griotku a Grenadina, moje děti, rozumíte,odnesly nás tam, jak prší, dělá se rybníček, shora padá fujtajblová pěna. Nesnáším to. Aspoň že dneska nebyl ten teplý vítr, to bych normálně šel jinam.

   

Nepochopím, nikdy, nikdy, nikdy, že ten kocour k nám chodí vždycky koukat, když nás holky mordují takovým tím dřívkem s drápky. Vždycky si myslím, že už mě drží sup. Tak prý sup ne, kondor, opravuje mě panička, ten prý žije v Andách. Mě to je fuk, sup nebo kondor, o život jde s tím dřívkem tak jako tak. Ovšem on si ještě o to dřívkování říká!

    

Eliška si myslí, že si  u mě spraví reputaci, když nám nosí denně čerstvé luční kytičky do vázy. Však vidíte, za kocourem, zvonečky, pche, okurku, tomu bych rozuměl...

    

... jo tak ani okurku ne, navíc přiběhla Hanička, Haničko, sem ke mě, se mnou se pojď mazlit, to já to tak nemyslel, že jako ať  nám dáte pokoj, vůbec ne, sem pojď. Marnost, s Jurajdou se málem pusinkuje. To já bych se jinak pusinkoval, i okurku bych si z ruky bral, slyšíte někdo? 

    

Jo tak houby okurka, a je vymalováno, mrkev...hlavně že se pak každý musí umýt, protože má červenou pusu, já to říkal, okurku sem...

   

Nejvíc se myje Nelsonito. Libovej frajer. Myslí si, že playboy, Němčour jeden. Echt Deutsch. Cože, to že já jsem taky? No tak však to je v pořádku, však jsem taky playboy a frajer. Já se ale myju, protože to je slušnost. On, protože na to pak balí holky. Ono mu nestačí, že má novou starou, Holuška jí říká. Všude za ním chodí, bačkory by mu snad nosila, jako v Japonsku nebo kde. Kde jsem to skončil? Jo že mu jedna nestačí, no to mě taky ne, mám tu Griotku, ale dvě je víc než jedna a úplně nejvíc je čtyři. Pravá přední, levá přední, pravá zadní, levá zadní, na holky to platí taky.  Kde jsem to skončil? No že chodí nakukovat k Sisi, přitom Sisi je taky moje, měli jsme spolu ty děti, už jsme dokonce babička s dědečkem, dědeček, to jsem já, abyste věděli. A Sisinka mu vypravuje něco o tom, že měla další děti s nějakým Holanďanem, nemůžu to ani slyšet. Pane bože, on už tam zase čučí...

     

Asi si začnu myslet na ty dvě krasotinky, co na ně nevidím, ale dobře o nich vím, maminka Livy s dceruškou Chatanoogou. Panička je pořád oplacává, hrdá je na barvičky, co si na sobě nosí ta malá tříbarevka. Vnučka to je moje, tak co se diví. No jo, je to moje vnučka, tak to když mám u sebe dcerušku, to už mi asi vnučku nedají, jako že by to bylo moc. A kdo to tady včera říkal, jak se rozdělují geny 1:2, 1:4, 1:8...a když by mi dali vnučku, tak by se to upevnilo líp. Co jako? No přece moje, Yagouškova, srst a barvy a vůbec.

  

Tak uf, je to za námi, šla fotit psy. Ale to ať mi sem nedává, pěkně do Pejskování. Pejskování, já bych je vystěhoval, čokly jedny, ten jeden je teda dobrej,kámoš, ten druhej, toho zmáknu, kdyby na to přišlo. Ale ten třetí, toho bych teda neukecal...

  

 

21.6.2011

 

Dnešní první den letošního léta přinesl příjemný déšť, s pejsky se jít nedalo (tedy dalo, ale šla bych sama, provázena údivnými pohledy tří párů jinak věrných hnědých očí), tedy jsem otravovala u morčíků...

Nejdřív mi padl pod ruku Grenadinek, který už vesele kouká na svět. Prodělal si ošklivý zánět v obou očích, k tomu ho trápil vleklý zápal pysku. Očička spravily kapky mnohé, na tlamičku nakonec vyzrál heřmánkový krém.

 

Vděku se od Grenadina dočkávám mnoho a mnoho, je to láska sameček, ovšem dnes se ke mě točil zadečkem ...

 

Tak jsem nakoukla k Juráškovi...

  

... ke Kiss...

  

...a šla umýt zadečky Lole

 

...a Sisince...

 

Holky něco povídaly o tom, že je fotím vždycky s mokrým pozadím, jestli prý jsem normální, tedy jsem jim udělala ještě portrét...první Lola, druhá Sisinka...Lola je zjevně světlejší, ale to už Švédi bývají...Lola má nádherně hustou srst, ale to už Švédi mívají.... Jsem strašně ráda, že ji tu máme (Elinka má :-), po třech a půl letech zase Eternitys...

  

No a pak už jsem dala chlupáčům pokoj, protože na sváču přišel Cukřík, s trochu zmoklým ocáskem, trpělivě čekal v regálku :-))), až dofotím, zametu, rozdělím seno....

 

 

6.6.2011    

- pozdravy z nových domovů včetně krásných fotek přišly od Choopa Chupse i Chimborazoo, CHS Avallone a CHS Z Poodří. Od Paula a Waydy přišel dokonce balík a papírové foto :-). Děkujeme paničkám  a přejeme vše dobré

- v plné angíně jsme se vypravily na výstavu do Olomouce, ovšem ne s aktivní účastí, byť  jsme se řadu týdnů nesmírně s Elinkou těšily a morčátka měly připravená ve výstavní kondici. Nebyla nálada...a stále není. Snad bude někdy lépe. Do Olomouce jsme vezly Chimborazoo a domů pak posily Elinčiny CHS Sundance - holčičku Lolu Hanaville, se švédsko-holandskou krví

 

a na krycí misi s námi přijel SG Nelsonito von der Alten Bahn.

   

Děkuji za Lolu, která přijela vzorně opečovaná, jak její chovatelce Haně, tak paní Malgorzatě, která Lolu přes půl Polska a Čech přivezla. Za zapůjčení Nelsonita děkuji vřele paní Jarce.

Lola Hanaville, Nelsonito von der Alten Bahn, Jurášek Dandelion (dnešní foto na titulní straně)  budou tedy týmem Elinčiny CHS Sundance, spolu se Sisinkou Od Ječmínka a Antje´s Livy. Elinka si vysnila červeno-bílé rovnosrsté, jsem šťastná, že její morčátka jsou všechna ve standardní kresbě, s pěknými hlavičkami, okatí, ouška velká, plochá, povahy kamarádské. Je koho chovat a komu stavět překážkové dráhy :-), těšení se na případné odchovy u Elinky daleko předčí těšení, s jakým se kdy která maminka těšila na miminko :-). Ještě jednou děkujeme Jiřině za Sisi, Anneke za livy, Hance za Lolu a Jarce za půjčení Nelsonka, pánubohu za Juráška :-).  Livynku jsem vyfotila taky,

  

aby jí to nebylo líto. Je mastná od jorkšířího kondicionéru, jako Lola, jako Nelson...jistě jste si všimli :-): 

- Za dva dny oslaví Chatanooga Dandelion, dcera Livy a Grenadina, dva měsíce života, s váhou 670g se z ní klube důstojná saténová nástupnice Bailey.

  

- 3,5 měsíce je Herkulovi Dandelion, 880g. Herkules je na prodej.

    

  

-  Nu a takhle nám rostou Holuška a Kiss, holky skoro na vdávání, k samečkům půjdou v půli prázdnin, ke komu, to je ještě předmětem vášnivých úvah :-): 

  

 

    

Děkuji Anneke za super samičku, jakož i holkám do Rainbow :-).

- tři měsíce je zpátky v rodné CHS Griotka Dandelion, dorostla na 1200g a stále si umí radostí poskočit nad trávou-paprikou-mrkví. Přes Griotčiny plánované děti se pokusíme naklonovat Yaga vom Hohen Stein, kterému táhne čtvrtý rok...

    

Tak a to pro dnešek musí být všechno, práce volá.

18.5. Do sekce O nás - přibylo moje poučení z mnohých cenných rad chovatelů z posledních dnů. Některé si ke mě nenašly cestu zrovna lidsky zralou formou, ale vyslechla jsem je všechny a tedy mohu za to, co v nich bylo podnětné, jen poděkovat. Pokud jsem se někdy chovala tak,že jsem vyprovokovala onen způsob komunikace, pak se omlouvám. Pokud není moje omluva přijatelná, pak mohu přispět už jedině tím, že budu alespoň po stránce chovatelské dodržovat to, co je napsáno k dnešnímu dni na titulní stránce. Obsah jsem připravena upravovat podle všech dobře míněných rad.

Jurášek 6. den na světě, plus 40g, spokojený macík, stejně jako spokojená maminka. Zatím nemám odpověď veterinární paní doktorky na mé pochyby stran uzlinového syndromu Sisi a Juráška (jisté samozřejmě je, že Sisi už nebudu krýt). Takto jsem dnes sepsala, co jsem dnes zjišťovala ve fakultní nemocnici: 

Ptala jsem se tedy (jsem doktor) lékařů lidských, na infekci a onkologii. Virem navozený lymfosarkom a nebo leukémie jsou podle stránkech dr. Vítkové takové nejpravděpodobnější diagnózy, protože známky akutní bakteriální infekce či jakékoliv jiné, kromě uzlin (laboratoř nemám a dělat nenechám), Sisi nemá. Tedy jsme pracovali s těmito dvěma.

Závěr, který můžeme brát prostě jako informační, ono tedy těžko kdo jiný udělá, protože studie na výskyt, dědičnost a šíření transplacentárně či "normálně" vzduchem, nejsou. Tedy oba lékaři se k tomu stavěli tak, že v případě leukémie se prostě vůbec nemohou vyjádřit k rizikům pro Juráška, u lidí mají alespoň nějakou statistiku, i když nesrovantelnou s poměry u morčat. Spíše v ní figurují ženy, které porodily a nemoc se u nich objevila až později, než naopak. A i tak se u dětí těchto rodičů pohybují v předpovědích !jaké má rizikko, že bude mít to, co já", velmi střídmě...to je jasné...u lidí jsou možné častější preventivní kontroly atd., je to prostě úplně jinak postavené....Z principu genetiky a z podstaty zhoubného bujení, tam prostě určitá řekněme náklonost být může. U virem vyvolané rakoviny - takový typ u lidí je třeba rakovina děložního čípku určitá - je jednak jasná dispozice títmo onemocnět u některých lidí, jednak je jasné, že pokud se infekci zabrání, je vyhráno, očkování. Co je nejasné je to, že absolutní většina dospělých žen je viru vystavena, ale onemocní jen zapla´tbůh, malinké procento...Tedy jsme tam,kde jsme byli - viry přes placentu procházejí, někdy bez následků, někdy s nimi.... 
Osobně je to pro mě vyjádření, které jsem si uměla zformulovat sama, ale chtěla jsem přece jen názor někoho jiného, než oftalmologa, navíc se medicíně už nevěnuji. Zodpovědnost rozhodnutí musím nést já, ne potenciální majitel. Jurášek tedy zůstane zde. Ostatní morčátka u nás doma jsem se už naučila česat a zbavovat hoblin z kudrn denně,po tom, co se to Sisi "vyvrbilo" za čtyři dny..... ta jsou v pořádku. Sisi úplně v klidu, jí bezvadně, pohodová, nožičku za sebou, kouká z boudičky otevřenými dveřmi, co se děje na dvoře a jak překročím práh, větří, jestli nejdu s prázdnou :-).  

 

16.5.2011  

Takhle to u nás dnes ráno bylo, když jsem přišla do obýváčku....kdyby ti dva věděli, že za dva týdny nastoupí parta se sbíječkou, elektrikáři, podlaháři, sádrokartonáři, malíři, podlaháři a montéři, v jejich křesle bude lehávat vlk Fred...ale jejich důvěra v nás překoná konzervativní tlaky hlasu Přírody a zase bude pohoda... jak tomu nemusí bohužel tak snadno být u morčátek, viz níže... 


 

Aby smrt Domina nebyla marná, zamýšlela jsem se, přehodnotila jsem svůj pohled na morčecí psychiku a fyziologii a to takto (jistě bude další vývoj): 

Morče je patrně zvíře nad jiné konzervativní, i když se to nemusí zdát, dokonce to může připadat směšné. Vím, taky mi vytane na mysli, že babička je měla v králíkárně ...ve viváriu na lékařské fakultě jich bylo v jakémsi bazénu cca 500 a množili se, nezrańovali se....Je geneticky naprogramováno neměnit zvyky, protože změna znamená smrt. A jako zvíře na dolním patře potravních řetězců, ví, o čem je řeč....V přírodě přežívají ti nejsilnější, tak tomu bylo i v těch babičkovských podmínkách držení morčat, stejně jako ve viváriu. V našich chovech se snažíme, aby byl tlak na "přírodní výběr", co nejmenší. To populaci svým způsobem oslabuje, ač se to na první pohled nemusí zdát, umírá nám méně zvířat, než těm našim babičkám. Ale jsou pak tací, kteří "méně vydrží"...

Na to chci myslet, protože který z těch, co se tady doma pohodářsky povaluje, vítá mě u plexiskla a jí z ruky to je, to se nedá odhadnout. To, co je tady, to je jeho JISTOTA. Každý z nás dá svým morčatům jiné JISTOTY.

U mě je jistotou chovatelská místnost, v zimě vytápěná (i dnes v noci, prostě termostat na 21 st., máme-li děti, na 18, nemáme-li), v létě od letoška chlazená, boxy s třemi plnými stěnami a běžný denní ruch jen zprostředkovaně přes otevřené dveře jaro-podzim, v zimě pak je jediným vyrušením můj příchod, by´t k nim jdu 30x za den, spíš i víc, ale nekřičím, nedělám prudké pohyby..... Jinde je tou JISTOTOU klec na kuchyňské lince. A jinde 6 morčíků v boxu, odkud není nikam vidět. Spokojení mohou být všichni, mají svoji JISTOTU.

Nu a většina vytržení z jistoty zvládne. Někdo, dopředu nevíme kdo, ale ne...byť by vyměnil z našeho pohledu horší JISTOTU za JISTOTU lepší....


15.5.2011 Dopis dr. Vítkové s prosbou o radu, jaké perpektivy by viděla u Juráška a Sisi: 

 

Dobrý den, paní doktorko, omlouvám se, že obtěžuji. Prosím pěkně, pokud byste měla energii, chvilku času a dobrou vůli a chtěla to všechno do mě investovat, prosím poraďte, jaký je váš názor:
 

Mám rok a půl letou coronetku Sisi Od Ječmínka. Chov mám malý (maximálně jsou dvě zvířata v boxu o ploše přes 0,75 m2, hygienicky myslím úplně v pořádku, krmím tím, co si myslím, že by nemělo nést plísně a pod. Na výstavách jsem kromě registrací do jara nebývala, na jaře jsem si přivezla 5 nových morčátek, všechna z toho, z čeho mohu soudit, zcela zdravá.
 

Sisi se v plném zdraví 4 dny po krytí objevily 17.3. zvětšené uzliny, ve smyslu hmatné (normální jsou pro mě lidského lékaře nehmatné). Oddělena od samce, aniž by na ní cokoliv bylo patrno - tedy žádné nechutenství, únavnost, hubnutí, žíznivost, línání, výtoky, průjem - nic nic, krční uzliny nehmatné, pusinka čistá, zuby v pořádku, žádné známky bolestivosti při prohmatání - se podpažní  uzliny symetricky zvětšily asi během dvou týdnů na velikost nepravidelné měkké koule průměr 4 cm, nebolestivé, bez fluktuace v okolí, bez vzniku nějakých srůstů. Tak to zůstalo, březost (tedy plánovaná, ale posléze zřetelně nevhodně, nevím může li být souvislost s krytím - virová infekce) úplně v pohodě, porod též, kde kdyby  druhý plod neměl 156 g, snad by bylo vše v pořádku a děti by žily, takto je v pořádku jen první ze čtyř. U porodu jsem byla celou dobu. Žádné nadměrné krvácení, ráno jsem Sisinku myla na zadečku, již nekrvácela, tedy krevní srážlivost v pořádku.
 

Hmotnost po porodu má 1108 g, což je její normální váha. Nehubne tedy, za celou dobu jsem na ní prostě nepozorovala žádné příznaky bakteriální infekce, pokud by to byla tato etiologie a uzliny tak bouřlivě reagovaly (a takové patogeny jsou), pak by to nemohlo být bez dalších příznaků....si myslím. Psychicky zřetelně spokojená komunikativní samička.
 

Tedy usuzuji z toho, co jsem našla, že může jít o leukemii /neinfekční, genetická dispozice orgamismu k zhoubnému bujení neodhadnutelná a podle mě nemožná prognóza pro syna - matka to měla a syn mít může a nemusí, snad jen může mít větší riziko, než morčata, která toto v rodinné anamnéze nemají) nebo lymfosarkom (u morčat virový, zda je možný přenos na mládě transpalcentárně nebo po porodu, nevím a na to bych se prosím též chtěla zeptat).Jsou prosím další možné diagnózy?
 

Biopsii dělat nechci, bojím se zanesení infekce podkožně, rozsevu....jistojistě nejde o bakteriální záležitost (pokud mě tedy z této premisy nevyvedete) a jinou léčbu eticky nepřipouštím...dalo by se říci, že Sisi jen kvete, pokud bych si hodně vymýšlela, pak snad může mít o trochu hrubší a mastnější srst, ale četla jsem to v příznacích lymfosarkomu, tak že psychologický efekt nevylučuji....
 

A ještě bych vás poprosila o názor, zda je možné předpokládat možný výskyt onemocnění u mláděte. Pokud by šlo o leukemii, vnímám to sama tak, že její vznik nejde vyloučit u nikoho. Nejsou jistě žádné studie na to, zda jsou predispozice u dětí postižených rodičů, jaký je statistický výskyt v takových "rodinách". Tedy samozřejmě vím, že se ptám na něco, kde se budeme pohybovat trošku na vodě. Stejně tak u lymfosarkomu - herpetická infekce je všude kolem, přenašeči jsme skoro všichni, ale onemocní jen někdo, důvody, proč onemocní, jsou jistě kolem imunity a jistě má svůj podíl i genetická výbava, z podstaty věci, že stojí za vším. U něj přece jen jaksi víc vidím možnost přenosu z matky na dítě ať už intrauterinně nebo po porodu.
 

Vážím si vaší trpělivosti, pokud jste dočetla až sem, myšlení veterinárního lékaře je přece jen jinak formované, než u humánního. Hlavně v tom vidím veliký přínos vaší odpovědi, kromě možných dalších diagnóz a třeba nasměrování k účelnému vyšetření s perspektivou etické  kauzální léčby.
 

Samozřejmě nechci nic zanedbat vůči Sisi (ani ji poškodit vyšetřováním a neúčelnou léčbou), a stejně tak mě to celé trápí s ohledem na její mládě - pokud by byl jen stín toho, že připustíme, že  výskyt onemocnění (množné číslo :-) by u něj mohl mít větší pravděpodobnost, než u dítěte nepostižené matky (třebas nebudeme mít diagnózu laboratorně či biopticky potvrzenou), pak zůstane doma a  tuto informaci předám chovatelům, kteří se o Juráška zajímají....
 

Paní doktorko ještě jednou děkuji za váš čas a doufám v odpověď. Mějte se co nejlépe. Karla Dvořáková, Hradec Králové, tel.: 604559407. CHS Dandelion, www.dandelion.wbs.cz  

13.5.2011 Na titulní stránce fotky jednodeního Juráška. 

Potkaly jsme se se slečnou Šárkou, která si přijela s hodným tatínkem pro Choopíka. Krásné setkání pro mě, snad i pro Šárku, kdyby Vás Šárko doma nechtěli, volejte (ale nevypadalo to :-). Druzí dva kluci se mnou pojedou za svými novými pány za týden do Olomouce.

9.5.2011

Nové fotky CH v Odchovech, myšáci jsou jako rtuť, přistihla jsem se i při myšlence, že speciálně Choopa Chupse přetrhnu :-), Šárko zdravím :-))))))))

Elinka došla na trávu  a moc si za to přála vyfotit Livy v košíku, fotila jsem nešikovně proti dveřím ve spěchu: 

 

Nu a pak jsem ještě měla za úkol zdokumentovat, "že se Livy nebojí" :-). Což jsem udělala ráda, protože Elinka chodí krmit z ruky asi 18x za odpoledne a 6x za ráno :-)

   

Griotka roste do krásy, už bude mít ("nebřezí") 1200g -je jí 8 měsíců, je 2 měsíce po mým omylem způsobeném odchovu 4 krásných dětí... S Yagem si moc užívají pohody...

 

Každým dnem čeká porod Sisinku...Dnes jsem si uvědomila, že Sisinka k nám přinesla krásné oči a ještě krásnější korunky :-)))..úplně přesné a ideální :-). To se nedá říci o Livy, která má tendenci k přerůstání, malou, ale přece ...a Livinčina  a Grenadinova dcera, Sisinky vnučka, má korunku slibnou, slibnou :-)))

3.5.2011

Skvělí noví majitelé Paula + Waydy a Domina poslali skvělé vřelé maily. Děkuji vám přátelé za to, doufám, že vám kudrnáči budou dělat radost (a vy jim :-) a bude vám spolu dlouho dlouho dobře. Je to pro mě velké dilema, prodat dospělého jedince. Proto, jak mi někteří přátelé v dobrém vyčítají, možná zbrkle prodávám odchovy v pěti týdnech...abych se vyhnula tomu, prodávat na půl roce....Jsem moc ráda, že Paula, Wayda a Domino našli v té docela velké skupině lidí - zájemců- právě vás. Věřím, že to je dobře...a ještě jednou Haničko a Leničko, děkuju za péči, kterou jim budete věnovat.

V mazlících rodinách se má dobře i Ofelka, stejně jako Flaya. Mám jistotu, že nebudou použity v chovu a dělají radost tam, kde je touha po chlupáčích, ale nejsou možnosti mít třeba pejska....a to je taky morčecí ráj...Tak že děkuju Šárce a Božence, stejně jako Pavle a Nikolce.


 

Pár slov k Hradecké 2. velikonoční výstavě: 

Moje dojmy jsou možná značně subjektivní, protože: 

1. miluju výstavy

2. nadějí mě naplňují lidé, které něco hodně baví, přivádí je to k pozitivitě prospěšné jim samým i druhým a dokáží se tomu věnovat navzdory každodennímu nutnému pinožení...ti na výstavách s trochou štěstí bývají. Tu a tam se mezi nimi najdou i lidé, kteří nejdou "přes mrtvoly", mají lehkost bytí, nadhled a moudře využívají své životní zkušenosti - od těcxh je mnoho co se učit...a někdy se i podaří jim něco vracet....

3. mám úctu k vystavovaným zvířatům, snášejí to nepohodlí pro nás

Hradecká 2. velikonoční výstava byla připravena navýsost krásně, v pěkném vzdušném voňavém a světlém prostoru vestibulu školy. Pokud mohu soudit, docházelo tam k pěkným setkáním, pro mě osobně i k takovým, která mě utvrzují v přesvědčení, že nic není náhoda dnešní den našich životů byl napsán před 20ti (70, 150, 3000 :-) lety, my jen přidali pár křižovatek projetých podle nás....volba je vždy na nás...Vystavená zvířata měla s lidmi trpělivost. Určitě i pro to, že většina z nich provází životem lidi, kteří se k nim chovají, jak radila Malému Princi Liška...

Přičtu-li k tomu, že jsem poprvé zažila, co to znamená odnést si pohárek pro toho chlupatku, kterého pětkrát denně beru do ruky, co to znamená slyšet, že čtyři děti rodičů se jménem Dandelion dosáhly na titul a/nebo kartičku...co to znamená toto moci sdílet se stejně naladěnými lidmi, pak  jistě nečekáte, že bych napsala cokoliv jiného než:

Dano, Míšo, vy další, které bohužel neznám jménem - děkuju za skvělý zážitek, který mi dal hodně energie. Vám jí jistě hodně vzal, jen když si představím tu fyzickou dřinu s klecemi a tím obrovským množstvím krásných cen. V dnešní době málokdo sponzorsky něco dá...a na vaší výstavě jste dokázali  rozdat tolik skvělých věcí, které udělají radost každému chovateli. Nad tím stojí pelíšky, které nebyly ušity, ale které jste Dano a Heleno ušily, dorty, které nebyly upečeny, ale které nějaká skvělá paní upekla....Už vůbec si neumím představit ten potřebný příval sil duševních, komunikačních, organizačních...klobouk dolů, snad příště budu umět přiložit ruku k dílu, abych se jako hradečák nemusela stydět.... 


 Infinity alias (ode dneška) Ibery měla ráno 126 gramů, hmotnost "drží" ....kromě krmení a ohřívání pečujeme i o psychickou stránku, jak vidíte na titulní straně :-). Co se děje u ostatních? Vzala jsem si s sebou ráno foťáček:

Holčičky kudrnaté ovečky si užívají na výstavě vyhraných polštářků: 

Nejdřív si hoví jedna...

 

...aby za chvilku přišla druhá...

 

... kterou jde za pár chvilek přemlouvat zase ta první, že už by to mohlo stačit...

 

...to Herkules má svůj pro sebe...víš ty kluku, že ti ho vyhrály holky? 

 

Přehodná Sisinka s krásnýma očima je širší než delší, má 1533g (před zabřeznutím 1120g) a čeká...odhaduji za týden...

 

Livy už má dětí možná i chvilkami plné zuby, plné brýle určitě. Na konci týdne jim, slonečkům, budou týdny 4 a kluci půjdou od mamky, už začínají bručet a váha bude 400g a asi i více. Uvažuji, že Saténku Mašinku Chatanoogu oddělím též a dám k Ibery. Livy Ibery nechce ani po naparfémování Livinčiným pachem, nediv´ím se, ti malí velcí draci jí dali zabrat, půl roku ji nechám sílit, dala jim vše....

 

Nu a u Yagových je táááková pohoda: 

Gritoka předvedla, jak obsluhuje napáječku, aby se pak podívala, co to je nového v mističce (no, holky vyhrály, omletá písnička, že:-) a šla se natáhnout:

   

Yagoušek si mezitím užíval drbandu, nepřestávajíc louskat seno, což Griotku přimnělo vstát a jít se podívat, co to tam děláme. Povšimněte si proporcí Griotky, která bude jistě samičkou s dospělou váhou kolem 1250g v porovnání s Yagouškem :-)

  

A tohle je pusinka Grenadina, který se drbe pod bradičkou  úplně stejně rád, jako tatínek Yago. Grenadino v zimě trpěl na povrchový zánět kůže pysků, něco podobného, jako bývají u lidí tzv. infekční koutky. Na citlivé kůži vznikne oděrka, dostane se do ní nějaká "mírná" bakterie a tvoří se stroupky.Asi to vyvolaly papriky, kteými jsem krmila denně a Granadino jako satén má přece jen citlivější kůži. Mazala jsem nejprve Borozanem, mastičkou, co se používá na kůži rozleptanou u nosánků při rýmě, to ale Grenadina pálilo, tedy jsem sáhla po Framykoinu, který zase ale mažu jen velmi decentně, protože se nemá polykat. Nejlepší by byla desinfekce Betadinem, ale na to nemám odvahu...Rozhodně se vynasnažím, aby hubinka byla co nejdříve jako od andělíčka.

 

Aby nebylo focení morčátek líto pejskům, vyfotila jsem je taky. Blahodárně leje, tedy dělají toto: 

      

Caspíček vypadá, jako by byl nejmenší na světě, loni se rozhodl na znamení submisivity vůči nově příchozímu Elfovi shodit svůj profláknutě parádní kožich, už se smířil, že naše smečka bude tříčlenná, tedy obrůstá, v porovnání se švédskou bundou Elfa, hlídajícího u dvěří všemi silami :-) však Caspíčkův ruský model nestačí (Elfův táta je světový vítěz Švéd, Casperův táta je Světový vítěz Rus). Sindinka dobře chápe, že normálně se na křeslo neleze, ale celodenní déšť je výjimka. Krásně dokazuje to, že není pravda, když se říká, že co jednou psovi dovolíte...že bude dominantní nad vámi, bude-li moci ležet jinde než na zemi....Ona přesně rozumí - běž si na křeslo, je hnusně :-)....Vidíte, že si to užívá velmi, je půl druhé odpoledne, od rána od sedmi nebyla venku a zjevně o tom neuvažuje. Jen mi zavrtěla ocáskem na pozdrav, když jsem se vrátila domů....Ve zdravení je korektní a přísně formální :-), její táta je Světový vítěz Němec :-). Jinak jsou třeskutě normální :-)...

2.5.2011 Holčička z vrhu I, která "spadla" z porodní hmotnosti 119g  i přes částečné dokrmování  na 80g a kterou jsem od nevšímavé, až nedůtklivé matky 5. den odebrala a začala s umělým odchovem,má 121 g. V pátek večer, kdy měla těžkou krizi, ze které jsem nečekala, že se vzpamatuje, měla 98g. Kéž by jí bylo přáno takto pokračovat...

30.4.2011

Večer: Inuška se začala zajímat o sebe a svět, okusuje seno a pohodlně se vyhřívá, pěkně pije, o 1000% lepší pohled než včera touto dobou na mláďátko bojující z posledních sil o vědomí.

2. velikonoční hradecká výstava přinesla obrovskou náruč příjemných zážitků. Vypovídám se tu z nich později, teď jen dokumentace hmotná: 

 

Holuška s Kiss odpočívají, dovolila jsem se jich a vyfotila je u nich doma po návratu z té celodenní morčecí dřiny: 

  

Holy Trinity Rainbow pro svoji paní chovatelku Terezku Chudou (a mě)  vybojovala: 

1. nejlepší merino junior 2. nejlepší dlouhosrstý junior (Helmut Sakac)         

 Antje´s  Googbye Kissing pro Anneke Veldman (a mě):

1. nejlepší junior texel, 3. nejlepší dlouhosrstý junior a od rakouského posuzovatele

Helmuta Sakace ještě navíc Čestnou cenu.

Obě Bejbinkové děti  Griotky Dandelion, Nubira a Noel dosáhly ve třídě baby na kartičky,

Eternityho Dandelion dcery Gabriella Od Ječmínka 2. coronet baby a 2. nejlepší

dlouhosrstý baby, a Francia Od Ječmínka (v majetku CHS Z Přediny) 1. baby coronet a 1.

baby dlouhosrstý .

Registrováni Livy, Herkules (prý ho nemám prodávat :-) a Míša M.  zaregistrovala jeho

brášku Harlekýna.

Všem gratulace a velkáááááá radost.....oslavily jsme skvělým dortem, který jsme díky

nezměrnému úsilí Dany Třískové zorganizovat nádhernou výstavu, vyhrály: 

   

Ráno: Stejně staré, pětiměsíční Holy a Kiss před odjezdem na hradeckou výstavu, foceno ne za dobrého světla a líp to neumím...: 

    

No a Herkules, 9 týdnů, před registrací (pro ty, co plánují dopředu, nevylučuji, že v průběhu roku bude Herkules k prodeji) :  

  

 

28.4.2011

Zítra nám budou tři týdny, brácho, vsaď se, že do rána dám 320 gramů :-)...

 

... nezávodím, jdu se mazlit....

 

27.4.2011

Nové fotky vrhu CH se sakurovými kvítky v Odchovech :-).

Kam nás to nesou? ...no na to focení.....

 

Livinka si mateřství velmi užívá, všechno poctivě dává do mlíčka pro ty puclíky, tak že shodila na váze, baští krásně, travičku nosím co dvě hodiny, aby byla úplně čerstvá, malí se vrhají na vše, co není ze železa, jako draci, jedí z ruky, stejně jako maminka. Jsem nadšená, jak se Livy nechá ráda hladit, krásně zapadá to hladící party Yago-Grenadino-Sisi-Griotka. Hladit se nechají i Holuška (konečně jsem našla tu správnou moravskou zdrobnělinu, vzpomněla jsem si na jednoho pejska ze Slezska) a Kiss, ale u nich mi to přijde, jako že je to z jejich naprosté bohorovnosti :-).

Děkuji všem lidem dobré vůle za trpělivost, kterou se mnou mají při rezervacích...nejvíce pak slečně Monice, která tak krásně přijala moje dnešní rozhodnutí nechat si Chatanoogu, až mě to dohnalo k slze nějaké...Moniko děkuju vám, moc si přeju, aby se ještě jednou narodila taková slečinka Mašinka. Ta už bude opravdu vaše a třeba ty mlýny melou tak spravedlivě, že za váš nadhled bude ještě pěknější, než je Chatanooga Choo Choo :-). Ať máte do té doby jen a jen radost z vašich kavkazských rytířů! 

To je ona - tedy ne Monička, ale 2,5 týdne malá Mašinka: 

 

 

24.4.2011 První fotky jednodenních kluků a holčičky z I vrhu v Odchovech.

CH děti baští jako o život, chodíme na trávu 3x denně s obrovským škopíkem, dostávají

snad i častěji než jednou za hodinu, aby bylo vše v boxu čerstvé a nezbývá ani stýbýlko :-).

Poprvé po třech a fous letech máme dvoje mláďátka najednou! A hned tak se to opakovat asi

nebude :-).

Herkules dnes slaví dva měsíce života a má nové fotky v Samcích. 612 g má brouček :-).

 

23.4.2011

19. hod. : Tak že máme: 6.00 hod. : Nudíte se, pořiďte si za kamarádku Kornélii, píše na svém duhovém webu Jaruška. A já dodávám - nevíte-li, kdy vám porodí samička, zeptejte se...Jarušky. V týdnu jsem se jí svěřila, jak rychle narostlo Ofelce obrovské bříško, že před pěti týdny se ještě Domino choval, jako by měla říji a že to snad není možné, aby nebyla už na konci březosti. Jaruška odhadovala podle mnou dodaných údajů :-), že by se děti mohly narodit 23.-24.4., nu a dnes ráno kolem páté hodiny tomu tak bylo. Přišla jsem v 5.45 a bylo pár minut po porodu. Narodili se čtyři kudrnáčci, Ofelka je dobře ošetřila. To, co měla Ofelka na levé straně bříška, jako obrovský pytel s mláďaty, bylo patrně mládě jedno, odhaduji hmotnost ke 200g, to bylo mrtvé, další tři toho měli v tu dobu docela "dost", stejně jako mamka. Krabicový domek se jí nelíbil, tedy jsem vystlala boudičku, kam už se splasklá Ofelka pohodlně vejde, musela jsem ji tam přenést, dostala glukózu s vitamíny, zejména s extra bolusem C vitamínu,  pod ni jsem dala mláďata, boudičku jsem zastlala senem a trávou a držím jim palce, aby  se vzpamatovali. Tak že kdo by chtěl vidět vrh I, bude muset držet palce se mnou. V tuto chvíli vypadá vrh I tak, jako beránek, co si nechal od přítele nakreslit Malý princ....

 

 

Indigo the Professor - sameček, p.hm. 145g , merino (SG) černá s bílou a s červenou

Ivory and Ebony - sameček, p.hm. 119 g, merino satén černá-bílá (holandská kresba) s červenou

Imagine - samička, p.hm. 122g, merino (SG) černá-červená-bílá

Všem se daří dobře, už se oklepali z příchodu na svět :-), snad to vydrží...

  

 

22.4.2011 Nové fotky Ch vrhu v Odchovech, Holy bude mít brzy pět měsíců a možná to dotáhne na 1200g :-)), je to kus slečny.

Psala Verunka, která s láskou pečuje o Fidorku Dandelion, poloviční Američanku, brala si ji do chovu světlých, že pro Fidorku sehnala zajímavého krémového samečka s částečným americkým původem. Fidorka má kilo a půl,super srst a povahu (nic z toho nejde na můj vrub, vše je jen pokračováním práce Pavly Marke),  párkrát své paničce za její lásku a skvělou péči vybojovala pohár v mazlících. A tak holkám přejeme, aby se ten americký sen vyplnil.

20.4.2011 Ofelce se začínají rozestupovat pánevní kosti, Griotka má říji a Yago je potěšen...

8.4.2011

Ofelka přibrala za poslední měsíc 430g, má obrovské bříško,místo boudičky musela dostat krabici, Domino je chudák sám...a dlouho bude, jestli se dokonce nerozhodnu ho dát, kde by měl více příležitostí ke krytí (a to záleží na tom, jak poroste jeho syn Herkules...rozvažování je to tlačené místem a nutkáním hodně nadstandardně vybavené Holy Trinity Rainbow dopřát stejného samce, protože morfologicky vzato je Domino můj nejlepší samec - tedy z těch mých, co se vejdou na jednu ruku a ještě zbude...)

Březí je Sisi s Yagem,  na zvětšené podpažní uzlinky (na krku nález normální) jsem přišla zřejmě pár dní po nakrytí, zdá se...Sisinčina hmotnost se v  lednu a únoru pohybovala kolem 1100g, 17.3., kdy jsem uzliny objevila, mám zapsáno 1145, hned jsem ji oddělila, ale bylo pozdě....8.4. hmotnost 1236...17.4. 1315....Nedávám do Plánujeme, protože toto je ještě více vyšší moc, než normálně ...kéž by ty uzliny jen nějak souvisely s hormony, nevím jak, ale Sisinka, ťuk ťuk, vypadá a chová se zcela normálně a spokojeně...

 

16.4.2011

Takhle to je nádhera, mamka má nejlepší bříško na celém světě - co, celý svět je mamčino bříško...

 

...jé, ale kam jsi mami utekla....

 

...já jsem tady taky asi úplně ztracený, sám a sám a ještě tu stojí ta s tím blýskavým světýlkem, dál nejdu...

 

... za boudičkou doprava, klucí, tady je mamka, zase musím na všechno přijít první já, Chatanooga, mašinka taková šikovná, první jede ona, to se rozumí, pak jsou teprve ti nedůležití...

 

... uhni ty holko jedna saténová, jdu první, maminka naše sladká už je doma!!!!!

 

Počkejte, ta naše dvounohá, co voní trávou a mrkví a říká "vy moje zlatenka", ještě blýská tím očíčkem černým, tak přece na ni nevystrčíme tó, ehm...no, Čimbík, nejposlušnější.....

 

 

A pejskové mají tyhle dvě momentky z dnešního dne  - vyklízeli jsme půdičku, našli vekého plyšáka, kterého nikdo nechce a dostala ho Sindy. Teď je půl sedmé večer a Sindy s ním tráví šťastnou osmihodinovou směnu. Náplň práce spočívá v tom, že lítá s tím čtyřkilovým plyšákem kolem celé zahrady ...

 

...aby si pak užívala, jak jí ho kluci závidí.

 

 

Kdo rozumíte psí řeči, jistě vás pobaví, jak oba malí zřetelně dávají najevo že vědí, že Sindy je velkomajitelka plyšáka...ona je klidně nechá, aby se s ní o něj tahali, v tom je to krásné, že ti kluci fungují jaksi po dobrém a Sindy funguje taky, jako alfa blahosklonná vlčice :-)

 

15.4.2011 Napsal mi polský mladý chovatel Max, že u mě objevil Yaga a že mi chce říci, že on sám měl Yagova otce Salvatore vom Hohen Stein. Salvatore prý byl úžasný samec, Maxova láska, dožil se čtyř let a Max na něj nikdy nepřestane myslet. Máme to s Maxem tedy stejně, Yago je osobnost a kdyby mi to někdo před pár lety o morčeti řekl, usmála bych se.. Hnes jsem zase o něco radši, že jsem se rozhodla nastěhovat k Yagovi jeho dceru Griotte. Ÿago se s krytím nikdy nijak nepřerazil, tak že hned tak se asi nic nestane, ale Griotka nemá kam spěchat, i když v kondici na mateřství je, a Yago je přešťasten, že není sám. Jak se k tomuto rozhodnutí budu stavět já, zda to je dobře či špatně, to ukáže čas...Doufám, že Yago dá let 6. Yagova mamka Xara měla zase za otce Osbourne vom Hohen Stein a to je další legenda v rodokmenu Yaga...tím víc jsem zvědavá, co Příroda vymyslí...

Nu a Ch-  dětem je týden, mohly by mít kratší hlavy, v tomto na H vrh nemají, ale zase - byla-li ve vrhu H jedna velká naděje, pak zde jsou rovnou dvě :-). Protože je musím prodat, vynasnažím se alespoň poprosit jejich nové pečovatele, aby je zkusili vzít na jednu výstavu, až bude čas....

 

14.4.2011 Nafotila jsem během čištění boxů náš tým, tak, jako by si vzali tenisky a vyběhli s odpadkovým košem. Barvy jsou reálné, bylo krásné rozptýlené světlo, ztmaveného není nic, jen Ofelka z boku je přesvětlená. Ale ne zase tolik, ona je z našich morčátek skutečně nejsvětlejší. Při tom focení jsem se zamýšlela nad tím, co jsem dělala špatně a co dobře, jestliže po více jak třech letech poprvé mám možnost přihlásit se se svým odchovem na výstavu, stejně jako mohu po tak dlouhé době přihlásit jednince, který mi byl svěřen jiným chovatelem.  

Začněme Yagem vom Hohen Stein SG, více jak tříletý Pan Samec, ohromný mazlík, hmotnost 1560g a občas i víc...Pod ním jeho dcera Griotte Dandelion SG, u nás zpět doma od 5.3. po mnou způsobeném předčasném mateřství. Dnes má 1050g a kožíšek dorůstá. Griotka má místy míchanou červenou do černé, taky trochu světlejší červenou, ale dala holčičku Nubiru, saténku, která je vyfocená pod ní, sytou a bez brindlu, jak už tady začíná být nějakým zázrakem pravidlem, i v jejím vrhu 4 dětí byly 3 výstavní poměry barev a 75% dětí bez brindlu. Nubiru  má sympatická slečna Míša a hodlá s ní vyjet na hradeckou výstavu :-). Pod Nubirou je bráška Griotky, saténový Grenadino, tatínek vrhu CH s maminkou Livy, kterou dám do další sekvence, jako zástupce vrhu CH jsem vybrala Chimborazoo SG.  A poslední v této řadě Sisi Od Ječmínka SG, maminka Grenadina a Griotky, s Yagem tedy prarodiče vrhu CH. Sisi má 1250g, je to samička s krásnýma očima, hodná, kontaktní, leč není jisto, zda nemá leukemii :-(.Objektivně na ní nic není, těší se ze života, ale...

      

 

 

  

  

     

Další řadu začne Domino Dandelion SG, syn saténové Bailey Dandelion, která umřela při druhé březosti s Tiamem Hohen Stein...Tatínkem Domina je český šampion Rododendron Pampeliška. Domino má před dvěma týdny ustřižených 12 cm srsti po obvodu, vážíé 1380g a někdy dá i přes 1400 :-)...Pod ním je jeho syn Herkules Dandelion (SG) po mamince Kuxi Od Marfušky (nyní v CHS Žižkova studánka). Herkules má 7 týdnů a hmotnost 515g. Domino bydlí s Ofelkou Chlupáček SG, jak píšu výše, Ofelka je u nás nesvětlejší, snímek z boku je ale světlý příliš. Ponechávám ho přesto jako ilustraci o stavbě těla, shora jsou barvy ok. Ofelka je březí, asi měsíc a váží 1465g!!  Toto spojení je vzdálenou plemenitbou na Xaru vom Hohen Stein a polského You´re So Beautiful Pompon s kanadskou a švédskou krví. Ofelky tatínek je syn našeho Armagnaca a dědeček je Paul von der Alten Bahn SG,další fotky, hmotnost 1330g. Ten je u nás nyní také, od konce ledna, spolu s Waydou von der Alten Bahn SG, ze zrušené CHS Chlupáček. Wayda je na posledních fotkách zde v řadě,hmotnost 1104,  má až nestandardní červenou, jela jsem si pro ni právě podle staré fotky :-), ale dala krásnou dceru Gracii Chlupáček, t.č. v CHS Jezerka. Tak ře třeba se u nás také urodí dašlí Grácie :-). Paulovi jsem se rozhodla najít nový domov a nezařadit ho u nás do chovu. Koncem dubna by se měl přestěhovat dělat doufám že radost, do CHS Luna. Wayda je možná březí, 2.4 kryta Grenadinem.

  

  

  

   

  

Nu a další jsou dvě samičky, které svým šarmem způsobily, že jim budu hledat ženichy nad jiné a nebudu je plést do svých stávajících linií. Zcela nadstandardně stavěná a osrstěná Holy Trinity Rainbow, ve třech měsících vážící přes kilogram a ve třech a půl měsících držitelka 1x Nejlepší merino třídy A Rychnov a 2. nejelpší baby merino Prostějov.  Z holandské výstavní kolekce CHS Antje´s v lednu dovezená Livy je ta půvabná coronetka pod Holy. Livy je maminkou v tuto chvíli 6 dnů starého vrhu CH s Grenadinem, před krytím vážila 880g, po porodu 4 dětí a týdenním kojení má dnes 928g. A poslední je texlička ze stejné CHS jako Livy, Antje´s Goodbye Kissing (SG), stejně stará jako Holy Trinoty Rainbow, hmotnost 834g.  

   

  

  

Nu a to je vše, kromě Livy, která to kvůli velmi chvátajícímu krytí nestihla a kromě Herkula, který má čas, jsou všichni registrovaní. A takto bydlí - foto dnes: 

 

 

13.4.2011 Od rána se babrám s přepsáním zastaralé titulní stránky. Chtěla jsem kontinuálně vysvětlit, odkud jsme vyšly, kudy a kam jdeme... tak že dnes už nic víc, miminka lítají jako tchoři, cpou se trávou a mlíčkem od mámy a vypadají k světu :-)

Telefonovala paní sekretářka z Oční kliniky, kde jsem krátce, leč těžce :-) pracovala, že jim umřelo morčátko, děti zatím myslí, že leží v nemocnici a co dělat, jestli nemám někoho, aby přišla domů s jiným a pravda méně bolela...vypravila jsem bez váhání a s radostí Flayu, slečnu, která u mě není vhodná do chovu, samička, která dosáhne hmotnsoti 780g jen za cenu, že bude "tlustá"...udělala mnoho radosti. Bydlet bude v kuchyni, blízko ledničky :-)))), Nikolka šťastná, že má kartičkovou papírovou samičku v barvě, jakou nikdy neviděla. Smutek utek´ ...

12.4.2011 nestíhám dnes víc, než že vše v pořádku a protože v každé volné chvílikoukám na morčecí webíky, našla jsem, že coronet  Eterinity Dandelion dostal krásnou Enyu a narodila se táková pěkná holčička http://ladyann.websnadno.cz/Odchovy.html :-))

10.4.2011 Tak snad jim život poplyne jako na obláčku...Livinka s užívá mateřství...

        

9.4.2011 Livynka v pořádku, děti CH také,ztratily 5-10g váhy, už aby začaly nabírat, fotky v Odchovech, jsou to tedy pořádní "zobáci" :-)))). Pro rejpaly přiznávám , že jsem fotila z lepší strany, howgh :-).

8.4. 2011

10 hod.: Tak mi trne, protože jsem si mockrát říkala, že 8.4. by mohlo být to datum....v 7.45 Livy snídala jakoby nic směs salátků, poslední dny nechtěla nic jiného jíst, nevšímala si vůbec granulí ani sena, ani mrkve, kterou jinak miluje,  jen ovesné vločky čisté a salát římský, rukolu a červenou čekanku..., nosila jsem i v noci čerstvé porce, aby po malých porcičkách stále jedla....dala bych jí třeba palačinku, kdyby chtěla...vrátila jsem se z nákupu a s dvěma taškami řebříčku a pampeliškových listů od lesa, nechala otevřené auto a běžela kouknout, protože strach už v tyto dny veliký...a v boudičce čtyřčátka s velkýma ušima, Livynka s přehledem všechny očistila, po sobě vše uklidila a hvízdala mi na pozdrav s obličejíčkem šťastné mámy...pustila se do trávy, já poslala mailík paní chovatelce do CHS Antje´s a jdu brečet štěstím...to bylo tak obrovské bříško...11 týdnů od toho, co se Livy ubytovala u Grenadina...já tak rááááááda......hmotnosti odhaduju kolem 110g! 

17 hod.: všechno zatím v pořádku, ťuk ťuk, hmotnsoti dětí jsem ráno  odhadla skoro přesně :-), už mám trochu "oko"... Livy má skoro o deset deka víc, než před krytím, zvládla březost na jedničku. Tulí se k ní děti, které mi dávají trošku světýlka na konci tunelu :-), že se blížíme k výskytu tu a tam standardní trikolorní kresby a k tomu v saténu.

Vrh CH Dandelion = Saténová trikolorní coronetka a bomba trikolorní SG šeltičáček jsou prakticky ve stejné kresbě, jako je Herkules Dandelion. Následuje červenobílý coronetí kluk, bílé tak 35% a trikolorní coronetí bráška, hlava černá, zadeček červený a mezitím bílá, mohl by to být sen, kdybych si nenechávala rezervu, že zadeček může ukázat černý nádech...za pár dnů budeme chytřejší.

Jsem z tohoto spojení v teoretické rovině šťastná proto, že se ukázal satén gen Livy, její prochovanost na rovnosrsté a taky to, že z nutnosti vzhledem k Livinčinu věku rychlá volba Grenadina, který je geneticky o poznání více rovnosrstý, než kudrnatý, nebyla špatná. Livy se stane zakladatelkou CHS dcery Elinky, už začínáme pracovat na stránkách, www.sundance.wbs.cz a registraci.

Rozdělíme tak náš chov na červenobílé rovnosrsté, kudrnaté trikolory - obojí i v saténu a  do třetice linii Rainbow. Ideově se tak posuneme o patro výše a máme před sebou několikaletý horizont na tři způsoby. Děkuju Kuxi, Holy a Livy, že mě svými kvalitami upozornila na to, s jakým respektem a rozvahou jít v chovu dál...

5.4. Livy asi čeká na nějaké krásné datum s narozením dětí, obkládám ji jídlem, přibrala za 11 týdnů, co u nás je přes 600g, jak mi to porodíme...Ofelka taky "jede" nahoru s váhou, až se mi nechce věřit, že by měla říji před "jen" třemi týdny, kdy Domino vyváděl...uvidíme, co měl na mysli...

4.4. 2011  

Tráva, tráva, sice nesměle, ale přece...tak zase nebudu mít půl roku ruce jako lékařka :-)...

Domino: 

Pořád se nic neděje...nebo že by něco donesla?...to si teda pískám, že jo....ovšem ustřihnout mi 12 cm kabátku kolem dokola nemusela, že prý bude hodně trávy a budu hodně....tak zase v zimě, no....

   

   

3.4.2011 Holy se vrátila s tak krásným posudkem, že posudek její polosestry Jáji Rainbow, 99 bodů, si už ani neumím představit. Odkud ta Rainbow CHS spadla, prosím vás, snad mi to poví vlaštovičky, až přiletí :-) - super horní linie, skvělá velikost, stavba, ramena, kyčle, 20 bodů....před měsícem za totéž mínus, taky za elasticitu a hustotu srsti, za sytost barvy...:-), že nemá červenou vpředu a černou taky vzadu, to nás s Jaruškou mrzí stejně, jako pana posuzovatele, protože pak by musela mít 99,5 :-))))...ovšem černou vpředu vzadu, červenou vpředu vzadu a do toho podle dlouhé osy symetricky bílou, to má Herkules, vážení přátelé....:- ), jen že barva není všechno :-)...

1.4.2011 Holy vezme hodná Eva Hrušková, tímto jí už předem děkuju, stejně jako Jarušce za péči během výstavy, Jarušce a Kornélii pak za péči a dopravu kolem Fabiana, Ofelka 100% březí, odhaduji, že je to 3 týdny od poslední říje, tak jsem zvědavá, jestli to říje byla, nebo měl Domino jen divoké představy, protože nárůst hmotnosti je strmý...

29.3.2011 Livynka je na rozsypání, podávám vitamíny, minerály, aminokyseliny, podporujeme metabolismus seč nám síly stačí. Protože jí z okurek s rozkoší jen slupky,

 

...až se z toho Sindy takto smála: 

 

 

23.3.2011 Koupila jsem si novou váhu, váží přesně, tzn. o 20g méně, než ta předchozí. Tak že váhy kluků jsou dnes uvedeny u nových fotek v Odchovech v přesných číslech, relativně vzato vůči váhám z min. týdne by tedy byly o 20g vyšší....

Nejvíce se mi líbí stavbou těla, strukturou srsti  a sytostí barvy Harlekýn. Herkules dnes vážil nejméně, nějak ho bráškové předehnali, barvu si drží, tvar hlavy taky fajn a je to pohodář bohorovný,  Hermelín má stejně krásnou černou jako Harlekýn,  Heřmánek  je genetický důkaz toho, že 4 syté barvy u 4 narozených dětí, to by bylo moc, světlá... Fotila jsem dnes promyšleně  za takových světelných podmínek a tak, že mohu dát ruku do ohně za barvy (kromě pohledů shora, které jsou někde ztmaveny) a to i u nových fotek Ofelky a Waydy.

Kromě ochočeného skvělého koreláčka Filipa - skořicová perlová straka...

  

 nám přibyla čtveřice andulek, světle zelený kluk Fanoušek

 

- foceno přes drátky, proto ty odlesky, k Fanouškovi patří modrobílá straka Andulka a kamarády jim dělají olivově zelený Mulisáček a bílá s modrými znaky na hrdélku Princezna.

  

Tímto momentem jsem se, zdá se, naučila nejen fotky zmenšit, ale i dát vedle sebe, po třech letech sláva nazdar výletu :-)))). Voliérka je lehoučká, tak že je venku na sluníčku mobilně a na večer zase půjdou zobáčci k chlupatkám. Těm se větrá taky, ale protože mám ve dveřích postavený kufr, aby tam nechodili pesani, je to nevzhledné a nedokumentovatelné :-).

Všemi těmito opeřenci je Cukřík Pan Kocour XXIV. z Křižovatky na Konci Divce nadšen, protože je to kocourek nadmíru chytrý, ví, že honění ptáčků by mohlo ohrozit přísun masíčka ve 12ti druzích na střídačku za sebou v ceně 50 Kč za den, tedy se jen dívá a pak si jde hrát na levharta v koruně baobabu. Po ulici mezitím lítají kocouři, kterým jaro zcela pomotalo hlavy a Cukřík na ně s klidem veterinárně adekvátně ošetřeného kocourka blahosklonně shlíží: 

 

V odpoledních hodinách odešel Fanfánek....musím říci, že mi to není nijak moc líto,jsem smířená, protože od smrti Julinky se evidentně trápil, myslím, že měl i cukrovku, hodně pil...chtěl za ní...jistě se už shledali.... 

22.3.2011 Kluci naposledy s mamkou, začali s medvědími tanečky :-) a to fest...

...no aby ne, Harlekýnek se už pomalu nevejde do dveří

 

Heřmánek si taky evidentně potravu neupírá...je to radost, když to takhle jde....

 

17.3. Včera byly klukům H 3 týdny, váží 300-320g a moc si to s mamkou užívají. Volný je Hermelín.

 Po martýriu s očičkem přichází vítězství, Nubirka je pěkná macatka, lumpačí s mamkou Griotkou a já se raduju.  Nubira Dandelion Od Bejbinky, merino satén: 

  

a shora s bráškou Noriskem, taky saténem: 

 

Livy jistojistě březí, za dva týdny počínaje budu trnout o miminka a o ni. Takhle maminka vypadá, připomíná mi modelky, které se nechávají fotit s bříškem: 

 

 

Sisi  má zvětšené lymfatické uzliny v podpaží na velikost 5 cm, z týdne na týden, jinak nejeví žádné známky onemocnění, stále odkládám biopsii, protože na antibiotika to nevypadá a jinak..... 

9.3. 2011 H klukům jsou dva týdny, hmotnost od narození více než zdvojnásobili, mají 200-225 g, fotky jsou v Odchovech a sem dávám maminku - v plné kondici:-)

  

Nubiřina očička a zvláště pravé mě trápí a ji ještě víc...není to dobré, dnes horší než včera. A toto první den vypadalo tak nadějně - asi to nebylo o moc víc lepší, než dnes, nebylo vidět, co je za rohovkou a oproti tomu před tím to prostě pokrok byl. Sedí v koutku...

 

8.3.2011

Koukej, mami, sváča...

 

...brácho, pojď sem taky...

 

...podívejte, já jsem tááák sladkej, že si určitě zasloužím ještě nášup...

 

... co kdyby žádnej nášup nebyl, co kdyby už nikdy nebylo žádný krmení, co když už ta dvounohá nikdy nepřijde...porvu se s tím radši hned a pořádně...

 

Protože jsem v tyto dny nějak "na houpačce", podlehla jsem včera předčasnému optimismu stran očí Nubirky. S tím, jak došlo k ústupu zakalení rohovky z jejího edému a přehojení povrchu vředu na pravém očičku, je dnes možno lépe posoudit stav očiček. Obě rohovky jsou lehce zakalené, levé má rohovku hladkou, pravé - vřed se dnes zase objevil, sice v mnohem menší míře, ale je to známka toho, že jde již o chronickou věc. Buňky povrchové vrtsvy rohovky přes noc dorostou, s prvním mrknutím se zase utrhnou, protože se neumí dobře spojit s hmotou rohovky. A to bolí....Nu a je vidět pod rohovku, do přední oční komory - levé očičko v pořádku, pravé - místo čiré tekutiny vrstva hnisu uvnitř oka, zornice je roztažená, není okrouhlá, protože je cípatě přilepená k přednímu povrchu čočky probíhajícím déletrvajícím nitroočním zánětem (vzniklým z vředu na rohovce vypěstovaným dlouhým používáním masti). To je stav, který přidává další bolest, třeba i hlavy.... Může být horečka. Antibiotika celkově nemá cenu, do postižených vrstev oka neproniknou. Byly by třeba kortikoidy a antibiotika injekčně pod spojivku, kortikoidy polykat, což je obojí iluzorní u 300g drobečka s očičkem 3,5 mm v průměru...tak že zbývá jen kapat a čekat - kortikoidy v kapkách dát nemohu, protože je tu ten opakující se vřed - kortikoidy zabrańují hojení vředu.....ách....Už jsem pochopila, proč je Nubirka tak hodná a neutíká před rukou.....Prosím, kdo to čtete, buďte při léčení "běžných" poporodních nfekcí očiček opatrní, je to nebezpečná věc, když se vymkne kontrole....

7.3. Kluci H jsou pěkní čamrdové, chodím se na ně pořád koukat, kdybych mohla, nechám si doma i Harlekýnka, který má super hlavičku, ach jo... Nubirce se očičko hojí, dnes už na něm není defekt, s kapáním si mohu dát delší interval, á hodina antibiotika, á hodina indometacin proti zánětu a bolesti (u oka bolest potencuje zánět) a mezi to Solcoseryl gel. Žádné kortikoidy, nic, co by ztěžovalo průchod vzduchu k rohovce a její smáčivost - tedy bez masti, naopak, udržovat očičko hodně tekutým gelem z hovězího séra vlhké co nejblíže fyziologii. A nedotknout se rohovky ani spojivky...

Hmotnost Nubira 280g, Norisek 320g, mamka Griotka 890g, zvážila jsem i Ofelku, nepřibírá, tak že nic horkého, ovšem Livy 1060 a bříško na pohmat výmluvné :-)

8.50 :-) Všichni, kromě potenciálních maminek (ty jen B a C vitamíny), dostali do pusin multivitamín, přepíšu posuzovací lístky, jak jsem slíbila, a frčím dělat něco rozumného :-). Začínám se usmívat, protože Nubiřino očičko se začíná lesknout, holčička sedává v misce jako na pařízku a jestliže včera měla očičko přivřené, na světle zřetelně světloplaché ze zánětu duhovky, dnes se kouká na svět zvesela, tzn., že nitrooční zánět musí být mírnější a s ním i bolest, rohovka se zaceleným epitelem by bolet také neměla, bože můj - spala jsem, jako bychom ráno měli letět na dovolenou do Egypta :-))

5.3. 2011Ad výstava: 

Holy Trinity Rainbow - věk 3 měsíce, hmotnost 1000g, 95,5 bodu - strženo 0.5 b za typ a stavbu??, půl bodu za hlavu, oči, uši bez vysvětlení, jeden bod za hustotu srsti bez vysvětlení,  bod za elasticitu, půl za korunu a licousy, jeden celý dolů za brindlování...jen kondice je plný zásah

Antje´s  Kissing Goodbye - věk 3 měsíce, hmotnost 700g , 93,5 bodu

bod dolů za užší ramena, půl za zoubek desetina milimetru x desetina milimetru na uchu, dva za krátkou srst na ramenou!!!!!, 1,5 dolů za elasticitu, jeden za licousy a půl za rozložení, kondice 10

Fabian Hopeful Farm, věk tři měsíce, hmotnost 740g , 93,5 bodu

bod dolů za užší v ramenou, bod za hlavu bez vysvětlení, bod za hustotu, 1,5 za elasticitu, bod za licousy a bod za světlejší barvu a rozložení...zde plně oprávněně, i když takovou červenou bych přála leckterým šampionům..., kondice 10 

4.3.2011 vyžehlený rychnovský tým juniorů: 

Flaya Od Julie, Holy Trinity Rainbow, Antje´s Kissing Goodbye, Fabian Hopeful Farm - Fabianek dvakrát, protože se nakonec tak hezky kouknul :-)

      

3.3.2011 Nové fotky kluků H

28.2.2011 Musím se usmát, nabízená cena za Herkula se vydrápala na 1000 Kč, to bych v životě neřekla, že s příjmením Dandelion by si někdo takto mohl stát :-). Nedám...Považte přátelé, že po třech letech nemám stále jediného pana Dobrého na výstavu a já bych na výstavu tááák chtěla, mám to ráááda....ono to je v trikolorech trošku na delší trať než v bi - a s pár zvířaty doma kór....Hermelín je geneticky jistě dost podobný....je stále volný, rezervace na něj jsou takové vágní, tedy přijímám další, ale nejraději bych s tím přestala - to odvisí od rezervace seriózní...:-), taková stačí jedna...

Posnídali jsme, jen jsme nemysleli, že nás u toho bude otravovat foťákem ta, co nám taky tak protivně projíždí srst nějakým drápem z kondora či co, cpe do pusy odpornou žlutou vodičku a bere si nás k televizi, kdyby tak jen šustila pytlíky....vaši Trina, Kiss a Flaya, Domino a Ofelka, která bere brokoličku důkladně odspodu, jen jí očičko vykukuje :-), Paul (Wayda se nefotila, protože než jsem si přinesla foťák, měla půlku v sobě a s plným bříškem se odporoučela), Livy s Grenadinem a mamka Kuxi s Heřmánkem.

     

 

27.2.2011 Klukům i mamince se daří, nové fotky, jen na Hermelína jsem zapomněla v tom klubku, tak zítra...Holy Trinity Rainbow má dnes 3 měsíce, koulinka jedna :-):

  

26.2.2011

SOBOTNÍ POZDNÍ ODPOLEDNE - VOLNÝ JE UŽ JEN HERMELÍN 

Všichni v pořádku, klucííí běhají za mamkou, krásně papají mlíčko a zkoušejí seno, vločky, strouhanou zeleninu a petrželku, mamka spokojená, ťuk, ťuk... i u ostatních vše fajn. Velmi mě potěšilo, kolik dobrých chovatelů se o H vrh zajímá, poprvé si budu moci i vybírat nové domovy pro morčecí děti. Snad je to známka toho, že se líbí rodiče vrhu a to, jak se o morčátka starám. Moc bych si toho považovala a zavazuje mě to...

  

25.2.2011 Morčecí Den: 

- ráno jsme se vážili - H miminka přibrala 15-20g od včera, jupí...mamka se skvěle stará, váhu má vyšší než před březostí, jen kvete...a hlídá okénkem jako...jako správná mamka...

 

- dospěláci - váhy dopisuju do karet a samičkám, které u samců, do Plánů, Yago dosáhl 1560 g, Domino má 1400g, půl roční satén Grenadino 1000g...a Holy Trinity Rainbow na třech měsících má to kilo taky:-))), neuvěřitelné zvíře vedoucí mě k myšlenkám prodat 2/3 osazenstva :-)

- rovnou cestou z Brna se tu zastavila Noemi Lisá, konstatovala 4 kluky a jala se fotit jako jatá :-). Háčkové děti dostávají jména a Noemčiny fotky k těm včerejším do Odchovů. Cestou z chovatelské místnosti si Noemi popadla do náruče Domina, naši pýchu, táta současných miminek a nedala jinak, že ho taky vyblejskne. Asi ji inspirovala má věta, že Domina nelze vyfotit, protože v okamžiku focení nemá hlavu a v kohoutku má 2 cm. Věta - výzva... Noemka byla z Domina,  tak jak ho muchlala a přesvědčovala na dráhu modela, tolik okouzlena, že do mě vytrvale hučela, atˇ ho navzdory pár červeným chlupům na bříšku vezmu na výstavu, protože prý "tohle musí chovatelská veřejnost vidět :-). Stejné nadšení vyvolával Grenadino, prý "nech doma Holanďana a vezmi do Rychnova tyhle. Tak se podívejte do Samců, co k Dominovi z ruky Noemky přibylo....

 

U oběda jsme s Noemkou probrali zevrubně moje chovatelství, nechtěla jsem brát na výstavu nikoho, ale rezulty jsou z debaty tyto: 

- do Rychnova se pojede registrovat kde kdo a na výstavu zůstane Flaya, k dnešnímu dni 780 g, paní Drahokamínková,potom Kiss, Trina a Fabian. Nejde o boj o body, ale snad by mohli mít šanci na posouzení, které mě zajímá... přihláška podaná

- uvažuji o tom, že nabídnu Kuxi do chovu čistě černo-bílých, takový je její rodokmen,  kupovala jsem si ji před tím, než jsem se dozvěděla, že do tri leda červeno-bílé, jinak že to nedopadá, jak chceme...totéž by se prý mělo týkat aguti, že se chová jako černá...je-li tomu tak, pak budu Qeizy hledat domov se skvělým aguti-bílá ženichem - 1.3. již 

 v CHS Annemílie

- v druhé půlce roku prodám Fabiana Hopeful Farm - bojuji s místem a nechci dopadnout tak, že ukončím chov - REZERVACE M.K.

 

24.2.2011 fotky H-vrhu v Odchovech ve stáří 20 hodin - Kuxinka se skvěle stará a všichni jsou v pořádku. 16 hod odpoledne - proseděla jsem přes půl hodiny u morčátek, dělávám to tak, abych pokoukala, jestli někdo někho nezlobí a jak jim to tam kvíká. Háčková mláďátka musím říci jsou patrně největší čiloušové, co jsme dosud měli, skvěle se umí hřát pod mámou, pijí o 106 :-), vynalezli, jak okénkem ven z domečku, k návratu používají dveře :-), už vědí, co kde v boxu je a první dva zkusili, co že má máma na té obrovské růžici brokolice, na celozrnném rohlíku a zaujal je i listový špenát a vločky jemné s vlákninou :-). Jen tak prubují, ale i tak - den po vykouknutí na svět. Ten nejpovedenější trikolorní meriňák má krásně širokou hlavu a jeden brácha ?? :-)) zrovna tak, třetí ji má zase o to více kulatou, mrzí mě to "s" červenou...ale kdo ví, jak se to dědí, protože meriňák nejpovedenější je fakt fajn....

23.2.2011 mezi 15. a 16. hodinou vzorovým porodem přivedla na svět H Dandelion děti Kuxinka (pohlaví určovati nebudu, pročež jsem trumpeta a poprosím Noemku o víkendu tomto či příštím)

 

21.2.2011 Zítra to budou 4 týdny, co jsou doma Holanďánci - Maxima je již mediální hvězdou, díky CHS Jezerka, Antje´s Livy je beze změny, jen přibrala na 920 g a užívá si sladkého života s Grenadinem, Antje´s Goodbye Kiss přibrala za měsíc 200g na 685g a hodně se mi líbí: 

 

a Fabian Hopeful Farm úplně to samé   - + 200g na 680 a líbí se mi taky, i když Kiss o něco víc, je klidná a sladká a kus baby :-), Fabian je skokan za děvčaty :-),což je ostatně asi v pořádku, trošku třeštítko a o něco méně pevné kudrny, než Kiss (a to je Kiss po dvou rovňácích :-): 

 

Kuxi je 63. den od krytí, hlavička a pak už jen pytel dětí...tajím dech...

20.2.2011 Nodstagårdens Heartbreaking Elf - šletičák se skvělým charakterem, temperamentem, obrovským srdcem, velmi dobrou ochotou k práci, vynikající komunikativností, navíc pohledného exteriéru :-) oslavil rok života. Elfíčku kéž by nám bylo dáno ještě dalších 15...

 

14.2.2011  Valentýnské focení (vyplácala jsem na titulní stránku) přineslo i tuhle fotku dvou krásek "přes kopírák" Antje´s Livy a Sisi Od Ječmínka - včetně zeleninových pusinek...

 

 

13. 2.2011 přivážím na otočku od Štěpánky Jačkové plné auto morčáků - tři u nás zůstávají - viz titulní stránka, dočasně jsme ubytovali Jaccoma Chlupáček na jeho cestě na Moravu a převážnou část předávám v Malšovicích Daně.

5.2.2011 V CHS Od Ječmínka se narodili děti po Eternitym Dandelion, paní Kučerová si E.T.ho pochvaluje, že je to prima mírný skromný sameček, jak si s krásnou šampionkou Indií Od Ječmínka sedli, je zde http://www.odjecminka.websnadno.cz/Novinky.html .

4.2.2011 Kočenky v ulici (které si chataři přivezou na jaře pro letní obveselování vnoučat, s podzimem přijedou naposledy a do jara počítají, že se "stejně ztratí, myslivci je zastřelí nebo se otráví" - mimochodem, na vesnicích je nejtradovanější příčina úhynu kočky otrava - myslím, že to spíš bude kočičí AIDS, tady u nás kočky neočkuje asi nikdo a jinde to nebude jiné, čímž jsou odsouzeny valnou většinou do dvou let umřít ve zbědovaném stavu - "zase má průjem a teče jí z očí, je taková k ničemu" , jak to nenávidím, jsme civilizovaná země a očkování stojí pár stovek) přišly na snídani - žízeň je větší než hlad, teď v mrazech obzvlášť...včera jsem holky odčervila, od podzima potřetí, chodí tu všude kolem...ovšem očkování a kastraci zařídit nemohu...i tak "pan" majitel po mě kouká úkosem, měli jsme spolu párkrát výchovnou řeč...marnou...tak aspoň krmím...na obrázku chybí ještě jedna černá s nádhernou bílou náprsenkou, tlapkami v ponožkách a bílými fousky, tu mám v okamžiku focení omotanou kolem bot...

 

3.2. 2011

Vážila jsem po týdnu děti - Fabian + 80g, má tedy 560, Kiss + 70g, má tedy 550,  Livy + 70g = 920, Holy má 740, Grenadino pětiměsíční 980 a Ofelka stejně stará 1060 - tedy jsem to nevydržela a dala ji k Dominovi. Zvítězily jeho a její super kudrny, hlavy a barvy - a taky budu potřebovat SG samečka pro Nubiru a Norisku po Griotce a Griotku samu... Kuxinka má už box pro sebe, dostala domeček, Ketomin do napáječky, je jí pořádný kus...

V MF Dnes zvolili nejkrásnějším plemenem BOXERA ...včera říkám manželovi - zítra tohle bude v příloze MF, mohl by se mezi těch 30 nej dostat boxer, zrodili ho malíři, sochaři, spisovatelé, je to fakt esteticky pohledný pes, ani velký, ani malý, super temperament, ovladatelný, při tom žádný máslo....a je tam!!!!!  Tak sem dávám toho úplně nej - je moje a já její....

 

 

2.2.2011 Míša pochopila, že penězi cesta nevede a Maximu vyměnila za tašku hraček pro pesany. Takových, co jsem já, maminka macecha, svým psům nikdy nikdy nikdy nekoupila, ani jedžíšek jim takové nedonesl. Jako že takové krásné, od Hunterů. Očička bezpečná,vyšitá, lana pevná a nesmradlavá :-), guma není hořká a určitě neobsahuje ftaláty. Tak že jsme se radovali moc, Elfík vyměnil "hračku" vyrobenou z ponožky za nááádhernou vakoveverku, ráno si ji šikula šel pouštět po schodech - pustí, sletí dolů, ukořistí,vyběhne po třech schodech nahoru, krátce se zamyslí a pouští, hrk hrk hrk, lano od vakoveverky krásně zahrká, vakoveverka plachtí, Elfínek se chechtá....jak jsme šli budit Elišku, skokem byl v posteli a nabízel to nejlepší, co má, vakoveverku od Míši...Ten kocour na zemi je Elišky, raději se klidil...

 

Míšo, protože nepředpokládám, že bych vám to, co u nás máte předplaceno, mohla vrátit v morčatech, asi si budeme předávat krásné věci až na věky věkův....

1.2.2011

Odpolední hra vlčí je v Pejskování :-)))

Po pečlivém zvažování, jakou kariéru naplánovat Maximě Hopeful Farm (100% Lisalotte´s ) jsem se rozhodla využít vlídné nabídky Míši Králíčkové. Maxima bude mít domov v CHS Jezrka, odjíždí dnes. Podle mého mdlého a podle Míšina sofistikovaného chovatelského rozumu by bylo škoda nepokusit se prochovat její krásnou kresbu a hlavu dále. U nás takový samec není, u Míši bude možno vybírat. Krása. Děkuju Míšo, že se mohu k Maximě zachovat co možná nejférověji.

Byla jsem na návštěvě u Evy Hruškové, CHS Od Bejbinky. Krysaříčky bych si odnesla nejraději všechny a co teprve morčáky. Ono se to tolik neví, protože Eva pro tolik práce nemá čas troubit to na stránkách do světa, ale má super odchovy. Minulý týden u ní porodila Griotka Dandelion, moje černé svědomí. Měla jsem ji za samce a tak ji také Evě dala. Eva důvěřovala a Griotka se stala maminkou dříve, než bychom chtěly. Je to Paní Samička, vypadá, jako by se nechumelilo, o čtyři děti se stará vzorně,dívala jsem se na ně půl hodiny, pořád pily mlíčko, jedno jako druhé. To už i díky Evině péči, protože Eva pečlivě přikrmuje 2 broučky, aby nikdo neměl méně. V bandě 4 dětí to je nasnadě. Fotky se omlouvám, jaké jsou, Evo, to víš, že je tu i rozmazaná,já to říkala ale dám ji sem: 

                                         N vrh Od Bejbinky - 1 týden: 

        

Protože je Eva útrpná, Griotku se rozhodla mi vrátit, spolu s dvěma děvčátky, červeno bílého kluka a tu nejkrásnější holčičku, které se dostalo jména Nymfa, si nechává. Tak že doufám, až se Griotce odvděčím půlroční rekreací, že se u nás ještě nějaký čmelda narodí...Děkuju, Evo.

 

28.1.2011

Upravila jsem Plány, nově je u Grenadina Dandelion  Holanďanka Livy Antje´s 

Děkuji Noemi Lisé za dopravu morčinek -  Lískulky Gotenholzové, pro kterou jsme byli přestupní stanicí, do Brna, kde si ji dnes přebírá majitelka Jaruška a do přepravky dá Holy Trinity Rainbow, slečnu, na kterou se nesmírně těším. 

Děkuji Jarušce Chudé, že pro mě Trinu odchovala a uchovala...

                                                ... Vítáme  tedy krásku ...

Holy Trinity Rainbow (Xana of Nicos Nest x Yorgos vom Sulzbach, nejl. Adult a Junior Merino Prostějov) , nar. 27.11.2010, foto  po příjezdu  ....

  

 

...která jako by z oka vypadla mé lásce coronetce  Bailey Dandelion , foto v Baileynčiných pěti týdnech: 

  

Trina měla být posledním přírůstkem na dlouhou dobu, rozšoupla jsem se hodně...ovšem Griotce Dandelion, co jsem ji jako Garibaldiho dala nic netušící a důvěřivé Evičce Hruškové, se v úterý narodila čtveřice prý krásných dětí. Tak krásných, že je nemůžeme prodat, říkala Eva. Protože chtěla kluka a ne holku, nechá si synáčka se sestřičkou a  mamku Griotku mi vrátí s oběma dceruškami. Tak že plus tři za měsíc, když se nic nepřihodí....v pondělí jsem pozvaná k Evě na návštěvu, opatrně se moc těším :-))).

27. 1. 2011 všichni zdrávi, Fabian si medí v dětském pokoji s Eliškou, která mu zcela propadla, večer prožil na klínech, povaluje se nám tam málem na boku, bradičku vystrčenou na drbání, mele si zoubky, Kiss ho dotahuje zdatně, ohromně klidná, vyrovnaná a komunikativní zvířata. Když jsem u té povahy, Maxima je velmi dobře trénovaná na česání a upravování srsti, neutíká, když ji beru z boxu, Livy stejně. Za toto jsem moc ráda, protože jsem hluboce přesvědčena, že povaha je velmi důležitá, chceme přece chovat morčátka pro radost lidem, i pro výstavní kariéru (jako že ta potká jem minimum jedinců vícebarevných :-) to je fajn deviza. 

Kuxi je na 100% březí.

26.1.2011 morčátka vypadají spokojeně, tedy něco málo fotek: 

Antje´s Livy ... nar. 23.3.2010, hmotnost 850g

(Amy-Lynn Hopeful Farm, coronet černá-červená-bílá x  Mc Queen The Sweety´s, coronet SG? červená-bílá)

 

... Antje´s Goodbye Kiss...nar. 28.11.2010, hmotnost 485 g

(Anouk Von der Alten Bahn, coronet SG?  bílá s červenou x Yorath Hopeful Farm, coronet černá-červená s bílou)

 

...Fabian Hopeful Farm...nar. 8.12.2010, hmotnost 490 g

( Yuni Von der Alten Bahn, merino červená-bílá x Felippe Hopeful Farm, merino červená-bílá)

 

...Maxima Hopeful Farm...nar. 5.8.2010, hmotnost 880g

(Richelle Lisalotte´s, merino červená-bílá x Cane Lisalotte´s , texel červená bílá)

 

                                                 Good luck, babies!!!!!!!!!!

 

25.1.2011 před 17. hodinou bylo nebylo, vystoupila z auta víla a zavalila mi zavazadlový prostor myšánky ze země tulipánů, sýra, polderů, kanálů, bicyklů, oveček a skromných, přitom sebevědomých,   férových a veselých lidí...

 

.....kde bych se v roce 1991, kdy mě Holandskem od jihu na sever a zpět tatínek povozil tak kouzelně, že na to skoro denně vzpomínám, nadála, že za 20 let budu chovat morčátka a to tak, že i po holandsku....granule ZUPreem jsou vlastní, sýr je dárkem od Dany,  CHS Hopeful Farm a Anneke, CHS Antje´s . Incredible... Fotka vznikla dvě minuty po tom, co morčíci byli ubytováni: 

 

 

22.1.2011 čistili jsme bydlení, vykoupala jsem Grenadina...všichni ukázali tlapky, po pedikúře jim byly namazány měsíčkovou mastičkou, všichni ukázali pusy a obdrželi pravidelnou dávku vitamínů (A,D3,E, B1,B2, B6, Niacinamid, Panthotenan vápenatý, C, B12, kys.listová, Biotin). 

V miskách se objevila nově "vymyšlená" směs granulek - tohle vymýšlím ráda - cílem co nejvíce vlákniny, fajn suroviny a garantovaná absence konzervantů - jsou potvory skoro všude a jestliže u pejsků se tomu již věnuje pozornost, u hlodavců nikoliv.  Tak že máme směs z těchto surovin:

1 díl: vojtěšková moučka, pšeničné otruby, sladové klíčky, řízky z cukrové řepy, ovesné otruby, sójový šrot + 1 díl: ječné vločky, kukuřičné vločky, jablečné výlisky (sušená jablečná dřeň), byliny (anýz, kopřiva, listy hrušně, semena pískavice, ibišek, fenykl, smrkové jehlice, koriandr, heřmánek, kmín, česnek, kořen lopuchu, kořen pampelišky, meduňka, kořen pýru, šalvěj, přeslička, maceška, jitrocel, listy ořešáku, plody jalovce), sekaná vojtěška, lněný olej, řízky z cukrové řepy, hrachové vločky, mrkvové vločky, semena slunečnice + 2 díly: bojínkové seno sušené na slunci, kukuřice, kukuřičný lepek, sušené řepné řízky, fosforečnan vápenatý, dextróza, sůl, uhličitan vápenatý, mleté lněné semínko, sušené pivovarské kvasnice, zelenina (mrkev, celer, řepa, petržel, salát, řeřicha, špenát), L-ascorbyl-2-fosforečnan, cholin chlorid, DL-methionin, L-lysin, přírodní směs tokoferolů, síran zinečnatý, síran železnatý, síran manganatý, síran měďnatý, proteiny zinku, jodičnan vápenatý, proteiny mědi, proteiny manganu, uhličitan kobaltnatý, seleničitan sodný, vitamin A, vitamin D3, vitamin E, niacin, pantotenát vápenatý, riboflavin, pyridoxin hydrochlorid, thiamin, kyselina listová, biotin, vitamin B12

Ale nesmíme to s ní přehánět, že jo, chlupáči....jen tak pro kožíšek a jiskru v oku, na přejídání máte seno a papriky, mrkev a jablíčka, petrželku a....už aby byla travička, přísahám, že letos nasuším řebříček, pampelišku, jitrocel...

A nějakou tu fotku dostala i Sisi, Yago, Domino, Ofelka. Mají je ve svých "kartách", nejvíc se mi dneska líbila Sisinka: 

 

 

19.1. 2011 vážení chovatelé, kteří sem občas chodíte, vězte, že jsem úplný osel, po tom, co si v roce 2008 z vrhu C vzala Dana Třísková černo-bílého samečka, ve slepé důvěře setrvala dva dny a pak mi psala, že děkuje za samičku, mi včera volala Evička Hrušků, že Garibaldi je Griotka. Tedy od blbosti mi nepomohl ani rok a půl "chovatelství" a to, že vrhy D,E a F jsou těmi, co jsem vyvěštila, je s jistotou náhoda. Strašně se stydím, malé odčinění snad je to, že to o sobě tady řeknu...ovšem zda to pomůže Griotce, která je březí...pane Bože....jestli mi bude dáno a ještě se u nás někdy někdo narodí, přísahám, že budu prosit o určení pohlaví u normálního člověka....

Na paprikách si dnes pochutnali všichni, ne jenom Grenadino, jak si přeje na titulní stránce...

 

 

...Yagovi se pak dost důkladně myli, oni jsou čistotná rodina....

 

....Cukřík se mnou uklízel nákup, protože lilo jako z konve a on nebyl na své obvyklé obchůzce obávané šelmy po hranicích teritoria...

 

...pak si hráli s Elfíkem pod dohledem Sindy ležící v té době na zádech v koši nevzrušující se ničím a nakonec mi zapózovali "měljsempsaakočku" 

 

...a aby vše bylo, jako vždy je, s konzervatismem nejdál dojdeš,  se znělkou večerních zpráv zaujal Cukřík místo u své lásky, manžela, a z křesla už nesleze až do rána - tedy Cukřík...

 

14.1.2011 Tolik  se těším na to holandské nadělení, že jsem snědla všechnu goudu, co tu byla a koupila si tulipánky. Ty jsem nesnědla, místo toho jsem vyfotila, jak se u morčíků pospává v tom hrozném počasí - viz Flaya a Yago na titulní stránce. Ovšem jak jsem vytáhla zelené trumfy z rukávu, všichni byli na tlapkách. Domino i na dvou: 

"To snad není možný, u sousedů dostali víc nebo co... " 

 Nedostali víc, ale nesežrali to takovým fofrem,  ty jeden, koleno by sis nechal vrtat...

 

Fanfánek zhubl 200g za 3 týdny odcházení Julinky. Už jsem si myslela, jestli nemá cukrovku, vypil za den dvě napáječky. Ale asi to bylo ze stresu a z toho, že jedl jen velmi málo zeleniny. Už je při chuti a váhu má skoro zpět...Nevím, zda jsem je měla nechat spolu, takto to bylo asi kruté pro Fanfánka, oddělit je by zase bylo kruté pro Julinku. Přikláním se k tomu, že pro Julinku to byly třeba i poslední chvíle na světě, kdo ví, kdy se tu zase objeví, jestli..., a tak to tak bylo dobře.

 

8.1.2010 víkend přinesl mnoho velmi empatických mailů létajících mezi lidmi tří národností, vše se točilo kolem morčátek, ale vlastně...kolem toho, že jsou lidé, kterých kdyby bylo víc a víc, zůstala by na světě jen radost....DĚKUJU vám všem i tam nahoru :-)...

The weekend brought a lot of empathic emails flying among people of three nationalities when everything dangled round the cavias but actually...round the people who if there would be more of in the world, there would be nothing but joy...thanks to all of you...

- a Yago pojal neděli takto  - třeba to dobře dopadne pro všechny... 

 

4.1.2011 čtěte odspodu :-)

- á, je tu odpoledne a vyfotila jsem i paní Colombovou... 

 

....pan Colombo mě nechal přijít na metr a půl, ale to už se stavěl, jako že demarkační linie,  vyfotila jsem ho, udělala krok zpět a kdybych tam zůstala, díváme se tam na sebe asi dodnes...

 

- rozhodla jsem se nabídnout Waldéze na krytí (do inzerátu na webu klubu jsem dala, že u nás, ale samozřejmě individuálně možná domluva u samičky s ohledem na, podle mne, nevítaný transport případně březí samičky domů), protože zde nebude mít nevěstu nejméně půl roku, spíš víc. Tak že kdyby vám někomu přišel, že by to stálo za hřích, pište. Neznámé telefony nezvedám, smsku čtu v klidu :-).

- do Brna odcestoval v péči Noemi "Josífek" Joselito Marsyas, čekají ho dvě holčičky a prý dostane i třetí. No má 1200g v pěti měsících, dvě kartičky na šampiona, tak on to pořídí. Předávám ho sněhově bílého, že Žanetko?, tak ať mu jeho strážný andělíček dopřeje dlouhý a spokojený život mezi hlaďáčky, kam patří.

- včera odešly do mazlících rukou dětí v jedné předobré pěstounské rodině Kryptikk Ceres a Anika Od Bejbinky, myslím, že život prožijí v peřinách :-), do chovu jsem je zařadit nechtěla

- kdo se pozorně podívá, uvidí, kdo je tím ptáčkem, který nám už třetím rokem chodí v zimě na jablíčko a semínka, za mrazů i na tuk, na jaře nám pak krásně zpívá na hřebeni střechy a v živém plotu vyvádí s paní Colombovou ze zelených vajíček rodinku. Paní Colombová na krmítko nechodí, ta má svoje jablíčko na sloupku u vrátek, kam se vydává nepozorovaně z hustých větviček tújí.

 

3.1.2011 - všichni dostali nové novoroční fotky (Samci, Samičky, Maskoti) doplněné aktuální hmotností a malou poznámkou , mezi Samce zařazen nový přírůstek Waldéz Od Bejbinky     

- hrály jsme si s Eliškou s titulní stránkou, daly nový  banner s Yagem a jeho dětmi ve svěžích barvách, protože se už fakt těšíme na jaro a přizpůsobily jsme zelený odstín písma té jarně žabičkové. Zjistily jsme, jak se mění obrázek v záhlaví stránky a daly zimně laděného Armagnaca Dandelion                  

28.12.2010

Morčátkem, které miluje hlazení, pro které si samo chodí, je u nás Yago. Dosud nikdo jiný

neměl až takový zájem, že by pískal při každém našem spatření, hlavičku pokládal do dlaní

úplně tak, jako to umí pes, těžkou, odevzdanou, trošku na stranu a vydržel tak dlouho

dlouho, s pusinkou pootevřenou.

 

Ostatní se také postaví, opřou o plexisklo, voní-li okurka, šustí-li sáček s paprikami či

petrželkou, rozhvízdají se, ale strpí jen lehký dotek, mají-li možnost odejít, nejsou-li prostě v

náručí. Dnes jsem, jako každý den několikrát, zase dávala ruku ke všem těm čumáčkům

a ... Yagův syn Grenadino, saténový meriňáček medvídek, neodešel, hlavičku položil,

pusinku pootevřel a nechal se hladit pod bradičkou...Už jsem to byla zkoušet asi dvacetkrát,

nemáme už žádnou papriku z těch, co jsem ráno koupila, Grenadino dělá přesně to, co táta o

patro níž...Podaří se, aby u nás příští rok dávala do ruky hlavičku Yagova vnučka??

24.12.2010

Večer toho bylo tolik ke zkoumání...

 

 

až se z toho jeden úplně zadýchal...

 A takto zdobil stromeček: 

Haničko dej mi to všechno!  

 

Tak si vyber...ale jen jako... 

 

  

... hvězdičku si odnesu, když se nekoukáš...

 

Elfík nemohl dospat toho nejkrásnějšího dne. Vstali jsme v pět a s posledními hvězdami štědrodenního rána vám přejeme nádherný Štědrý den plný naděje a víry - na co a v co, to je na vás....

 

 

22.12.2010

Pejsku, podívej, to všechno je naše, že prý sníme za měsíc 70 kg zeleniny a ovoce - to je určitě tím, jak se ty a ti tvoji učuchaní kolegové cpete tou naší mrkví a jablíčky...

 

... to víš že jo, ty morčáku zvědavej, že jsem z tý hromady tady zrovna urvanej - a kromě toho, třeba salát a celer opravdu nemusím...

 

...pejsku říkej si, co chceš, hlavně že to skončí tady na hoblinách :-)

  

Přejeme vám všem, kdo to tady čtete, abyste měli každý den v roce aspoň pár chvilek  

                   za den Vánoce, tak jako je máme my, milovaní chlupáči, celý rok...

...milí chlupáči, my vám ty všednodenní Vánoce přejeme, protože bez vás bychom těch

chvilek, co o nich kvíkáte, štěkáte, mňoukáte...měli poskrovnu...

 

21.12.2010 vyfotila jsem naše naděje do dalšího roku:  

3,5 měsíční Glitter Grenadino Dandelion a stejně stará Ofelka Chlupáček...Štěpánko vřelé díky...

 

14.12.2010 - přes Duhový most odešla Black and Beauty Od Julie, nesmírně mírná a trpělivá samička. Odešla tichounce, s pusinkou na petrželce, krátce po čtvrtých narozeninách. Ubývaly jí v posledních týdnech síly, více pospávala, nepřibíhala na zašustění sáčku. Do poslední hodiny jedla,ovšem ne už tak, jako dříve, do poslední hodiny vedle ní ležel přitisknutý Fanfánek. Věděl, jak Julince je, že odchází, podle ní bych  tolik nepoznala, co se blíží, jako podle něj. Mohu si stokrát opakovat, že to, co má v očích, nemohou být slzy, ale...Julinko, ať je tvá další pouť  lemována petrželí, dlážděna okurkami a pelíšky vystlány senem s heřmánkem.

13.12.2010 - paní Jarka Rainbowová pojmenovala svůj H vrh jmény, s kterými jsem si užila nádhernou noc při tom sladkém vymýšlení - mám dvojnásobnou radost, Holly Trinity Rainbow - Trina- by měla mít domov u nás (nechci nic zakřiknout)- rozložením barev je témeř kopií Bailinky Dandelion, kdo ví, jak se v těch životech stěhujeme....hluboké díky na Moravu - večer jsme byli na koncertě Hradišťanu, splnila jsem si tak jeden svůj životní sen, pořád jsem se nemohla dokopat, až letos...krása krás. Z úst pana Pavlici padla krásná slova - připomněl, jak Albert Einstein charakterizoval typy lidí - jedni nevidí zázrak v ničem, druzí vidí zázrak ve všem.  Přeju vám, abyste nejen vy, ale i vaši blízcí, byli těmi druhými. Být v tom sám je málo.

11.12.2010 jsme pekly cukroví:

 

7.12.2010 se objevuje shůry spadlá modronebeská duhová zpráva - tohle je šifra :-) - že samečci jsou samičky a samička je sameček a že jedna trikolorní samička by mohla být naše, naše, naše, tralala. Holčička taková nadějná, ťuk ťuk, u nás bych pro ni plánovala to nejhezčí, co máme, Domina, myslím, že typ hlavy, sytost barev a super kudrny by se u těchto dvou superstar  mohly potkat....obrovský dík letí na zaslíbenou Moravu! 

6.12.2010 Vzdala jsem účast na výstavě v Olomouci, Noemi jsem se omluvila snad včas, i když se stejně asi zlobila , hlavně jsem se bála řídit, co by ty děti tady beze mě dělaly, kdyby něco... a taky jsem se bála, aby morčáni nenastydli, jsem v tomhle taková přeúzkostlivá, způsobit zvířeti něco vlastní marnivostí, to bych si vyčítala strašně moc. Mrazivé počasí nás přinutilo trávit dny doma, tedy zbyl i čas na chovatelské myšlééénky. 

Kuxinka (800g, 5 měsíců a fous) bydlí s Dominkem  Yago  dostal po 4 měsících zase Sisinku (940g, 10 měsíců) zalehla u něj do pělíšku jako by od něj včera odešla, Yago chvilku pobíhal radostí a čuchal, zjistil, co a jak a už si to spolu užívají krásně harmonicky. Domča byl zjevně též potěšen a Kuxi, flegmatik mírňoučký, zvyklý na komandování od Flayi, si brzy taky ustlala. Tak že snad spokojenost. První spojení je Sg x Sg, druhé má SG jen ze strany Domina, všichni registrováni.

Na konci února půjde Ofelinka ke Grenadinovi, Sg x Satén, o Kačence ještě nejsem přesvědčena, že ji zařadím do chovu, uvidíme, jak se jí bude modelovat hlavička a co barva, ale šla by též k Grenadinovi.

Přidávám pár fotek pejskování na sněhu...  

     

 

... hraní a odpočinku doma...

    

...a těším se, že během pár dnů doplním údaje u chovných jedinců.

14.11.2010  nádherný podzimní den jsme si užily velikou procházkou s pejsky, na plném sluníčku vyfotily Ofelku, G kluky a Josífka, obzvlášť se mi dnes líbil Grenadino Dandelion :-)

 

a pak jsem si trošku potrénovali agilitní sport :-)

 

 

 

načež jsme si na sluníčku četly Míčka Flíčka a Elfíček rozjímal...

 

říjen 2010

- jak jsme se tak tady fotili, vyfotila jsem Domina Dandelion, který sice podstoupil střih, ale má tak skvělou černou, že jsem se rozhodla tohohle (doufám) tátu našich budoucích nadějí zveřejnit střih nestřih: 

 

- začínám hledat druhou hladkou samičku, protože Elinka Flayu asi vdát nedá a já zase nedám Josífka, kdo by se se mnou díval večer na televizi... : 

 

- po pardubické výstavě jsme jely do Rychnova, Josífek si odvezl 95 bodů,

  

Flaya rovněž

 

a jí to stačilo na 3. nejlepší hladké baby, pojedeme do Olomouce, konečně, tak dlouho tam chci jet a užít si tu krásnou předvánoční atmosféru s morčátky, ale nebylo s kým...

- přibyla k nám Ofelka Chlupáček

 

 - Kuxi, Sisi, Ofelka zaregistrovány

3.10.2010 - při mailování s paní Ondrášovou jsem si uvědomila, že rodiče SG nedávájí 100% dětí nositelů tohoto genu, ale 75%, tak že Garibaldi dostal hned závorku :-)

- Pardubická výstava - celý den jsem byla dojatá, jak to pardubická děvčata krásně připravila, sešlost morčátek v nezvyklém složení přinášející lecjaké zajímavé myšlenky, pro veliké žrádlovací ceny si na podium chodily samé sympatické mladé tváře , krásný den.... v předsálí fena československého vlčáka s krásnou povahou, vlčím pohledem i nadhledem....Fidorka Dandelion má nejlepší morčecí paničku na světě...Joselito Marsyas srdnatých 95 bodů, kartičku a medaili za 2. nejlepší hladké baby, gratuluju a děkuju děvčatům "Marsyasovým"...

30.9.2010 Géčkovým klukům jsou tři týdny, Garibaldi se mi opravdu líbí a Grenadino zas je ten satén, tak že pořád rozhodnuta, že zůstanou doma oba...

19.9.2010 houby s octem, saténová holka, kluci to jsou oba... stejně oba zůstanou, saténového meriňáka prodati = býti padlá na hlavu a coronetík má zase lepší rozložení barev... změna jmen na Glitter Grenadino a Gorgeous Garibaldi... fotky s dýněmi na titulku  a fotila se i přehodná treperenda Flaya: 

 

- 15.9.: 

- Griotka a Gin jsou týden na světě, oba shodně přibrali 35 gramů, není to nějaká bomba, ale vzhledem k tomu, jak jsou oba od prvního dne stále v pohybu, je to fajn :-)

- protože slečna Lucinka, která mi půjčila foťák, odjela a zapomněla ho tady, donutila jsem se učinit pokusy o lepší fotky, znamená to fotit z dálky se zoomem, to dá ostatně rozum, a protože kompakt než zazoomuje, morčínek je v tahu, souvisí s tím  potřeba hromady času, takže kruh se uzavírá, protože tu už Lucinka není a já nemusím spěchat...něco vzniklo, neumím eliminovat červené oči, tak že jde o soubor fotek očního pozadí, ale z piety ke svým sprintům při focení je sem dávám, fotografické novinky jsou jak u čerstvého odchovu G, tak u holek a kluků, zkrátka přišla akorát Sisinka, kterou nechci nijak stresovat, aby zkrátka nepřišla ještě o mlíčko...jen jsem ji zvážila, má 920g, před zabřeznutím měla 840, tak že kondice ok...zvážila jsem i Yaga s Dominem, první má 1420 a druhý 1240, to je legranda...

- 11.9. pokouším se s vypůjčeným foťáčkem fotit blešky, ale i přes tisíc pokusů ostřím jinam, než chci, abych malé neutrápila a sama neskočila pod vlak, dávám sem a doufám v brzkou opravu mého foťáčku, s kterým to o něco více umím...nádherná Barevná výstava v HK, hluboce smekám před Noemi Lisou a Maruškou Ležíkovovu a jejich kamarády za úžasnou organizaci v krásných prostorách s plným zázemím a neotřelý nápad s barvičkami :-)))

- 9.9. včera mě trošku postrašilo, že Griotka s Ginem v podvečer už štrádovali po kotečku. Zatopila jsem na 24 st. a pořád chodila koukat, jestli pijí. Bála jsem se, aby to nebylo tím,  že nemají mléko a pobíhají hlady. Ale zdá se, že důvodem je nátura Sisinky, která, treperenda jedna, přece nebude ležet v boudičce. Přišla by o informace, co se kde šustne! Tak že leží spokojeně napláclá u plexiskla, odpovídá hvízdáním každému, kdo zapřede řeč, tak jako to dělá "normálně". Když přijdou ti dva šmejdilové,ochotně se postaví, zvedne na nožkách, aby vyhověla s mlíčkem, nebo leží spolu, malí zahrabáni v kožichu. Boudička je vyloženě lichá, i když na svět přišli v ní, to zase ano, to i extrovertní Sisinka uznala jako dobrou věc. No a ráno už si broučkové zkoušeli pochutnat na římském salátu a petrželce. vyhrál salát, je měkčí. Evidentně přibrali a tak snad bude dnešek dalším dobrým dnem.

-8.9. narozen trikolorní vrh G - saténová merinka a kluk buk s obrovskýma ušima coronet

- protože Xena Pampeliška a Mc Lane´s Brutus, čokoládky, které prošly naší CHS, aby zakotvily v lepším domově u mazlící Ivanky, nemají svoje webové stránky a zůstávají tedy zde, přináším zprávu o tom, že jejich dcera Fidorka Dandelion, vymazlila pro svoji úžasnou paničku Verunku El Pegasovou 100 mazlíkovských bodů, pohár a pochvalu nejen za péči, ale i za lokny :-)- Ivanka určitě spojení zopakuje...

        

- hledám, kam život zavál naše vrhy A a B, aby se trochu Bailey (resp. jejích rodičů Xary a You´re So Beautiful Pompon) v holčičí podobě zase usídlilo v okénku naší osiřelé boudičky. Nacházím s úžasem velkou vstřícnost a obrovskou míru náhod v CHS Porcellino, CHS Od Bejbinky a CHS Chlupáček. Mimochodem, na náhody nevěřím...jen někdy nevím, proč se co děje...6.9. přichází mail od paní Štěpánky, že se narodila SG trikolorka - maminkou je andělíčkovská sestra andělíčka Waikiki a tatínkem satén Rocco Porcellino, syn Armagnaca Dandelion - 50% krve Waikiki a 25% krve Bailey.

Je to pro mě veliká naděje, symbol a víra....doufám v ní a s potřebou nepříbuzného samečka si doufám poradíme - třeba se někde najde i saténový....

- První zářijový týden 2010 - umírají Bailey a Waikiki...moje poklady a lásky...

- Na konci prázdnin se do dětského pokoje přistěhovala rozčepýřená buchtička coronetka černá s bílou Kuxi Od Marfušky, v rodokmenu má všechny ty, co se mi "u Marfušky" vždycky tolik líbili, děkuju za ni paní chovatelce a za dovoz a péči v době naší dovolené Noemi, společnost jí dělá další náš přírůstek - překvapení nad překvapení, hladká krémová Flaya Od Julie. Je tak krásná, jako všechny Noemčiny odchovy a snad ještě víc, tak že jsem nedokázala odolat ...respektive nejprve jsem nedokázala odolat v inzerci bílému hladkému Joselitovi Marsyas, tak ten je tu taky...děkuju za ně...nefunguje mi fotoaparát, až bude, budou i fotky...

Druhý měsíc prázdnin

- 12.8. s jistotou mohu napsat, že děvčata se vrhla do náručí pánů poslední červnový týden najednou a s plnou vervou a všechny jsou požehnaně březí

- domluvily jsme si posily chovu, tedy jedna slečna je posilou, v rodokmenu samé takové, co se mi vždycky líbili a chodila jsem se na ně koukat... a jedna slečna a jeden pán jsou úletem, byť  se možná bude jednat o exteriérově nejstandardnější členy domácnosti...více v září :-) 

- Elfíček se nám 100m od domu na louce otrávil patrně karbofuranem,on velice bojoval, já se velice modlila, paní doktorka se snažila přispět a dopadlo to bez následků ...fotky štěněcí nepřidávám, protože máme oholené bříško a tlapky...

 

První měsíc prázdnin

- koupily jsme si za 99,- v Penny pana Kachnu - to je ten na fotce vlevo...é, vpravo, já to věděla, však v autě mám na pravé straně palubní desky přívěšek, abych to nepletla, přednost zprava je důležitá věc - jediný dopravní předpis, který si pamatuju...

 

 

- vedra nám lezou krkem...

 

...ještě že ta voda na Zeměkouli je...

 

 

 

- šeltičkový tábor - skvělý skvělý skvělý...už aby se rok s rokem sešel...

 

 

 

a protože Elfík miluje, když spolu něco děláme, postavily jsme si zábavu i doma: 

 

Začátek července - Bailey si s Tiamem nic nezačala, nikdo tedy není březí, prázdniny tedy překonáme bez mláďátek, ale směle na ně můžeme začít zadělávat...více v Plánech

20.6.2010 výlet do Opočna, kde jsme chtěli hledat skřítky v zámeckém parku a nakonec je našli v informačním středisku, schované před nenechavými návštěvníky...

  

 

 

 

  19.6.2010 velké měsíční koupání morčečenstva, dezinfekce boxů, kde jsem po použití vteřinového lepidla pátého typu za tisíc korun konečně přiaplikovala :-) napáječky a nemusím se mořit s těmi úchylnými drátky, co jsem si tááák blbě vymyslela...

  

a protože krásné sluníčko a manžel dlel v Římě , celý den jsme morčátkovaly a na tom krásném sluníčku všem pořídily nové fotky

  15.6.2010 jsme se po velké pauze způsobené mojí nulovou fyzičkou, nulovým volným časem a zlomeným prstem Sindy, více méně díky skvělému Elfíkovi, vrátili k agility - jsme věční začátečníci a tentokrát to, díky Elfovi (a hlavně manželovi, který nám jednak Elfa dopřál a jednak stojí za tím, že mám prvně v životě "čas" ) už posuneme o kousek dál stran vytrvalosti :-). Sindy měla obrovskou radost, nenechám i skákat výš než M, ale to vůbec nevadí, Elfík na prvním a druhém tréninku, kdy jsme si díky hodné trenérce Lence mohly postavit separé první překážky (nejdříve flyballové a podruhé už opravdové, ale to nemám fotky, protože jsem měla plné ruce práce se třemi psy, každým jiným...) ukázal, jak je pejskem stvořeným k práci s lidmi, na příští trénink jdeme s tím, že čtyři skočky (10cm výška)  tunel a pátá skočka v řadě jsou pro Elfa tím, co se proletí s pusou od ucha k uchu v podstatě "na vyslání"...nechápu...budu na sobě muset strašně moc pracovat, začala jsem si psát písemnou přípravu tréninku, abych toho kazila co nejméně u tak šikovného pejska... a Caspíka žárlivost strhla k tomu, že chce agilitit!!! Hurá...už také po pěti letech vím, jak na něj a dávám si veliký pozor, snad ho nezradím a neodradím, u něj stačí mimické gesto lehké nespokojenosti se sebou samým, aby si to vztáhla na sebe a odmítal hopsat ovládán strachem z možného zklamání paničky...

  

 

 

  Souhrnná aktualizace květen červen: 

  Morčátkování červen

- rozešel se vrh F

- rozhodla jsem se nabídnout paní Ivaně, která chtěla čoko holčičku,  pár Brutus + Xena, protože jsem si kajícně uvědomila, že chovat další barvu nebylo uvážené, mám-li dodržet slib daný manželovi, že morčátka u nás budou v míře mírné a zároveň "někam dojít" v chovu saténků červené a trikolorní a černé řady. Myslím, že všechno mělo být, jak bylo, protože takový domov, jaký morčátkům dává Iva, takový nemají leckteré děti. Moc jsem po opakované návštěvě u ní přemýšlela nad chovatelstvím, Iva nemá žádné ambice jiné, než aby morčatům u ní bylo skvěle. Nemá to tak, že by o tom pouze mluvila, jak jsou to její děti a skutek utek, oni jsou, mají perfektně čisto, dobře nakrmeno, velký prostor, společnost morčecí i lidskou, Iva má v podstatě pořád někoho v ruce v náručí na dece...vedle v pokoji devítiletý pár králíků v nejlepší kondici... Ambice jsou fajn, ale jako všechno musí mít míru. Nevěřím, že morčata v počtu sto v jedné domácnosti mají život tak krásný, jako mají ta Ivančina (sama to umím podobně, ovšem ne zdaleka s tolika promazleného času opravdu jen v počtu do deseti, jistě je hlavním důvodem, že mám psy...). Vztaženo právě na psy - vidím, co dá práce (hlavně organizační, najít ten čas, ostatní už je relax) aktivně žít se třemi psy. Uvědomuji si, že smečka je bonusem tam, kde není čas jít na procházku a hrát si s každým každý den, ale ani tento bonus nevyváží smutné oči psů odložených doma, protože "hezky si poleží a je jim tak líp", zatím co dva vyvolení jdou pracovat...ven...mohou domů... Ne vždy se velké ambice dají spojit s dobrým životem - a to platí možná i pro lidské životy, říkám si... Tak že zpět k morčatům - jsem moc vděčná, že jsem Ivu poznala, dala mi ukázat další rozměr morčátkování a s pokorou přiznávám, že se budu mírnit a nerozšiřovat neuvážlivě náš chov tak, abych pak dávala dál, protože se neumím postarat tak, jak bych chtěla a do toho mi lezou ty ambice...Nu a k Ivě odjel i Floppy, nechávám si jeho syna Eternityho a zbývají mi cca dvě volná místa, pokud by se u nás narodil někdo, s kým bych mohla i na výstavu - ach ambice...

Xena, Brutus i Floppy zůstanou zde na stránkách, pokud by někdo chtěl jejich děti, kontakt na Ivu zprostředkuji....jestli sem dávám občas pěkné fotky, pak Iva posílá mmskami luxusní fotky luxusně spokojených morčátek, neumím je stáhnout, ale vypravím se k Ivě s foťákem, dovolí-li...

   Pejskování   Květen, červen - veškerý náš čas nám zabírají hafánci a zabírají nám ho krásně. Kdo měl kdy doma štěně, ví, že jestli je v prvním roce života pejska první rok veledůležitý z hlediska růstu fyzického, pak je tomu tak a na kvadrát :-) z hlediska psychického. Před námi byl a je úkol začlenit štěně do smečky dvou dospělých psů, vylepšit naše vedení už opravdové smečky a budovat naše vztahy každým dnem dál :-), využít dobu ranného dětství štěněte k jeho maximální socializaci, tak aby jeho odvěká smlouva s lidmi byla podepsána jasným a čistým písmem. Elfík přijel od paní chovatelky Evy Carlsson perfektně připravený na službu mezi lidmi a život mezi psy, tak že naše radost nezná mezí. Moc jsem si speciálně já přála šeltii, která bude chytrá temperamentní empatická ..jako všechny šeltie, a navíc bude patřit k té části šeltičí populace, která ani nemá o kolečko navíc :-) a je vyrovnané povahy předurčující tyto pejsky k všestrannému pracovnímu využití. Elfík takový je a vrchovatě. Na vodítku se naučil chodi za dvakrát dvacet minut v klidnější části města - pochopil bleskurychle, že dopředu se jde a o té věci na krčku se ani neví, jen když se nedělají blbosti...můj první pes, který toho byl takto schopen - kéž bych se uměla naučit s klikerem, Elfík je klikerový pes :-).... Tak že takto se choval byvše deset minut v novém domově po 10 hodin trvajícím cestování dvěma letadly a autem Praha-Hradec...

  

byli jsme spolu byli u holiče...

 

... chodíme denně do města na 3/4 hodinku na vodítku, nebojíme se ani auta, co čistí kanály, ani slečny na vozíčku, umíme jít do banky a koupit si psí mňamku, ale fotky nemáme, protože panička má ruce jen jedny v takových chvílích, jen na mobilu a ty nám zase nejdou stáhnout, protože panička je zatížena VŠ vzděláním, naštěstí chodíme i do lesa několikrát denně...

 

 

  ... navštěvujeme štěněcí školku, kde nemám coby panička jiný cíl, než aby si Elfík hrál se štěňátky, nebál se přítomných lidí a uměl si najít na první zavolání MĚ MĚ MĚ :-)

 

... byli jsme se dívat na ovečky, Elfík krásně obíhal opírajíc se o dávné geny (protože je z více než 75% Angličan, možná ani ne tak dávné...) kačenky v ohrádce a za ovečkami chodil vytrvale a s neskrývaným zájmem, to však na vodítku, protože ovečky mají jehňata a mohly by se i otočit :-) a připravit štěněti horkou chvilku je to poslední, co by v této chvíli bylo dobré. Určitě budeme pokračovat, ostatně tento druh sportování se nám moc líbí. Smečka řekněme 30ti šeltií navolno, svorná a zcela ukázkově sociálně neproblémová, pánečkové na židličkách a dekách, psi pracující podle vloh, které do nich lidé vložili dávno dávno a daleko odtud a klobásky v podvečer.... Příště se pojedeme podívat na farmu Martínkovice, díky paní Horské, CHS krátkosrstých kolií Flying Ear, toto byl Vysoký Újezd, kde působí jeden z mála republikových instruktorů v pasení, pan Mirek a pozvala nás tam paní Marcela, CHS Perla z Polabí....

 

 

... také jsme si zajely na holčičí jízdu po ZOO Dvůr Králové, všichni naši psi to tam milují, bojí se jen tygra, ostatní zvířata nedočkavě vyhlížejí, Sindy stává opřená packami o obrubníčky plůtky skla a s údivem se dívá a dívá, návštěvníci zoo se pak nedívají na orangutaní miminko, ale na ni. Elfík se také bál jen tygra, což musí být velké tygří kouzlo, vidět nebyly (holky tygří, samec Semjon v zimě odešel...),ale projít kolem výběhu se nikomu ze psů nechtělo... to levhart perský je brán za většího bráchu našeho Cukříku, s kterým si Elfík úžasně hraje, štěně po štěněcím, kocourek po kočičím, už si vždycky myslím, že budu psát do Švédska, kterak kocour zakousl štěně, ale fakt je to hra...tak že levhart a neodpustím si žirafy: 

 

... na cvičišti ZKO Jaroměř byl tradiční dětský den, my jsme letos nebyly aktivně účatné, protože jsme neměly k dipsozici dříve obligátně půjčovanou hru s frisbee a nic jiného jsme nevymyslely, tak že si to Eliška užila také jednou jako dítě a ne jako otrok :-) a na co dívat se měl i Elfík Pašák Hrdina :-): 

  

 

 

... Eliščina 1.A vyrazila na výlet do lesa a my jsme dětem připravily stezku Školy lesní moudrosti, děti se chovaly skvěle, Elfík celé dopoledne navolno kooperoval se všemi dětmi a na první zavolání se vždy někde vyloupl z chumlu a piletěl mi říct, že to je super dopoledne - fotky má paní učitelka, já hlídala psa a hrála paní Račici z potoka Biřička, která děti provázela stezkou :-)))), takto Elfík odpočíval po výletě, noviny v záběru jsou moje a polštář taky, nebude se dělat lepší...:-) : 

 

... je-li horko, Elfík dělá bubliny a pase je: 

 

... nebo si dá meruňku: 

  

 

     23.5. 2010 fotky vrhu F ve stáří 18 dní v Odchovech

     9.5.2010 14.14 hod. - Hodina H, Minuta M, jsme přestěhováni v novém bydlení, panička  

    nám zprovoznila zatím jen takový počet kotců, kolik je třeba, Fanfánovi, Domino a Brutík

    bydlí venku. Foto zde, rozměry kotců jsou 82x80 a 90x80,na výšku 50cm, jestli hledáte

    paničku, tak ta tu není, jela pro drát na upevnění napáječek, srdečně zdraví morčata

    z Dandelionu.

     

     5.5.2010 v odpoledních hodinách narozen vrh F, Xena Pampeliška x Mc Lane´s Brutus

     4.5.2010 jsme byly nakupovat v Ikea interiérové doplňky, švédské kuličky a přibraly k

     tomu, náááhodou :-), naše nové štěňátko šeltičátko

      

   -  více o něm v sekci Pejskování

    2.5.2010 - v příštím týdnu očekáváme malé  čokoládičky a třeba  s pomerančovou

     náplní, Xeninka jen kvete... 

                      První máj - shrnula jsem aktuality na titulní stránku, fikanost, fikanost :-), tak že sem už jen napíšu, že: 

-  tak jako se hodně věnujeme morčátkům, máme díkybohu konečně také dost času na pejsky, po čase...tak že jarní procházky užíváme plnými doušky: 

 

  

 

 

- přestala mě skoro bolet noha a všechno, protože netahám pytle s psím krmením, již nejsem obchodník :-))) a zahazuju cvičením a nežraním sádlo, Sindy má dobře zahojenu zlomeninu prstíku a tak po roce a půl jsme vyrazili za agility. Radost psů byla obrovská, fotky nemám, soustředila jsem se jen na ně, měli jsme s sebou upečené domácí pamlsky z tresky, klíčků, žloutku, olivového oleje, mrkve a sýra, došlo na ně, ale ani by snad nebyly potřeba, jak se ti hafánci radovali, že já se raduju, což mě dojímá i teď.... Na trénink nás pozvala kamarádka Šárka, do krásného prostředí, kde pod obrovskými topoly bude možné cvičit i v teplejších dnech i s placatými tlamami, viď Sindinko..

- Elinka si krásně rozumí s Casperem, on jí důvěřuja, ona jemu totiž instinktivně velmi dobře rozumí, což mě ohromně těší, tak že když jsem se opalovala ve spodním prádle a po oku pozorovala, jak si Eli zorganizovala hru včetně odložené Sindy a pamlskovníčku u pasu, jak Casper neví o světě a jako vítr nosí Elince frisbee, aniž by utíkal za mnou nebo si s talířem hrál na zabíjení :-), utíkala jsem pro foťák a v tom prádle pak běhala po zahradě a fotila momentky těch dvou, co mě ani nevěděli....snad o mě nevěděl v té chvíli ani nikdo v naší tiché ulici :-): 

 

 

 

- 4. května se do letadla ve Stockholmu- Arlandě posadí štěňátko šeltičátko, po tatínkovi, který je pro mě naprostou legendou a jehož kariéru sleduji od jejího počátku, po tatínkovi, který dokázal opakovaně vyhrát BIG 1 II.skupiny FCI, což, považte, je od šeltičáka důkaz, že musí mít obrovské srdce...a odpoledne bude v mém náručí. Je to pro mě obrovská radost a děkuju manželovi za to, že mohu domů přivést třetího pejska a s tak vzrušujícím rodokmenem, jak je Nodstagardens Heartbreaking Elf...

 

31.3. Z Náměště nad Oslavou dnes přijede vysněné chovatelské zařízení :-) - devět vnitřních kotečků s rozhledem do všech stran, sen učiněný, zhotovil ho dobrosrdečný pan Novosád - http://www.novoro.net/ - fotodokumentaci zhotovím - musím provést nátěr, vyložit podlážky a nechat nařezat plexisklové přední stěny s otvory pro napáječky, aktuální stav je tento: 

 

Moc se těším, morčátka tak budou mít myslím to, co potřebují a co mě bude vyhovovat mnohem lépe, než zimní systém klecí, pro které není v chovatelské místnosti kam šlápnout. Doplnkěm budou dvě venkovní ohrádky pro denní výběh ve stínu :-). Tímto děkuji manželovi za sponzorství a trpělivost a slibuji, že venkovní morčatárnu, za kterou se zřetelně stydí :-) (ukaž mi, která 40ti letá paní doktorka má deset morčat :-), dám na inzerci....

30.3. Všechno osazenstvo zváženo a nikdo se nezdá býti březí, nikdo nezhubnul, chraňpánbůh , jak to sluníčko dovolí, stěhuju všechny ven, tak snad se s jarem zadaří - všechny plány jsou v Plánovaných odchovech :-)

19.3. E.T. má 4 týdny a 300 g, posloužil jako dekorace na velikonočně laděný obrázek na titulní stránku a zůstává ještě u maminky, užívají si to spolu, mám je na očích a užívám si to taky - kopie mámy a táty jako když vyšije....samozřejmě coby pěkný SG sameček zůstává doma. Vyfotila jsem také druhý náš SG poklad, Domina - pro legraci shora :-), je ho pěkný kousek, tříměsíční 780ti gramový brouček......

 

2.3.2010 Kulinářský příspěvek

Přivlekla jsem nákup a byl mi inspirací pro Vaříme s Hohen Hohen Steiny - vysíláme hned teď (s omluvou za nepořádek v pozadí na lince - těšila jsem se tolik na focení, že jsem nedokázala ovládnout touhu a neuklidila, nebylo by to na závadu, kdybych uměla oříznout fotku, ale umím to jen zčásti- tedy neumím výsledně, protože ořezávám, v políčku už ten čurbík není vidět, ale jak se to zvětší, tak zase vyleze, nechápu a to jsem pochopila i Purkyňovy obrázky v pokusu se svíčkou a okem :-): 

  

 

Když už jsem byla v ráži, vyfotila jsem, jak u nás večeří a snídají pesánci: 

 

Snídaně - mleté kapří hlavy s pangasiem,  banán, mrkev, kiwi, žloutek, ořechy, ořechový olej....večeře bude hovězí, aronie, řapíkatý celer, pangamin, klíčky, dýňový olej...ještě přibudou kuřecí křídla, ale v době focení jsem je měla zmrzlé v takové nehezké kouli a vím, že večer se mi nebude chtít tahat foťák a i myslím, že nebude v rodině trpělivost na moje cvakání tady...:-)

 

26.2.2010

- na krytí přijela aguti zlatovláska kráska Shirin vom Klostergarten - samozřejmě k Floppčovi, Flopča potěšen velmi velmi, pokud se podaří, aguťáčci k rezervaci v ChS Od Bejbinky - www.odbejbinky.ic.cz . Evička dovezla kromě zlatěnky taky Biostan, o který se podělím s Noemi a odvezla si medovník, o který se Evičko s nikým neděl! 

25.2.2010 

- než vykyne těsto na langoše

V rámci upřímných oslav úžasné Martiny Sáblíkové (výchovně stále vysvětluju dětem, že bruslí na rybníku a doma v chodbě na žehlícím prkně, na nikoho se nepovyšuje, před nikým neponižuje a při hymně se krásně usmívá), hrdinného běhu českých kluků ve štafetě (a kosmopolitně klobouk dolů před Peterem Northugem)  a příletu ŠPAČKŮ (dnes dorazili do Hradce Králové!) jsme si užili krásných 16ti stupňů na sluníčku. Pejsci a děti vyvětráni velkou procházkou ve městě (tady se nedá, jen na člunu nebo Pandurem:-) - jak zasvítí slunce, zastavují nás lidé, líbí se jim Sindy, žasnou nad její sytou červenou srstí s hedvábným leskem a podáváním paciček, líbí se jim Caspík bez vodítka jdoucí jako školák s obrovskou zimní hřívou zdobící pejska skřítka. Morčátkům v zimě měknou kosti stejně jako lidem mozky, tak že i jim byla dopřána sluneční koupel. Přívalu zdraví byli ušetřeni jen Bailey s Tiamem - přísahala jsem, že Tiamo se v pořádku vrátí domů :-) a samozřejmě mamka Waikiki s malým. Takhle to tedy bylo: 

....Flopča se soustředil na betakaroteny a vyloženě si užíval slunečních paprsků...

 

 ...Domino nadšen příliš nebyl...

 

... Josífek hvízdal a nevěřil vlastním očím,na vyfocení Márinky v klidu nemám dost silný teleobjektiv...

 

... a Eternity zatím doma jezdil na římském salátu - povšimutíhodné jsou jeho OUŠENKA ...E.T. - Who that has the Ears...

 

 

- ráno:  

Brutík dnes dělá taťku a to asi důkladně, protože jsem ho nachytala kromě jiného také úplně hotového :-), hlavu položenou a přemýšlel, že to jsou tedy věci...Xena dělá, jako by nic . Tak že třeba začneme máj čokoládově ...E.T. dojemně baští s mamkou seno a svoji porodní váhu za 6 dní zdvojnásobil. Jupí. Dnes jdou do světa malí králíčci, doma zůstane jen ten nejhezčí z vrhu, který jede v úterý do Ostravy.

 

Rozhodla jsem se v chovu teddíků nepokračovat, důvodů je více, učesaná Baila je na odchodu do rodiny se skinníky a teddiččím klukem. Vanilka by měl jak bude příležitost cestovat do Jablonce n. Nisou, ale vzhledem k tomu, jak mi je teď smutno - možná, že zůstane jako jediný zástupce ušatých hlaviček...Zjistila jsem, že králík je pro mě něco jako pes a jen tak zavřít do králíkárny ho neumím, na lítání po bytě jsou dva moc a děti nedisponující barvou a kresbou podle vzorníku 4 generace nazpět žádný chovatel nechce. A hledání rodin na mazlíčky mě stálo nejedno propocené tričko. Pán ve Zverimexu doporučil hady - sami prodávají lidem na mazlíčky  křížence, kteří budou mít v dospělosti tři kila, ale mají své dodavatele...No tak že konec teddíků v Dandelionu. Poučila jsem se taky, že méně je více a chci se věnovat poctivě morčátkům a psům. Pro morčátka jsem jako náplast na hloupost s králíčky nakreslila vnitřní morčatárnu vzorovou (doufám) - konec klecím - a pejsci - taky se máme na co těšit, kromě všedních dnů, jen ten sníh aby už slezl....

23.2.2010  Doplácala jsem dvoudenní aktualizaci titulní strany, Odchovů, Plánů, Samců i Samiček .

- E.T. je myslím mimo ohrožení, za což jsem všem silám, co tohle mají na starost moc vděčná, pohled na drobánka sedícího na hromádce mrtvých sourozenců mi hned tak nevymizí ze srdce, má 80g a pouští se do jemně strouhané zeleniny a ovesných vloček s klíčky. Maminka Waiki odplácí péči , už jsem si i vyčítala, že jsem saténku kryla, ale za 5 dnů od porodu přibrala 100g a dosáhla tak své historicky největší váhy. Tak že ťukám a přestávám mít obavy z možné periporodní infekce v souvislosti s krvácením 24 hodin před porodem. Zdá se mi i povahově vylepšená (mě taky mateřství vylepšilo :-), ale až to druhé, u prvního jsem byla na provaz :-)), zdaleka není tak poplašená, jak bývala (jako malá "lezla" po stropě, aby se jí ruka nedotkla), v klidu si tu metr a půl ode mě šustí po kleci a hoduje. Dostala řapíkatý celer, jablíčko druhu Topaz, který jí opravdu chutná a římský salát, ještě tu čeká paprika a mrkvička. A já jdu totéž rozdat ostatním, nezastírám, že extra porci dostane Bailey s Tiamem. Přece jen, je to vzácná návštěva.

- Míšo a Ondro, tímto zdravíme, Tiamo po vás ani nevzdechne, s Bailey si nahrabali seno na hromádku a vedle sebe si tam povídají, ale zlá teta jim vyčistila :-) a tak aspoň snídají. Až zdlábnou denní porci vitamínů, dodám seno na valnou hromadu:

 

- a mám tu ještě jedno krásné překvapení z Hané, čeká tam na nás díky vstřícnosti paní Kučerové červeno-bílá SG Sisinka, za kterou tedy děkuji CHS Od Ječmínka, ale v těsném závěsu i Noemi, protože to byla ona, kdo mě ponoukala paní Kučerové napsat a nestydět se osvětlit, jak moc bych si SG červeno bílé holčičky s prochovanýcm rodokmenem vážila. Nechtěla jsem si asi připravit malé zklamáni typu "mám mnoho zájemců, výstavní poměr barev vám nedám nikdy, na to mám kamarády". Ovšem touha byla velká a jak to bývá, překonala zábrany  . A paní Ječmínková Kučerová mi následně udělala opravdu velkou radost. A teď musím trošku popracovat, abych těm chlupáčům vydělala na mrkev :-))....

21.2.2010  Na zeď chovatelské místnosti jsem si připevnila certifikát CHS a to mě spolu se super procházkou s Haničkou a psy po na kost zmrzlých bílých polích křížem krážem tam, kde se jinak dá jen na kolech traktorů, nakoplo tak, že jsem fotila vážila a aktualizovala ...

- Eternity přibírá na váze, má se čile k světu, do domečku chodí okénkem, jako to dějaí ti největší mláďátkoví borci, tak snad naděje trvá...má krásně klopená veliká ušiska, je to náš druhý očekávaný SG samec s výborným rodokmenem, jistě zůstane doma, i když samozřejmě poměr barev nula..a budeme mu možná občas říkat E.T.

- Tiamo se krásně zabydlel a jsou s Bailey nově zdokumentováni v Plánovaných odchovech

- Xena k nám přišla po dětech 700gramová, nyní má 960 gramů,šatičky jí dorůstají zvolna, ale je zjevně v dobré kondici a tak jsou s Brutíkem též v Plánech

- Brutík má 1580 gramů  a vyfotila jsem jeho háro (které prý zdaleka není takové, jaké míval dříve, říkala paní posuzovatelka včera) s obligátní krabičkou sirek pro srovnání, mám ho moc ráda

- využila jsem povýstavně čisté pusinky Floppyho a tak má také nové foto, aby nedělal Eternitymu v Odchovech hanbu :-), mamku Waikiki jsem také přefotila, je zaplať bůh úplně v pohodě, krásně jí, váhu má větší než před zabřeznutím - 950 gramů

- nejvíce "radosti" měl z focení Domino Dandelion, 8mi týdenní 530 gramový slibný SG chlapeček s prima rodokmenem, je upovídaný jak zákon káže...jak mi dělá radost jeho typ, tak mě síří (doslova sere, já to řeknu), těch jeho pár červených chlupů v jinak nejpravidelnější černo-bílé kresbě, jakou jsme si kdy "narodili" v naší 5ti vrhové historii...

- vyfoceni králíčci, běží jim šestý týden, mají 330-350 gramů, čeká je přeléčení proti kokcidiím a pomalinku se budou moci chystat do světa - jenže je nikdo nechce :-( 

20.2.2010 VÝSTAVA RYCHNOV N.KNĚŽNOU

- brzký odjezd s hromadou Noemčiných a Maruščiných "Jůlinek", pohádkové sněžení cestou, vyzvednutí Jitky na nádraží, bezproblémová přejímka, platím členství, přebírám si krásně zalaminovaný vkusný Certifikát CHS, jupí, kupuju nový standard, uff...., ale ono to je dobře, cíle musí být vysoké :-), hladká registrace Floppyho de Grande, kluci si lebedí v klecích (trošku se těším, jestli někdy budu vystavovat také podle standardu A a ne jen C ...),  koštují místní seno, shledáno dobrým a já si zase jako každý rok říkám - krásně nachystaná výstava! 

- po dvouhodinovém intermezzu doma s rodinou (aby nebyly řeči, kde máma lítá ) návrat na výstavu, Floppy 98 bodů, Brutík 96,5, je to jejich první a poslední výstava, chtěla jsem na ně znát odborný názor a spokojená jsem jak s Floppym (aby ne), tak s Brutíkem, u něhož je pro mě cílem vynahradit tomuto krásnému samečkovi s velkým srdcem příkoří, která v životě utrpěl, perfektní péčí a poděkovat tak za něj Pavle, která mi dala důvěru. Myslím, že jsme pro pěkné čisté kožíšky, jiskrné oko a mazlíkovských dvacet bodů za povahu udělali maximu (že jo, kluci) a budeme v tom pokračovat... 

 - projevila jsem se jako submisivní trubka (nic nového), vyhlížejíc Míšu, která mi s nadstandardní laskavostí měla přivézt nadstandardního ženicha (a nad tyto nadstandardy máme s Míšou chovatelské plány na vyšších principech :-) pro Bailey, jsem spoléhala na udané identifikační znamení - kříženec kolie. Protože se žádný takový neobjevil, začala jsem se aktivně po Míše pídit ve tři odpoledne - bylo mi řečeno, že má práci s organizací výstavy a fotí - tak jsem čekala do půl šesté a když jsem se Míšu ODVÁŽILA najít, tato bravurně překonala celý den pěstovaný pocit marnosti (doložený prodejem pytle krmení, který jsem chtěla  panu Ženichovi vzít k nám, aby netrpěl změnou stravovacích zvyklostí) a navíc mi srdnatě krásného Tiama vom Hohen Stein skutečně dovolila odvézt - děkuju CHS Na Jezerce za důvěru a vynasnažím se ji nezklamat. Více k plánovanému spojení Bailey Dandelion x Tiamo vom Hohen Stein v... Plánech...

- posílit CHS Žižkova studánka od nás odjela Barunka Saxabara, CHS Ceres si odvezla náš odchov Delissku Dandelion, mazlíkovskou roli se vydal plnit i její bráška Diskito, hodně štěstí....

CAMPARI DANDELION V DRŽENÍ CHS SAXABARA 3. NEJLEPŠÍ MLADÉ MERINO :-)

- ještě že jsme si s Evou krásně popovídaly "o životě" a daly kafíčko a vafličku, protože čekání na diplomy se protáhlo do osmi večer a čtyři treperendy plus jejich kvíci, plus pes v autě mi pak hodinku za volantem na náledí evokovaly neodbytnou myšlenku na zprávu v televizních novinách - 40ti letá matka učinila ze svých dvou dětí a dvou psů  sirotky a vyklopila do příkopu další 4+1 ...

- nevyklopila, Tiamo dostal za odměnu Bailey a petrželku, Brutík Xenu a petrželku a Floppy jen petrželku

 

19.2.2010

- Waikiki v krátkém intervalu kolem desáté dopoledne porodila náš E - vrh. Ve čtrvtek 18. trochu krvácela a já se místo těšení na krásné malé Floppíky a Waikikinky začala modlit, aby porod proběhl co nejdříve a bez komplikací pro Waikiki. Tušení se vyplnilo, narodila se 4 mrtvá mláďata o celkové hmotnosti 400g, jedno úplná kopie mámy, bílé s červenou a jedno krásně červeno-bílo-černé . Pátý se vyklubal drobínek 54 gramů, černý s bílou, hned dostal jméno Eternity na památku brášků a sestřiček a otočila jsem zase kolečkem topení doprava...Před zkušeností s 35ti gramáčky vrhu D bych byla jeden nerv, nyní mi 54 gramů nepřišlo tragických a tak nad strachem převážila víra a něděje...

- v průběhu dne pokračování v přípravě Floppyho a Brutíka na mazlíkovskou účast na výstavě Rychnov, tvorba rodokmenů pro D vrh, který jde do světa, balení, vaření pro půlku rodiny zůstavší doma, s večerem obligátní tisknutí dvaceti stran rodokmenů pro Noemi (tentokrát ji omlouvá noha v sádře :-) 

18.2.2010 od p. Galiny Grafshiny přichází opatrná zpráva se smajlíkem, že Galatea by ta velikonoční štěňátka opravdu mohla dát, jak si tak zpracovávám rodokmenové záležitosti tohoto spojení, seznamuji se s opravdovými chovatelskými legendami šeltičího anglického světa a o to opatrněji se těším 

13.2.2010  z Waikiki je obrovská těhulka, kéž by všechno bylo v klidu a pohodě a vrh genových saténků byl k radosti,  podstrojujeme jí a jako vždycky se divíme, co je všechno možné, z 800gramové holčičky více než 1600 gramová mamka. Zítra bude všeobecně koupací den (dvounožci v rodině se tedy sprchují vesměs dvakrát denně, koupací den se týká výhradně dlouhosrsťáků s hlodavými zoubky), při dnešním čištění a krmení Elinka chovala králíčky jednoho po druhém a tenhle bambulka si u ní hověl a hověl - možná, že dostane i takové jméno...

  Děti jely na hory a já si sedám k šeltičkování,  paní Galina zopakovala spojení dvou vice-světových vítězů (Rozmarin iz Tverzskoj Skazki x Galatea iz Grafskogo Pomestije), z  kterého  jsem měla rezervovaného vysněného  modrého pejska loni, leč byl sice krásný, ale drobnější, tak že naděje a snění pokračuje. Zpracovávám si rodokmen tohoto spojení a protože jde vesměs o anglické předky výjimečných chovatelských kvalit, je toho pěkná hromádka. Možná na vlastní pejskův webík, ale nechci to zakřiknout...Ve Švédsku Vind (Eastflash Glamorous Blue Line) radostně kryje, ale zatím nevěsty více agiliťačky než exteriérová překvapení a já si chci (jako vždycky :-))), vybrat po všech stránkách nejlepší štěně, jaké dokážu.  Elin má pochopení, tak že tam je druhá naděje, v něčem převyšující ruské pejskování, ale v něčem zase ne....jak to bývá. Tak že uvidíme.... s tím a nadcházejícím jarem souvisejí všeobecně pejskové plány, snad letos fyzická kondice nekondice moje a Sindy (moje noha, její noha přední i zadní ... ) umožní po roční přestávce rekreační agilitové hopsání. Caspíkův bráška je se svojí paničkou už A3 tým a my si to nějak pokazili (já to pokazila). Caspík si sice pobyt mezi pejsky užívá, ale souhry tam nedosahujeme - nevěří mi, běhá si po svém a jakoukoliv moji malou chmuru v obličeji nebo napětí, kterému se neumím ubránit, si zpracuje tak, že se parkuru vyhýbá obloukem. Čtu a čtu celou zimu knížky paní Poděšťové a přesvědčuju se, že s modráskem budu táááák v klidu, že nám ten krásný sportíček o vztahu pán pes půjde s radostí. Opakuju si i to, že je to v prvé řadě  o hlavě a srdci, ne o nohách a že umřít a neprožít léta coby agilití tým není důvod :-)))))).....

 

25.1.2010 Mrzne až praští, na krmítku máme rušno: 

         

      Sindy s Cukříkem se rozhodli pro čapkovsky laděné odpoledne: 

       

 

  23.1.2010 D vrh se na pěti týdnech fotil , viz Odchovy, Domino předváděl, že ještě

   nikdy nedostal najíst  : 

         

 

23.1.2010 Ještě pár dnů a kluci Déčka půjdou od maminky, zdá se, že už nepijí, hmotnost obou kluků se blíží 350ti gramům, Delisska je ale zatím nenechává vyhrát a je to pořád největší buchtička z vrhu. Má nádherné uši, krásnou hlavu, sytou černou a denně váhám, jestli ji opravdu prodám. Haló, Jano, slyšíš?   Domino má opravdu pár červených chloupků mezi lopatkami a na bříšku, tak že na výstavy nee, co se dá dělat. Červená na Diskitkovi vypadá slušně,tak snad je to stejné i u Domina, soudit se to z těch pár nedá. Žerou skoro kilo zeleniny denně, hromadu sena, nejprožranější vrh, co jsme dosud měly. Ale nečekala jsem  ani trochu, že s takovým přehledem doženou jim nepříliš nakloněný start do života, tak že klidně ještě dojedu zítra na nákup, pokud nevyjdeme s tou hromadou, co tu mám (ne že by jim ostatní nepomáhali vydatně, ale přece jen drobkům dopřávám nejvíc). Taky máme všichni vespolek nasazenu biotinovou kúru a taky trošku vitamínků, když sluníčko ještě chvíli nebude, ale to jen tak mezi námi tady, manžel netuší, že ten kelímek na lince stojí tři stovky :-).

V pondělí ráno se mi teddynka Baila rozhodla zase jednou roztřást kolena, protože bez varování opět přes noc hnízdečko a v něm nadílka ušátek. Muselo se to přihodit tak, že v den naprosto neočekávaného porodu v prosinci - běhali si s panem Vanilkou volně s tím, že se nám ti králíčci nějak nedaří a Baila nezabřezává, jsou k sobě moc pozorní, myjí se vzájemně, lehávají vedle sebe na dece mimo klece, stále v závěsu prozkoumávají chovatelskou místnost, proto byla ta volnost. Samozřejmě, že s nálezem vrhu byl volnosti konec, ale stihli říji bezprostředně po porodu. Dnes je králíčkům tedy šest dnů, hnízdečko perfektně upravené, chrují se v mámině srsti, tak že se zdá, že Baila se naučila porozumět hlasu Přírody a stará se dobře. Je také klidná, pěkně jí, nenapadá ruku, včera jsem si i troufla vyčistit víc než jen záchůdek, nic z toho při prvním vrhu nebylo. Poslední moje návštěva v morčecí místnosti a tedy i u teddy .-) bývá kolem desáté večer, ráno nemůžu dospat, abych se šla podívat, jestli někdo ušatý není mimo hnízdo, dívám se málem skrz prsty...Jen druhý den jedno mládě bylo kus od pelíšku, v rukavici jsem ho přenesla zpět a tak snad...Co jsem zahlédla, pokud mi moje totální nezkušenost a pouhá intuice dovolují soudit, samí japanovití..jako poprvé. Tak že na Velikonoce bychom tady mohli mít pěkně nazajíčkováno :-)))).

 

10.1.2010 

Vyfotila jsem naši novou radost a posilu - Xenu Pampeliška - je v maminkovských šatech po listopadovo-prosincových dětech ve své mateřské CHS, ale čokoládovou má táák krásnou a taky musím říci, jak je na ní vidět chov v bytě a perfektní péče, už se ničeho nebojí, v klidu se chová na klíně, za chvilku se spolu jdeme podívat na televizní zprávy....

     

 Xeny je drobek, 710 gramů, naše nejmenší samička to je, á to konto jsme zvážili jejího budoucího manžela, Brutík (born in the USA, tralala) má 1550 :-). A protože dnes byl kromě čistícího dne taky den prevence :-), drápky, uši, Front-Line, na Brutíka došlo i s koupáním.      

 Kočičí intermezzo: Už jsem se tolikrát přesvědčila, že jak řeknu"děti dlouho nestonaly", večer má někdo čtyřicítku. Noc na dnešek jsem si "užila" v přemítání, zda jsem Cukříčka nefotila naposledy, protože záhy po zhoovení níže umístěné fotky se překulil a odkráčel se mnou hrabat sníh. To bylo deset dopoledne, když ve tři nebyl doma, začala jsem mít strach, počasí pod psa, tím spíš pro kočku. Jeho obvyklý režim je 3-5 hodin venku, svačinka, spánek, a dokola, noc tráví v zimě doma, ve vzorné tichosti majíc otevřený kromě ložnic celý dům. Ale v psím počasí zkracuje pobyt venku na desítku minut...Nu nedorazil ani do půlnoci, vítr svištěl, voda se lila, všude led, do pláče bylo v rodině všem a lítost byla patrná hodně i u manžela, který je s kocourem pozoruhodně dobrý kamarád. Kluci si sedli. Hodně jsem přemýšlela, zda je dobré kočku poštět ven...je, pokdu bydlíte aspoň tak dobře, jako my, u pole a jen s místní komunikací k domkům...kočky žijící jen v bytě mají podle studií ve více než polovině somatopsychické problémy...ale jak pravdivá jsou slova naší paní doktorky veterinářky - kdykoliv jdu otevřít naší kočce dveře, doufám, že se vrátí - respektive umím se srovnat s pomyšlením, že ji přejede auto - ale neumím se srovnat s myšlenkou, že by někde desítky hodin ležela těžce zraněná nebo v situaci, kdy si neumí pomoci s cestou domů a vím, že kočka se všemi čtyřmi tlapkami zlomenými se dokázala doplouhat domů přede dveře i se zraněními dva dny starými - no tak to jsem měla neodbytně v hlavě, představa Cukříka, který skočil do sněhu a pod sněhem byl nezamrzlý sud s vodou, otevřený kanál...tisíc možností vymyslíte ve tři ráno, kdy na střešním okně jsou 3 cm souvislého ledu a do oken mlátí déšť a v komíně meluzína. Ráno nic, nikde ani kočičí tlapička - a když se vraceli pejsci z ranního snídání na dvoře (od té doby, co krmím syrovým, stolují venku :-) - do dveří nejprve vkráčel kočičí ocas, pěkně nahoře, ani chlup mokrý. Kočičí čumák se vítal a vítal, tlamička snědla skoro 30dkg masa na posezení a ta radost z nás pro dnešek udělala tu nejšťastnější rodinu široko daleko. Cukřík si nás získal víc, než bychom před tím, než k nám přišel, dokázali připusti, my, pejsková rodina :-). Dnešní den se Cukřík drží doma a díváme se spolu na ptáčky na krmítku, živíme odhadem 50 sýkorek, dvacet vrabců a koscici, několik zvonků...ovšem dnes přiletěl  krásný návštěvník ze severu - pan Brkoslav. Vyfotit se mi ho nepovedlo, ale dovolila jsem si půjčit si fotku z Wikipedie.

   Po zraněném špačkovi nám z léta zbylo dost a dost směsí pro hmyzožravé ptáky, brkoslav byl myslím velmi potěšen a doufám, že přiletí zítra zase. Pro kosici máme jablíčka, i když nám pak pos...e celou terasu  .

9.1.2009 Ráno bylo nafoukáno u všech našich dvou dveřích půlmetru sněhu, Cukřík  použil prvně od jara svoje suché WC  a vyhodnotil situaci (posnídajíc 200g filetu z pangase) takto: 

   

 

 Franta Rachota baští tolik jako kocour a poměrně stejně náročně - kde bych šla proti přírodě, že - 95% maso a zbytek maso - čímž se oba stávají stejně finančně náročnými, se svými 4mi kily dohromady, jako našich 37 kilo psů - ti mají jednak pomalejší metabolismu, k jejich veliké lítosti a jednak jedí 80% maso a zbytek ovoce a zeleninu, tak že team A - hmyzožravec plus kočkovitá šelma nejméně domestikovaná z domácích zvířat versus tým B - do morku kostí domestikovné šelmy psovité to s námi hrají fifty : fifty . Frantu jsem tedy aspoň taky vyfotila, aby to neměl úplně zadarmo, ten penzion. Je to pan Opatrný a ani miska červů (taky dobrá věc) ho nenalákala natolik, aby zapózoval, než jsem zmáčkla spoušť, už z něj koukala z jeho budky jen zadní tlapka. Tak že budka se vznesla, ó takový nepříjemný zážitek, Franta si tedy dopoledne nepředstavoval s létacím domečkem, a byl vyfocen. Frantovu náladu posuďte sami  .

   

 

8.1.2009  V den, kdy se počasí ukázalo jako opravdu zimní, se našli tací, co sebrali sílu a jeli s pejsky přes Hradec na MVP do Olomouce, potom tací, co jeli s morčátkem z Prostějova do Olomouce, tam se obojí potkali a morčátko jelo s pejsky do Hradce. A to všechno proto, že jsem ukručela v CHS Pampeliška paní chovatelku, aby mi nejprve prodala Brutíka, pak k němu holčičku, až odchová děti a mezitím nám zrušily ČD Kurýr. Spoléhat se na cizí se nemá, ani když to jsou ČD :-) a tak jsem svým nezodpovědným škemráním (dobře si vědoma, že do Prostějova pro jedno morčátko jet nemohu) oběma dámám "umožnila" získat čárku k dobru "tam nahoře" za nadstandardní pomoc bližnímu.

Děkuju paní Marke a děkuju Evě Hruškové a přeju jim co nejvíce tak krásných dnů, jako byl ten, kdy jsem fotila tenhle hloh pod obrovským topolem, z jehož koruny se dívají poštolky den co den na Velkou Deštnou.

   

 

Slibuju, že se budu snažit stejně oplatit v některé potřebné situaci nejen jim ale třeba i jiným a pokud někam morčátkově pojedu, budu hlásit na Klubu :-). A kdo že to k nám přijel v ten nehostinný den - hrdinná Xena Pampeliška, merino SG čokoládová - bílá. Dáme jí nějaký ten den na aklimatizaci a pak přibude do Samiček. Je krásná...Brutík o ní zjevně přemýšlí ještě ve větších superlativech, ale zatím jen přes dráty, Xena má pár měsíců na odpočinek, k Brutíkovi ji plánuji dát v dubnu.

5.1.2010 Aktualizace po trošku náročném měsíci - shrnu: 

- 22.12.2009  saténová trikolorka Bailey pravděpodobně předčasně porodila tatínkovi Rododendronovi Pampeliška (v majetku CHS Od Bejbinky, děkuju Evičce ještě jednou za luxusní krytí) 5 malinečkých SG dětí, jedno nalezeno ráno úplně ušlapané v hoblinách v boudičce, asi to byl překotný nebo naopak obtížný porod :-(, toto mládě mělo odhadem porodní hmotnost kolem 70g a šlo o červeno-černo-bílou holčičku. 4 ostatní jsem si troufla zvážit až na Štědrý den a jejich hmotnost se pohybovala mezi 30-45gramy...První dva dny byla Bailey jakoby zděšená, možná nepřípustně antropomorfizuji, ale jinak to neumím popsat, malincí běhali po kleci, třásli se, ale nezdálo se, že by hubli, mléko Bailey měla, tak že jiskra naděje byla...Topili jsme tedy v pracovně na 28 stupňů, pode dnem klece v oblasti boudičky byla vyhřívací dečka a třetí den už malí spokojeněji trávili den zalezlí v mámině kožíšku. Pátý den zemřelo ještě jedno miminko,to s nejmenší váhou, ale  nejkrásnější, téměř želvovinová trikolorečka. Nu silný zánět spojivek, který se pak u všech mláďat objevil prakticky z hodiny na hodinu (a u maminky ani vedle bydlící Barunky byly oči naprosto ok), už byl poslední kapkou a skoro jsem přestala doufat. Zaordinovala jsem si, kapala zpočátku po deseti minutách, pak dva dny po hodině a u toho došla k teorii, že možná byl předčasný porod způsoben skrytou infekcí maminky a malí se nakazili v porodních cestách, jak to bývá u lidských miminek, také na mamince nic není a "jen" dojde k předčasnému porodu a komplikacím u miminka v poporodním období...Týden po narození měly "děti" normální porodní hmotnost 85-95g a od té doby už to jde dobře :-)))). Snad už se nepletu s pohlavím, že to jsou dva kluci a jedna slečna a více se o vrhu dozvíte v Odchovech.

- 23.12.09 pomohla paní doktorka odejít za Duhový most Remískovi Potkánkovi. Jak o něm píšeme tady na stránkách, tento pan Myšák se k nám dostal neplánovaně jako "charita", nechal nás nahlédnout do obdivuhodné potkaní duše a rok nám dělal společnost. Pokud bych měla srovnat výmluvnost a srozumitelnost pohledu do očí psích, kočičích a potkaních, musím říci, že pohled hloupého psa by zůstal daleko za pohledem Remískovým a ve srovnání s normálně komunikujícím psem či kočkou vidím rovinu...Remískovi se v průběhu listopadu objevila boule v oblasti stehna, který svým charakterem a obrovskou rychlostí růstu nedávala pochyb, že jde o tumor. To, čeho jsem se bála a co jsem doufala, že Remíska nepotká, přišlo. Asi si vytáhnul špatnou kartu, když se narodil jako kapucínek, nejobvyklejší laboratorní varieta, kde příbuzenská "plemenitba" nebyla nikdy ničím, co by se "řešilo", vždyť dožít se pár měsíců bylo možné jen tehdy, pokud experiment tak dlouho trval..:-(. Snažila jsem se Remískovi ten rok u nás udělat co nejhezčí, vědoma si krátkého života, jeho inteligence a obrovskému dluhu, který my lidé vůči laboratorním zvířatům máme (a nic ho nezmenšuje člověkem nenáviděná činnost jejich divokých kanálových bratranců, protože morálně i prakticky za obojím stojí zase jen člověk). Vydržela jsem co nejdéle to šlo, na injekci jsme jeli už s hypotermií, dvoudenním nepříjmáním potravy a evidentní bolestí. Pokud jste si tyto řádky přečetl někdo, kdo spíše hladíte potkany lopatou a nyní se smějete, pak bych vám přála mít po rukou tu potkaní hlavičku, hluboce skloněnou a přijímací hlazení tak dlouho, jak vy vydržíte a následující nesmírně hluboký a vděčný pohled korálkových očí...Dalšího potkánka si nepořídíme, protože je třeba šetřit čas a síly na morčátka, ale až mě holky strčí do domova důchodců....Malý úsměv skrz slzičky...

- na počátku prosince těsně před příchodem těch velkých mrazů si to po zahradě štrádoval ježeček, 250 gramů měl snad jen s bleškami...na uvítání tedy řádně desinsektován, ale pak už jen ježčí ráj - první dny se cpal tak, že spal na boku, na bříšku to nešlo :-). Pan Franta Rachota byl tedy dárkem, který dává naději, že dušička za dušičku...Na jaře půjde nejdříve do papouščí voliéry a pak na krásné místo v polích a lukách, se starým ovocným sadem s dostatkem podziimního listí, starou chalupou, složeným dřevem na sto let, potokem na dosah a v tom našem světě působícím jako malý, malinký ráj....Holky si dělají legraci, že ho povezeme autem, protože ty dva kilometry bychom HO neunesly :-)))

- 19.12. bez jakýchkoliv příprav a "varování" porodila Baila, králičice teddička 7 !!! králíčků, všechny japanovité a všechny během čtyř dnů nechala....Budu hledat nové majitele jak pro ni, tak pro Vanilku, jako pro mazlíčky, protože na tyhle králičí záležitosti nemám hlavu ani srdce....je to pro mě velké poučení, že se mám věnovat pejskům a morčátkům a netříštit síly a znalosti...

 5.12.2009 Morčátkový Mikuláš

- 5.45 přehodná Evička přiváží přesně po dvou měsících pobytu v dívčím penzionátu (na pokoji s fešákem Rododendronem Pampeliška)  Bailey - krásně březí spokojená budoucí maminka, úplně jihnu, jak ji tady mám vedle sebe, je to fakt hezká samička :-), vesele baští a povídá si s Barunkou přes mřížky - jen si to holky pořádně proberte, děti, děti...ani nevíte, že vařit nemusíte, prát nemusíte, podlahu neřešíte...ovšem když si uvědomím, že Barunka s běžnou váhou 860 g narodila 300g dětí, radši vařím...

-5.50 přehodná Evička skrývá úžas a nakládá do auta kočičí přepravku na Floppyho De Grande - přece se nebude chudák celý den mačkat jako nějaké kilové morče :-)), malou přepravčičku s Coffee Dandelion, kterou čeká cesta do CHS Mientus, PL a otáčí čumák auta k Olomouci, Evo děkuju moc moc! A třikrát moc děkuju Lence Fuksové.

-další pokračování večer - doufám, že Floppyho nám domů přinese anděl a ne čerti, doufám, že Caramel Candy Dandelion vydrží tak sladce karamelová a bude Evě dělat radost - holky spolu odjedou obloženy Biostanem od nás - ten metrák přece nemůže být v Peugeotku problém...

 

4.12.2009 Řetězec špatných - dobrých - špatných-dobrých  zpráv, ze kterých vylézám ovšem jako trubka:

1. Paní Marcela, ke které měla Carolans jít, byla zřetelně zklamaná, že Carolans není Carolans, ale kluk.

2. Požádala jsem známé chovatelky s velkým Ch, zda nemají "náhradní" holčičku pro paní Marcelu, že jsem spletla pohlaví.

3. "Maminka" Campariho se divila, proč po Camparim "leze" spolubydlící mírný sameček, přečetla moji zprávu o klukovi Carolans, zkontrolovala Campariho a je to TA Campari! 

4. Dostávám se k mailu s půldenním zpožděním, čtu o holčičce Campari, letím podívat na zbylé "kluky" a je hrkne ve mě jako ve starých hodinách, protože mi začíná svítat, že 4 kluci jsou 4 holky a včerejší náhlé hnutí mysli, že Carolans je kluk, do toho skoro zapadá, i když asi jen v mé logice :-)

5. Nakládám 3 morčátka středního rodu, pro jistotu, TA morčátka prostě, a frčím k ochotné  Daně - jedna, dvě, tři...holky! 

6. Paní Marcela se raduje, že nakonec Carolans bude, paní Hrušková to neřeší a píšu do Polska, že Cassis nemá pindíka...přátelé, já si myslela, že se z toho útvarku ten pindík udělá...ještě že nepracuju v porodnici, to by bylo kluků...:-)

7. Jdu přepsat do Odchovů jména (zde níže na stránkách ponechám původní :-), kde to nelze nechat tak, dopsat váhy a vytvořit rodokmeny, je 17 hodin, o půlnoci jako na koni, ufff, už se znám...no aspoň tedy že jsem nevytiskla klučičí....Příštích dvacet vrhů vždy poprosím zkušené o kontrolu. Nic horšího než ty prcinky nalezeno nebylo, zálomky nebo tak :-))).

3.12.2009 Při kontrole váhy a zdravotního stavu mě napadlo zkontrolovat pohlaví Carolans, včera se do světa vydal bráška Campari (paní chovatelce Daně se líbila sytost barvy a hlavička, snad to vydrží) a i Carolans už maminku nepotřebuje. Ovšem není to Carolans, ale je to kluk - dostane jméno Coffee And Chilli Dandelion, jednak kvůli barvě, jednak proto, že je to ostrý hoch, první u všeho, co spadne do klece. A já si říkala, jak je ta holčinka bojovník, jedlík, co ví, že musí dohnat menší porodní váhu. U kluka mě to nepřekvapuje...tak že je volný, protože Carolans měla jít jako společnice k samičce :-(.  Beru si poučení, že nezkušený člověk jako je oslík, když spoléhá na svůj úsudek v ranějším věku mláďat...

20.11.2009 Protože vyznávám zásadu, že zvířátkům stejně jako dětem svědčí co nejvíce vzduchu, dnešní sluníčko jsme využily k léčbě doznívající chřipky nás dvounožců v lehátkách na terásce (tohoto obrázku vás ušetřím) a větrání chlupatců veškerých tamtéž. Fotku Calvadoska s maminkou Barunkou na dvacetijedna stupních Celsia přikládám, pokud by sem zabloudil někdo zkušený, budu moc ráda, pokud oželí trošku svého času a okomentuje Calvadoskovu červenou barvu - vydrží, nevydrží? Je homogenní na povrchu i uvnitř kožíšku :-).

         

 

17.11.2009 Večer přichází mail od paní Galiny, definitivně bere na sebe rozhodnutí, zda Misi pojede k nám či nepojede a ...nepojede. Je obava, aby měl správnou kohoutkovou výšku. Paní Galiny si (zdaleka nejen) za toto rozhodnutí velmi vážím, i když je mi to velmi líto. Budeme čekat dál na nadějné štěňátko s vysokou rodokmenovou hodnotou, není žádný spěch, je to jen velká radost, že vůbec čekat můžeme...

15.11.2009 Vylezlo nám sluníčko a tak kromě jiného utíkám popadnout fotoaparát a k dispozici jsou  

                                              sluníčkové fotky našich Céček.

                                         

Holky mají kvíčky  stokrát denně v posteli, tatínek jim nosí tuny zeleninky a já jsem od čištění. No, pusinku na čumáček si taky dopřeju, hlavně tady na ně pořád koukám, když sedím u PC. Jako to bývá u štěňátek, jsou znát povahy jednotlivých kvíčků - holčička Carolans je první u všeho a má nejmenší snahy schovat se v boudičce, když "něco". Jsem šťastná, že zrovna ona půjde dělat společnici do Prahy. Casissek od prvních dnů vytrvale běhá dovnitř domečku a ven zásadně oknem a nepodceňuje ze zásady jídlo, zasednutá miska s vločkami je na tom světě nejjistější zuáležitost. Cassiesk je volný, má stále uhlově černou černou :-) až k černé kůži a červená je jako u táty, ostatně ona i hlavička je tátova a drze vystrčená bradička...jen se podívejte na fotky...Calvados je zřetelně pan Samec. Trošku hyperaktivní, asi prostě vyhlíží už holky - na první fotce je krásně vidět barva, ale nemá oči, na druhé má oči, ale je ve stínu a na třetí je lapnut lékařským hmatem manžela, který dostal rozkaz "drž ho tak, abys ho nerozmáčknul, aby tam nebyla tvoje ruka a byla vidět ta jeho sladká šachovnice na bříšku" . Calvados jde do CHS Od Bejbinky. Campari je vyrovnaný kluk povahou i poměrem barvy pomalu 50:50, který si z ničeho moc tak nedělá, zlatá střední cesta je jeho krédo a myslím, že výstavní klec by mohl přijímat se stoickým klidem. Půjde do CHS Saxabara.   

Rovněž vyfocen pampeliškovým způsobem Brutík, obligátně v Samcích. 

V pátek se začalo intenzivně pracovat na přesunu Misiho z Moskvy k nám, po zaslání mnoha fotek ve výstavním postoji zůstává už "jen" jako hlavní obava vyšetření očí a celkový růst  drobnějšího štěňátka. Jinak jsme z Misiho uchváceny, v neposlední řadě z toho, jak perfektně stál po dobu focení na stole. Pokud se mi povede převést fotky z nějakého divného formátu do méně divného, objeví se Misi 4 měsíční zde dříve než v mém klíně :-).  ...No povedlo, ale nejde mi to posunout, i když Cassisek šel, sice ne tak, jak jsem chtěla, ale šel...:-)  

                                                            

Ze psího pelechu - Caspík je třikrát vyfocen ve Světě psů, což mi udělala radost, musím to přiznat :-). Hleděly jsme na to s dětmi jako na nová vrátka a ječely :-) jedna přes druhou. Caspík z toho zalezl na svoje místo, on by zalezl i z informace, proč ječíme, tak že jsme mu to příliš nevysvětlovaly. Je to přece jen přemýšlivá šeltie a jistě se ve volných chvílích dočetl o bulváru, paparazzi a tak. Taky o tom, jak mediální sláva ničí soukromí a soukromí Caspík rád :-). Po opadnutí euforie (daleko větší, než když mi Svět psů otiskl stránek o krmení pejsků na dvě strany) jsem rozeslala přátelům, s kterými jedeme na stejné vlně, smsky s oznámením a vysvětlením - oni jezdí na mezinárodní výstavy stát na bedně :-), pak se občas najdou ve fotkách 4x5 cm, my tam byli jen jako řidiči a doprovod vystavující se tose inu nevlastnící vozidlo. Ovšem tím pádem jsme si to s Casperem tak užívali (Caspíčku, já tě taáááák miluju, kdo nezná tuto stránku šeltiček, přišel o hodně, jiného malého pejska by ale pak nechtěl a to by plemenu neprospělo :-), že jsme se procházeli navolno areálem brněnského výstaviště, já s kafíčkem v ruce, vodítečkem v kapse...Pro nezasvěcené podotýkám, že bych nikdy nenechala psa obtěžovat druhé - ani lidi, ani psi, ale Caspík nedělá ani to ani to a na první kouknutí rezervovaný pejsek suveréně prochází jakýmkoliv ruchem s očima na mě a ocáskem vesele nahoru a sám si vyhodnocuje vhodné situace, kdy se vzdálí, aby počůral strom "tady byl Casper Veliký". No a jak jsme korzovali, na únorovém slunci se tak třpytil náš suprový kožíšek, že pan doktor Martin Smrček, redaktor Světa psů, požádal o dovolení vyfotit toho jiskrného pejska s evidentně velikým srdcem. Nu a jak jsme se tedˇ do speciálu o šeltičkách hodili! Pro ty, co by chtěli třyptivý kožíšek, doporučuji neskromně svoje povídání o krmení pejsků, je zde na stránkách, tak, jak vyšlo ve Světě psů před rokem. Tento měsíc vyšlo něco až k zaražení podobného v Psích sportech, nu, máme asi s rovněž s paní doktorkou Dvořákovou, jenže Zdenou a jenže propagující jednu svoji zančku, podobný náhled na situaci v krmivářství. Tak že přeju příjemné psí počtení psím kamarádům a pokud byste taky chtěli do časopisu, odepněte vodítko šestikilovému drobkovi  mezi stovkou psů :-)! 

7.11.2009 S těžkým srdcem jsem dala inzerát na céčkové děti, nejméně dva bych si nejraději nechala. Moc bych byla ráda, kdyby se podařilo navázat spolupráci s dalšími chovatelskými stanicemi vícebarevných chlupáčů, je to nyní poprvé za dva roky naší existence coby chovatelské stanice, co si to troufám vyslovit, opřená o odchov, kde někteří jedinci  by snad mohli být z kategorie odchovů perspektivních do chovu bez  větších uzardění. Do Samečků přidán Brutus.

 S Noemi se chystáme na návštěvu k paní Fuksové a pevně doufáme, že domů nepojedeme s prázdnou. Díky veliké laskavosti paní "De Grande" :-) bychom měli rozšířit rodinu o překrásného samečka s vlohami pro aguti i čoko. Naše Waikiki má maminku zlatěnku agutku a taky dědečka a pradědečka a jako bonus se krev obou morčáků slévá z předků Red Rock, stejně jako si ji nese naše Bailey.

3.11.2009 Díky náhodě, spočívající v kombinaci mnou dosud utajovaného (z hrůzy nad místem potřebným pro regulérní chovatelské snažení) okouzlení barvami čoko a oranž, nálezu inzerátu na prodej chovných jedinců tohoto zbarvení z CHS Pampeliška, euforie z poměrně vydařeného céčkového vrhu a tím nastartovanému pocitu, že se nám třeba začne i trošku dařit a následné laskavosti paní Marke, k nám  Českou dráhou   dojel  bez zpoždění medvěd Mc Lane´s Brutus, texel bílá-čoko-oranž. Narozen ve státě New York u paní s krásným jménem Heather Mc Lane, importován paní Fuksovou a po svém působení v CHS Pampeliška zabydlen v našem dětském pokoji. Kdo by ho viděl, jak se chová v náručí, rozvalen na zádech, slastně si užívající drbání na bradičce a v této poloze baštící petrželku, propadl by stejnému okouzlení, jako my. Nejlépe vše vyjádřila moje milovaná sestra Dita v smsce (psala jsem jí, že mi v krabici přijelo americké morče, veliké a něžné, ona si mě z dětství dobře pamatuje, že krabice a klece bylo vždy moje hlavní a vždy jsem měla obojí v zásobě a připravené pro ty největší náhody  , tak abych ji ujistila, že je se mnou psychicky vše i nadále po 30ti letech v pořádku) - "brutálně mazlivej medvěd - toť sen všech žen " . Fotku dodám, jen co bude o něco lepší světlo, než je současná nízkooblačná deka. Plány - čokoládová kudrnka SG, čoko-oranž satéňáček a jsme v tom zase....nebudeme stavět jeden morčecí hrad, ale dva...

1.11.2009 Přidaly jsme nové fotky našeho páru zakrslých králíčků teddy japanovitých - zde. Snad se též dočkáme malých teddy. Zatím oba běhají většinu dne volně po chovatelské místnosti. Baila nejraději sedává nejvýš, kam se dostane a jejich očividné spokojenosti s tímto způsobem života jsem ochotná obětovat jak více času potřebného na úklid, tak sem tam nějaký ten lehce okousaný pytel psích granulí, jež jsou u králíčků složené.

28.10.2009 narozen vrh C - 3 meriňáčci, 1 coronet, tři trikolorní a jeden černo-bílý

10.10.09 Za pošmourného počasí odcházím s pošmourným pocitem vyčistit morčecí bydlení, zvážit a vyčesat Barunku Saxabara a ….váha ukáže o 100g více než před týdnem (když před tím dlouhodobě na stále stejné hodnotě,však také jídlo mizelo závratnou rychlostí, ještě že manžel nesleduje, kam u nás mizí zelenina…), kdy jsme s Noemi a Maruškou váhaly nad bříškem Barunky, které se tvářilo nadějně, ale nepřesvědčivě! Barunka je březí a s Yagem! Dvě radostné zprávy najednou! Tak že i Barunka ukončuje svůj pobyt na letním bytě a vybavena pohodlným domečkem mi dělá společnost v pracovně, kde spolu budeme čekat na ten zázrak . Yagovi držíme palce a píšeme paní Hruškové, ať si na něj dá pozor! Moc bych si přála, aby Yago ukázal, že umí takové hezké děti, jako je on sám a ještě lepší!

8.10.09 Vydáváme se na Světovou výstavu psů do Bratislavy. Jednak děláme společnost skvělému kamarádovi Jirkovi Matuškovi http://www.bittbox.net/w/ a jeho sametkám placatkám buldočkům, jednak se chceme poučit především u kruhu našich milovaných šeltií a pozóór…..setkáme se s velice příjemnou paní Galinou, z jejíž chovatelské stanice Iz Grafskogo Pomestija v moskevské oblasti by k nám měl přicestovat další člen naší rodiny, totiž vytoužený modrý šeltičáček. Otcem štěněte je Rozmarin, kterého jsme měli možnost v Bratislavě poznat osobně (ocenění V2 se vším ostatním ), chlapák skvělého temperamentu…a maminkou něžná Galatea. Za modrooké štěňátko s krásným jménem Pearl Blue (fotka dole) vděčíme především Jirkovi, který nám zprostředkoval nadějného hafíčka po krásných rodičích vysoké rodokmenové a doufáme, že i chovné, hodnoty. Jirko, děkuju! Těšíme se opatrně, ale móóóc!

                                                         

4.10. 09 Využíváme vstřícnosti paní Hruškové z CHS Od Bejbinky, nakládáme Bailey Dandelion, které tikají maminkovské hodiny, Yaga vom Hohen Stein, s kterým mi došla trpělivost a hodlám si ji léčit na samičkách paní Hruškové ), bude-li jako správná dobrá duše svolná a vyrážíme směr Hořice a ještě kousek dál do polí. Perfektně opečovaný chov a vlídné přijetí nám ulehčují nutnost opustit na čas Bailey, které se dostává ženicha navýsost důstojného. Je jím totiž Rododendron Pampeliška, pořádný kus samečka pyšnícího se titulem Nejlepší dospělé merino Pardubice 9/2009, Nejlepší mladé merino a 3. nejlepší dlouhosrstý 2/2009 Rychnov nad Kněžnou. Tak že raději o tom dál nemluvit a jen zaťukat….Yago byl vržen do ubikace svobodných děvčat a odjíždíme s pocitem, že když nic jiného, alespoň jim bude dobrým společníkem, kterému si dámy budou moci vypovídat zadrženou řeč na rameni bez rizika nevázaných hrátek ). Paní Hruškové tímto srdečně děkuji.  

3.10.09  Waikiki bez problémů registrována v Rychnově. Saténka pěkně prospívá, hmotnost na 14ti týdnech je 800gramů a z letního bydlení se stěhuje do prominentního bydlení v pokojíčku u Elišky, kde je zahrnována dobrotami a zlehka ztrácí plachost (přes léto jsme upřednostnily pobyt na vzduchu před „socializací“, ale všeho dočasu ). Za ženichem se Waikiki vydá s novým rokem. Ráda bych našla krásného kudrnáče SG, ale kudrny nejsou prioritou před morfologií a sytostí barev.

 Během léta proběhla nutná reorganizace myšlenek a plánů:

  • Do chovatelské stanice Greenland odcestovala Xara vom Hohen Stein a Kristýnka s ní má tento plán - http://www.greenland.estranky.cz/stranka/planodchov . Doufám, že se děti podaří a sytost barev jakožto i morfgologie mláďat bude dechberoucí .

  • Naomi od Evelíny s Yagem vom Hohenstein nezabřezla, vzhledem k velmi světlým barvám Naomi jsem se rozhodla považovat tento fakt za malý vykřičník a registrovaná Naomi si užívá výsluní u Verunky, naší sousedky. Je mazlíčkem k pohledání, Verunka nosí klec do polostínu pod hrušeň, na spinkání domů, češe a vůbec vzorně pečuje a Naomi jí za to myje celý obličej (Verunce…).

  • Barunka Saxabara vystřídala saténku Bailey u Yaga. Bailey není březí, současně pátráme po ženichovi pro Waikiki.  Začínám totiž propadát přesvědčení, že Yago je neplodný a Barunka je poslední pokus před tím, než ho zkusím nabídnout někomu ze známých (neboť víme, že podle zákonů schválnosti – u nás „neplodný“ se může rovnat „jinde dvacet dětí“). Pak už bude na světě opravdu luxusní mazlík, protože Yago má velmi kamarádkou povahu, trochu drzosti pro pobavení navíc a naprosto skvělou pevnou srst, zcela bezúdržbovou. Ovšem zamáčknu slzu, protože sytost jeho barev je charakterizováno slovy p. dr. Vítkové "tak to má vypadat".

4.8.2009 Děkujeme paní Ondrášové za poslání aktuální fotky "našeho" Armagnaca. Fotku si můžete prohlédnout v odchovech. Armagnac Dandelion je také pyšným otcem: http://www.porcellino.websnadno.cz/Odchovy.html

 10. 6. 2009 Založeny nové stránky v konečné a úplné verzi. Ať se vám líbí.


 

 

 

29.3.2011 Livynka je na rozsypání, podávám vitamíny, minerály, aminokyseliny, podporujeme metabolismus seč nám síly stačí. Protože jí z okurek s rozkoší jen slupky,

 

koupila jsem jich dnes dvacet a tak se na každého dostane jeho osobní okurka, byť  většinou již oškrábaná :-). Paprika ve Sparu 29 korunek, domů dorazilo pět kilo, je toho plný škopík,

  

co s ním chodím na trávu, ale přece jen...už aby ta tráva byla....na paprikách sedí láska moje, Holy...tedy ne že by ti druzí neměli tuto pozici, ale Holy, Sisi a Livy, Kiss, Grenadino, Griotka,  Yago, Kuxi, Paul a Wayda, Ofelka, Dominek, Herkules, to jsou fakt moje lásky...koukám, že nikdo ani nezbyl :-)...široké srdce, to je tedy moje prohra i výhra zároveň.....Nové fotky v Pejskování a Jak jde život.

28.3.2011 Přihlášeni Kiss, Holy Trinity a Herkules výstavu do Hradce Králové, Holy si ještě před tím zajede díky Evě Hruškové a mamince Jarce do Prostějova. Rozhodnuto, že Heřmánek a Hermelín půjdou dělat mazlíky, na konci týdne odjedou Nubira a Harlekýn do svého nového chovatelského domova, radost na Slovensko pojede dělat Fabian. Skoro bych vsadila boty, že je březí Ofelka, nějaké hrášky v bříšku či co :-), Livinka už už porodit, chutná jí farmářská směs salátů z Intersparu, likvidujeme sáček za sáčkem a držíme palce. Vyfotila jsem nově Yagouška, oslaví 3 roky a 3 měsíce - viz výše se žlutou lilií. Vím, že bych ho asi měla zastřihnout dokolečka, ale je mi to líto, protože on se vůbec necuchá a ulítávám na každém centimetru....

 

 

koupila jsem jich dnes dvacet a tak se na každého dostane jeho osobní okurka, byť  většinou již oškrábaná :-). Paprika ve Sparu 29 korunek, domů dorazilo pět kilo, je toho plný škopík,

  

co s ním chodím na trávu, ale přece jen...už aby ta tráva byla....na paprikách sedí láska moje, Holy...tedy ne že by ti druzí neměli tuto pozici, ale Holy, Sisi a Livy, Kiss, Grenadino, Griotka,  Yago, Kuxi, Paul a Wayda, Ofelka, Dominek, Herkules, to jsou fakt moje lásky...koukám, že nikdo ani nezbyl :-)...široké srdce, to je tedy moje prohra i výhra zároveň.....Nové fotky v Pejskování a Jak jde život. Užívali jsme si nových hraček...

 

 

 

11. hod - Livy má satén gen!!!!!! 

1 saténová trikolorní holčinka, jeden bomba vybarvený tri kluk, další trikolor ve standardním poměru barev a poslední klouček červená-bílá, bílá hraniční, všichni SG....4.

 

Dobry vecer - mozte dat na net vsetko co chcete  (za nazorom si stojim tak nech je verejny). Dobru noc. Dakujem za vsetky Vase maily Vas cas. A tak isto aj za Jarkin. Vy mi nemate za co dakovat - matka troch deti je rada ze si ma s kym pisat ze si niekto precita moje uvahy a nad nimi uvazuje. A to je pre mna vela....:):):):) Kornelia

 
Dobry vecer!
 
Tak som tu. Dnes som cely den nieco robila - upratovala a tak a myslela na to co Vam odpisem. Napadalo ma vela myslienok, takych roznych uvah.
 
Vdaka Vasim mailom som si uvedomila vela veci. Moje morciatka - ony ziju so mnou v izbe - s nami v dvojizbovom byte. Neviem im zabezpecit ticho a klud - denne su vystavene hluku domacnosti, hluku vysypaneho lega hadkam deti a ich placu.... vetraniu a vsetkemu moznemu. Velmi sa snazim aby mali naoaj vsetko co si mozu zelat no neviem ci su stastne. A neviem ci je sposob mojho "chovu" ten naj pre ne. Lebo ony nie su urcite v bezhlucnom prostredi. Moj chov ani nie je chovom lebo pri chove sa rodia mladatka a ja som ch teda vela neodchovala - len 3 vrhy. Takze moj chov je len starostlivost o morcata. Keby som sa tak mohla vcitit do tych malych chlpatych telicok..... mala som tehotnu jednu samicku a ona porodila predcasne - najskor dve a potom este jednu malu holu mrtvolku. Ako prave vyliahnute vtacatko. A viete preco porodila? Pretoze nad nami prerabali byt  ten hluk bol vazne hrozny. Sama som bola zrela do blazninca. A tato samicka co porodila je obsolutne kludny tvor. Neviem ako na ne vsetky vplyva hluk domacnosti - to ukazu nasledujuce odchovy ak nejake budu, to ukaze cas. Kazdy tyzden ich vsetky vazime niekedy aj dva krat. Rastu a vyzeraju spokojne. Ak sa budu opakovat predcasne porody sposobene stresom tak s chovom skoncim. .mam pocit ze ony si na ten hluk zvykli a na mnohe zvuky vobec nereaguju. Ja dufam zeto nie je len moje zdanie ale skutocne sa citia u nas dobre. Okrem jedneho samceka - Abertamiho - su to vsetko dovezene morciatka cize kazde vyrastalo v nych podmienkach. Tie ktor mam od mladatiek su nejmensi plasaci - teda py nie su plasaci vobec. To ma vedie k zaveru ze klucove pre to ako morca vnima hluk je do akeho prostredia sa narodi alebo lepsie povedane v akomprostredi vyrasta.
Domino - nemyslim si ze doprava ako taka sama osebe bola pricina jeho smrti. Mohol mat chore srdiecko s nejakym defektom a ono nevydrzalo zmenu - stres ale nie z dopravy ako zo zmeny podmienok chovu. Nemyslim ze byboli zle ale ine od vsich . Hlavne co sa hluku tyka. Asi. ALE  - rozhodnutie ho predat nebolo nespravne ani zle. Ja som doniesla (teda manzel mi doniesol) dost dospelych morciatok so vseliakych podmienok a kutov sveta a vsetky ziju - zvykli si na nasu domacnost. NA zaklade toho si myslim ze Domino mohol mat skutocne srdiecko ktore nebolo celkom v poriadku. Ale to sa neda zistit dopredu. Netusim ako su na tom morcata co sa tyka nervovej sustavy....Tie moje si tu teraz veselo kvikaju a vrnia. Ja dufam ze su stastne. Za Dominovu smrt nemozete ani Vase rozhodnutie ho nezabilo. Bolo to rozhodnutie spravne - s najlepsim umyslom ste mu vyberali majitelku. Spravili ste vsetko preto aby dostal sancu na dalsi spokojny zivot. Dalsia vec je taka - ze neda sa mat vsetky morciatka doma. Ja presne chapen dovod mladatka"s cervenou" aj vsetko ostatne..... samauvazujem o predajiniektorych samiciek len neviem ci sa k tomu skutocne odhodlam. Pretoze aj ked su moje morcata vystevene hluku domacnosti myslim si ze sa maju dobre. A keby som ich dala do sekcie predaj zhrklo by sa okolo nch asi vela zaujemcov slovenskych chovatelov....a to jej zas na iny mail:( Domino - bola to zhoda nahod. Chybu ste nespravili!!! Ano clovek si vycita svoje rozhodnutia ktore nevysli. No kazdy den je plny rozhodnuti. Dolezite je s akym umyslom boli rozhodnutie robene a ked nevydu? Aj tie najlepsie myslene? Asi to tak malo byt...neviem najst inu odpoved - niekto by to nazval osud iny Bozia vola. Ja to pomenovat neviem. Avsak viem ze fraza "vsetko zle je na nieco dobre" je pravdiva....len tazko sa cloveku prijima ked dan je ta nyjvyssia - zivot sam. Znie to blbo ale Dominova smrt mala svoj zmysle - ukazala Vam cestu ze morciatka z podmienok kde maju klud a tichucko a idealne nestresujuce podmienky stresom mozu naozaj trpiet. Mna Vase uvahy donutili sa zamysliet nad tam ze samicky nepredam, ze si ich necham.....alebo to malo est eovela hlbsi zmysel.... ani netusite ako mne tieto morcata meni azivot doslova za pochodu.... mozno im naozaj zvolim zivot iny zivot inde zivot v dome. Niekedy si myslim ze ja nikdy nebude dobrym chovatelom pretoze ja mam taky nazor ze clovek je zodpovedny za tvorov ktorych produkujektori by inak na svet neprisli. Myslim morcacie mladatka - male morciciatka. Cely chov morciatok je vlastne len zalubou ludi a je si myslim nasou povinnostou zodpovedne rozhodnut o mladatkach. Nechcem produkovat nestastnych tvorcekov ocitajucich sa v zlych podmienkach. Chyba je ze ja mam velke ciele a velke ambicie.....niekdy by som chcela byt clovekom ktormu staci priemer alebo podpriemer - o co by bol zivot jednoduchsi....mat morca z drobnochovu a nerozmyslat nad tym ktore granule su tie najlepsie. Ti velki chovateli sa anad tym komu ide mladatko asi prilis zamyslaju. Inak by nemohli chovat. Vystavny stres - moje morciatka su zyvknute na hluk a vsetko mozne - nespozorovala by som ze by im vystavy nejak vadili. Je pravda ze vzdy schudnu - no navonok stres nejavia (splasene nebehaju) - teda myslim to tak ze ich doma vylozim a oni sa vyspia a su OK. Ako to vsetko bude ukaze cas. Ja si myslim ze mladatka zo svojich vlastnych odchovov uz budu na moj druh stresu absolutne zyvknute lebo sa don narodia. Nikdy by som nechcla morciatka nejak trapit. Nicim. Ambicie - ano mame ambicie - myslim si ze preto nas chov bavi lebo je to nieco je to oblast v ktorj mozeme byt dobre. A je to nieco kde mozme dat este aj kusok nejakej lasky nie su to stroje  a proste zena ma potrebu sa o niekoho starat a mat odozvu a morciatka su na to ako stvorene. Vystavy su akasi spatna vazba na nase usile na nasu snahu. Nieco ako pre skolaka vysvedcenie. Ako na vystavu - malo by to byt tak ze niekto objektivne zhodnotil nasu pracu. Sme na ne hrde lebo pre ne vela robime. Ja som presvedcena o tom ze Vase morciatka sa maju ako v raji!!!!!!!!! A ze vase rozhodnutie pradat Domina alebo kohokolvek ineho bolo a je a bude  dobre myslenym. Proste neda sa chovat kvantum morciatok ktore by sa mali tak dobre ako tie Vase. Dobre to poznam. Nie je mozne zvacsit priestor a tlaciaren an peniaze tiez nemate - lebo celu zimi kupovat zeleninu vo velkom mnozstve sa pre 50 morciat neda. Dobre to poznam - celu zimi boli na zelenine aj moje - mali kapie salaty a vsetko co sa dalo cerstve kupit. Zvladla som to aj ked som radsej daaldetom a morcatam ako sebe. Pretoze ja som zodpovedna aby sa moje tvory mali dobre. Musi sa k tomu aj z tohto hladiska pristupovat objektivne triezvo a zodpovedne. Je jednoduche nakupit vela morciat a nemat im co dat jest.
 

 

Dobry vecer - mozte dat na net vsetko co chcete(za nazorom si stojim tak nech je verejny). Dobru noc. Dakujem za vsetky Vase maily Vas cas. A tak isto aj za Jarkin. Vy mi nemate za co dakovat - matka troch deti je rada ze si ma s kym pisat ze si niekto precita moje uvahy a nad nimi uvazuje. A to je pre mna vela....:):):):) Kornelia

 

Dobry vecer!
 
Tak som tu. Dnes som cely den nieco robila - upratovala a tak a myslela na to co Vam odpisem. Napadalo ma vela myslienok, takych roznych uvah.
 

 

Vdaka Vasim mailom som si uvedomila vela veci. Moje morciatka - ony ziju so mnou v izbe - s nami v dvojizbovom byte. Neviem im zabezpecit ticho a klud - denne su vystavene hluku domacnosti, hluku vysypaneho lega hadkam deti a ich placu.... vetraniu a vsetkemu moznemu. Velmi sa snazim aby mali naoaj vsetko co si mozu zelat no neviem ci su stastne. A neviem ci je sposob mojho "chovu" ten naj pre ne. Lebo ony nie su urcite v bezhlucnom prostredi. Moj chov ani nie je chovom lebo pri chove sa rodia mladatka a ja som ch teda vela neodchovala - len 3 vrhy. Takze moj chov je len starostlivost o morcata. Keby som sa tak mohla vcitit do tych malych chlpatych telicok..... mala som tehotnu jednu samicku a ona porodila predcasne - najskor dve a potom este jednu malu holu mrtvolku. Ako prave vyliahnute vtacatko. A viete preco porodila? Pretoze nad nami prerabali byt  ten hluk bol vazne hrozny. Sama som bola zrela do blazninca. A tato samicka co porodila je obsolutne kludny tvor. Neviem ako na ne vsetky vplyva hluk domacnosti - to ukazu nasledujuce odchovy ak nejake budu, to ukaze cas. Kazdy tyzden ich vsetky vazime niekedy aj dva krat. Rastu a vyzeraju spokojne. Ak sa budu opakovat predcasne porody sposobene stresom tak s chovom skoncim. .mam pocit ze ony si na ten hluk zvykli a na mnohe zvuky vobec nereaguju. Ja dufam zeto nie je len moje zdanie ale skutocne sa citia u nas dobre. Okrem jedneho samceka - Abertamiho - su to vsetko dovezene morciatka cize kazde vyrastalo v nych podmienkach. Tie ktor mam od mladatiek su nejmensi plasaci - teda py nie su plasaci vobec. To ma vedie k zaveru ze klucove pre to ako morca vnima hluk je do akeho prostredia sa narodi alebo lepsie povedane v akomprostredi vyrasta. Domino - nemyslim si ze doprava ako taka sama osebe bola pricina jeho smrti. Mohol mat chore srdiecko s nejakym defektom a ono nevydrzalo zmenu - stres ale nie z dopravy ako zo zmeny podmienok chovu. Nemyslim ze byboli zle ale ine od vsich . Hlavne co sa hluku tyka. Asi. ALE  - rozhodnutie ho predat nebolo nespravne ani zle. Ja som doniesla (teda manzel mi doniesol) dost dospelych morciatok so vseliakych podmienok a kutov sveta a vsetky ziju - zvykli si na nasu domacnost. NA zaklade toho si myslim ze Domino mohol mat skutocne srdiecko ktore nebolo celkom v poriadku. Ale to sa neda zistit dopredu. Netusim ako su na tom morcata co sa tyka nervovej sustavy....Tie moje si tu teraz veselo kvikaju a vrnia. Ja dufam ze su stastne. Za Dominovu smrt nemozete ani Vase rozhodnutie ho nezabilo. Bolo to rozhodnutie spravne - s najlepsim umyslom ste mu vyberali majitelku. Spravili ste vsetko preto aby dostal sancu na dalsi spokojny zivot. Dalsia vec je taka - ze neda sa mat vsetky morciatka doma. Ja presne chapen dovod mladatka"s cervenou" aj vsetko ostatne..... samauvazujem o predajiniektorych samiciek len neviem ci sa k tomu skutocne odhodlam. Pretoze aj ked su moje morcata vystevene hluku domacnosti myslim si ze sa maju dobre. Domino - bola to zhoda nahod. Chybu ste nespravili!!! Ano clovek si vycita svoje rozhodnutia ktore nevysli. No kazdy den je plny rozhodnuti. Dolezite je s akym umyslom boli rozhodnutie robene a ked nevydu? Aj tie najlepsie myslene? Asi to tak malo byt...neviem najst inu odpoved - niekto by to nazval osud iny Bozia vola. Ja to pomenovat neviem. Avsak viem ze fraza "vsetko zle je na nieco dobre" je pravdiva....len tazko sa cloveku prijima ked dan je ta nyjvyssia - zivot sam. Znie to blbo ale Dominova smrt mala svoj zmysle - ukazala Vam cestu ze morciatka z podmienok kde maju klud a tichucko a idealne nestresujuce podmienky stresom mozu naozaj trpiet. Mna Vase uvahy donutili sa zamysliet nad tam ze samicky nepredam, ze si ich necham.....alebo to malo est eovela hlbsi zmysel.... ani netusite ako mne tieto morcata meni azivot doslova za pochodu.... mozno im naozaj zvolim zivot iny zivot inde zivot v dome. Niekedy si myslim ze ja nikdy nebude dobrym chovatelom pretoze ja mam taky nazor ze clovek je zodpovedny za tvorov ktorych produkujektori by inak na svet neprisli. Myslim morcacie mladatka - male morciciatka. Cely chov morciatok je vlastne len zalubou ludi a je si myslim nasou povinnostou zodpovedne rozhodnut o mladatkach. Nechcem produkovat nestastnych tvorcekov ocitajucich sa v zlych podmienkach.  Chyba je ze ja mam velke ciele a velke ambicie.....niekdy by som chcela byt clovekom ktormu staci priemer alebo podpriemer - o co by bol zivot jednoduchsi....mat morca z drobnochovu a nerozmyslat nad tym ktore granule su tie najlepsie. Ti velki chovateli sa anad tym komu ide mladatko asi prilis zamyslaju. Inak by nemohli chovat. Vystavny stres - moje morciatka su zyvknute na hluk a vsetko mozne - nespozorovala by som ze by im vystavy nejak vadili. Je pravda ze vzdy schudnu - no navonok stres nejavia (splasene nebehaju) - teda myslim to tak ze ich doma vylozim a oni sa vyspia a su OK. Ako to vsetko bude ukaze cas. Ja si myslim ze mladatka zo svojich vlastnych odchovov uz budu na moj druh stresu absolutne zyvknute lebo sa don narodia. Nikdy by som nechcla morciatka nejak trapit. Nicim. Ambicie - ano mame ambicie - myslim si ze preto nas chov bavi lebo je to nieco je to oblast v ktorj mozeme byt dobre. A je to nieco kde mozme dat este aj kusok nejakej lasky nie su to stroje  a proste zena ma potrebu sa o niekoho starat a mat odozvu a morciatka su na to ako stvorene. Vystavy su akasi spatna vazba na nase usile na nasu snahu. Nieco ako pre skolaka vysvedcenie. Ako na vystavu - malo by to byt tak ze niekto objektivne zhodnotil nasu pracu. Sme na ne hrde lebo pre ne vela robime. Ja som presvedcena o tom ze Vase morciatka sa maju ako v raji!!!!!!!!! A ze vase rozhodnutie pradat Domina alebo kohokolvek ineho bolo a je a bude  dobre myslenym. Proste neda sa chovat kvantum morciatok ktore by sa mali tak dobre ako tie Vase. Dobre to poznam. Nie je mozne zvacsit priestor a tlaciaren an peniaze tiez nemate - lebo celu zimi kupovat zeleninu vo velkom mnozstve sa pre 50 morciat neda. Dobre to poznam - celu zimi boli na zelenine aj moje - mali kapie salaty a vsetko co sa dalo cerstve kupit. Zvladla som to aj ked som radsej daaldetom a morcatam ako sebe. Pretoze ja som zodpovedna aby sa moje tvory mali dobre. Musi sa k tomu aj z tohto hladiska pristupovat objektivne triezvo a zodpovedne. Je jednoduche nakupit vela morciat a nemat im co dat jest.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vlezli jsme si tady tak nějak korporativně na váhu...

   

... jak nám to bude slušet v plavkách :-). Chatanooga má tříměsíčních saténových  700g, mám z ní táákovou radost!  Griotka se na váhu jen tak nevejde, ač se snažila :-), má letních 1234g, Bailey mívala 1235. Snad s námi Griotka oslaví šest narozenin, nejméně..., vyrostla musím říci, do krásy...a to je kožíšek ještě na půl cesty po jarním 3mm střihu. Jurášek má 5,5 týdne, 455g a nejsem si jistá, jestli některý z jeho předků nebyl klokan. Táta Fabian ostatně taky vyznával free jumping :-), co se divím :-). Nebýt epizody s nafouklým bříškem, půl kila by Jurajda asi ke dnešku  dal :-).  U mě v hlavě se po pohledu na váhu, který jsem dodalovala, seč jsem mohla, schýlilo k pořádné detoxikaci těla, duše malinko předchází, jinak by to nešlo :-). Myslím, že momentální veganství nechám přerůst za čas ve vegetariánství umírněné, s občasnou konzumací nějaké té rybky. Teplokrevná zvířata už jíst nebudu. Proč? Protože kdybych si je měla sama rukama nohama ulovit, nedokázala bych to. Proto i proto...A tělo hlásí, že se na tuhle změnu těší. Je jasné, že takový vegetarián je vlastně skoro člověk - sběrač :-). A sběrač nesbírá ani rafinovaný cukr, ani bílou mouku, ani volný olej...Tak že morčáci pozor, když nebude mrkev v lednici, budu chodit krást vám!    

 

Riuška si hoví na mém klíně a fotím proti slunci ze třiceti centimetrů, který fotograf by tohle viděl, musel by křičet....

 

18.10.2011

 

  Chrámem. Rájem.  Pro mě tomu tak vždy bylo a je navýsost. Tento  podzimní koktejl jsem nafotila o

  posledním letním  víkendu ne dál, než 100 kroků  kolem  našeho  domova. Na focení jsem se úplně živelně

  těšila (a to pak je  člověk hned ostatním víc k užitku a radosti, když se chvilku na něco a z něčeho těšil), při tom  to

  je taková obyčejná věc (pro někoho i nepochopitelná :-) - fotit bodlák...

 

                       

 

 Uvědomila jsem si tak snad poprvé plně, jakou sílu a význam pro mě ten kousek Země má. Z věcí nepotřebuju ani

 o jezevčí chlup víc. Děkuju   za to všem a  všemu...Je to  pro mě nesmírně podstatná a radostná věc, že zase

 zčervenaly šípky...a nemusím kvůli nim ujít víc než pár kroků... Stejně tak je pro  mě  podstatné a

 radostné, že mohu mnohokrát za den  zajít opečovat těch pár morčátek. Nebo se jen  podívat. Taky že

 se mohu kdykoliv podívat za sebe a  jsou tam aspoň jedny psí oči. Kočičí, ptačí...Čeká nás pomalinku

 společné přečkání doby podzimní a zimní,  abychom snad taky společně zase přivítali první devětsil, podběl a

 fialku. Psi si už více chodí lehat do kuchyně,  kocourek začal zase spát doma a morčátka? 

To je právě to krásné - na ně podzimní nálady nepadají, oddechla si, že už nebude vedro (a mají jistotu, že

budou mít tak akorát teplo), pískají mi na pozdrav, tlapky přes hrazení, vesele se pouští do mrkve, voní senem a

dopřávají  mi dávat si v té morčecí chovatelské hře přesně ty cíle, co si dávat máme,když chceme žít

naplno :-). Totiž (zdánlivě) nesplnitelné...

 

Řeknu vám upřímně, takto rozvlekle  jsem se pro teď porovnala s letošními pochybami, zda vůbec

chovat, zda nebýt "jen" majitelem, zda chovat trikolory... zda nezapomenout na ten saténový trikolorní

sen...

 

      

 

 

5.12.2011

Holky kudrnky, co výše pózují s adventním věncem, se díky Evě Hruškové, www.odbejbinky.wbs.cz mohly zúčastnit 4. Vánoční výstavy v Olomouci. Tříměsíční La Raya Dandelion předběhla o půl bodíku o pět týdnů starší Riu Luna. 96,5 bodu Rayunku v silné konkurenci umístilo na třetí místo v plemeni a věkové třídě (merino baby). Nad čím jiní po zásluze mávnou rukou, je pro mě veliká radost. Druhá generace Dandelion, neznámý majitel, nestranné posouzení. Nemám na to žádnou výbavu, abych komentovala, zda na třetí místo Rayunka měla nebo neměla, jak se výstavy posuzují a tak, prostě a jednoduše se raduju, že si ona, no name samička při dolní věkové hranici třídy, takhle krásně vedla. Rayunko děkuju, taky děkuju ladné mamince Antje´s Kissing Goodbye  a taťkovi, co děti nekazí,spíš vylepšuje,  Grenadinovi Dandelion.  Děkuju též Anneke Veldman, že mi tuto samičku svěřila, Mattovi, který mi pomohl navázat komunikaci a Míše, která Kiss dovezla.

 

Ria Luna - 96 b., Haničko, Vendy, Štěpánko,  děkuju...

 

má podle shledání zkušených chovatelů, kteří mi na ni "koukli", ne zcela rovnou hřbetní linii, posuzovací lístky nemám, ale ani je nepotřebuji. K Rie mám tuto poznámku, k Raye bez výhrad, to je pro mě obojí nejcennější informace. Pokusím se holky udržet ve výstavní kondici a zkusím překonat strach z vystavování a uvidíme, co dokážeme. Ria Luna má 75% pravděpodobnost, že nese SG, čímž je pro mě samičkou, která by mohla s Grenadinem znamenat naději na plus mínus typové saténové čerevná- bílá merino. To bych ráda....Rayunce bych zase ráda dopřála partnera, který by ladil s Rayinou hlavičkou, na kterou začínám být při tom našem malochovatelství, pyšná :-))))...ééé, pryč s tím...:-)))....A to se ví, že krásný ženich si žáda nevěstu, která nějakou tu výstavu zdárně absolvovala....tak se vynasnažím.....

 

 

                                                       

Je tak šikovná, že se o ni vůbec nemusíme starat, naopak, ona sama se postará o někoho jiného....

 

 

Obě trikolorní broučinky během dneška (poslední nabídka stříkačky byla v 11 dopoledne a korporativně vehementně odmítnuta) vystrkaly svoji váhu nad váhu porodní, červenobílá na váze od odpoledne stojí, ale taky udělala od včera pokrok. Mlíčko evidentně je, máma už začíná mít jiskru a je na malé přívětivá, dokonce je začala čistit :-). Tak počkám další tři hodiny, jestli červenobílá něco přicucá nebo zda jí umíchám osobní decilitřík borisovky :-). 

Prozradím jména, New Chance (Nová Naděje - Šanynka, jako maminka našeho pejska Caspíka), New Joy (jako Joy Adamsonová, maminka lvice Elsy a taky to znamená Nová Radost) a New Belief (Belinka, Nová Víra). Tak, holky, když už máte jména, tak ne že to tady zabalíte...a ne že z vás budou kluci :-)...ufky.....

Odpoledne - Od nedělního odpoledne jsem se moc  neozývala, protože jsem se bála, co bude. Ostatně to se bojím stran Holušky už dlouho. Máme za sebou 3 dny boje s toxémií, jakožto i tři týdny pokusů o to jí předejít. Snad se nám tohle úsilí spolu s bojovností 1730 gramů po porodu vážící veliké samičky nějak sečetlo a zdá se, že průběh není nezvratitelný. Dnes Holuška začala jíst, přestal se jí při krmení stříkačkou vracet obsah z pusy zpět, začala se vyprazdňovat.

  

Malé holčičky dokrmuji od pondělního rána, ještě dnes v noci byly lačné po stříkačce s "borisovkou", ráno první zbojnice začala odmítat, protože...měla bříško napucnuté od maminky. Tahle holčička věchýtek svým úsilím a spoluprací při přikládání malých k cecíkům před každým dokrmováním mámu rozkojila.

 

Vše ťukám, nepokorně dávám nějaké fotky a s nadějí se dívám do dalších dnů.

    

Jména už holčičky mají, prozradím, až se mi tabulka s třikrát děnně zapisovanými jejich váhami více zaplní...Děkuju za podporu všem, kteří na nás v dobrém mysleli a myslí, snažím se a budu snažit oplácet stejným....Ono to dost pomáhá....

 

 

 

 

TOPlist