DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 

Chovatelská stanice morčat Dandelion

Pejskování

    

                             Jestliže v ráji nejsou psi,
potom chci po smrti  prosím jít tam, kam odcházejí oni...

 Můj první pejsek byla fenka středního knírače, černá Dina z Třebechovických luk, druhý malý černý knírač Beno z   Marzu, třetí kavalír black and tan Falco Vanessa Atalanta.      

                                           

Naši současní pejsci jsou ....

  

Nejmladší Nodstagårdens Heartbreaking Elf - takový můj sen... všichni tři naši psi mají otce světové vítěze, to je spojuje a dál - jak byl Caspík náhoda, Sindy dlouhé čekání na možnost mít atleta a navíc z rodiny, kde je po generace doma zdraví, skvělá povaha a pracovní výsledky, pak Elfík je syn psa, který mě virtuálně uhranul - šeltie, která získala 25x  švédský CC, 18 x BIG 1-3...když si představím, jak to chlapec vybojoval, na záda mu dýchal kavkazák......a oba dědové jsou po několik let držiteli titulu Top chovný pes, stejně tak jako jedna z babiček, 75% Angličan.... je klidně možné, že nebudeme mít barvu, nebudeme mít zuby, nebudeme mít nevím co, ale krásná hlava skrývá úžasnou duši a hezky modelované tělíčko obrovské srdce - na vteřinu nepřestanu děkovat manželovi, že mi tohohle pejska umožnil přivést do rodiny, neb na něm byla tíha toho, že budeme tou rodinou, co má tři psy, když normální rodina nemá žádného!!!!! :-))))))

  

   

Na klubové výstavě Klubu chovatelů kolií a šeltií Praha Elfík VN1 a na konec 2. BIS Dorost (společně vybíráno z dlouho i krátkosrstých kolií), hlavní však je, že si tu výstavu náramně užil a spolu s ním i já :-)

   

 

 Prostřední 4 letá Sindy Czech Ja-Ka:  

Německý boxer Sindy Czech Ja-Ka

(Quenny Czech Ja-Ka x Orgon von Fausto)

nar. 15.7.2006

Chovná, Spondylóza 0, DKK 0/1

V2,  res.CACK

chovatelka - paní Jana Auterská,  http://www.czechja-ka.cz/

Sindičku jsem si vysnila snad ještě v době, kdy jsem se učila sedět na nočníku a opírala se při tom o zlatého boxera Cliffa. Dlouho jsem čekala, až budu mít takové podmínky, aby se u mě měl boxer dobře a já s ním, abychom měli dost času na svůj vztah, na spoustu pohybu a psí a lidské legrace. Neměla jsem pochyb o tom, že můj životní pes bude boxer, ta směs kamarádské povahy, klaunství, věčně dobré nálady a ochoty ke hře i práci, ovladatelnost při běžné výchově a zaměstnání, temperament a obrovské srdce, s kterým tito placatí čumáci jdou jak do umytí páníčkova obličeje, tak do jakéhokoliv sportu, ze nějž považují i skoky do dvoumetrové výše s hurónským řevem za plotem s potenciálním narušitelem prostoru před plotem, ta mě dostala. Třešinkou na dortu této vyvážené kombinace pro mě je i neproblémové ochota setrvat jeden či dva dny v pelíšku či na zahradě, pokud jsem vytížena prací. Pak následuje třeba 25 km po lesích, na volno, s mojí důvěrou v přivolání Sindy před zvěří, lidmi i psy a totální radostí z prožitku lidsko-psí svobody. Abyste nemysleli, že je Sindy trouba, zmíním zkušeného figuranta, který po týdnu figurování na boxeřím táboře zhodnotil zájem Sindy o rukáv „ jako ta tvoje čuba tam kousala stěží jedna“. Já vím, že to dělá z té své životní radosti a snad i kvůli mně. Díky, Sindy.


  
 
 
 
 

 

A nejstarší machr, pětiletý Casper Z Dřevěné chaloupky: 

 

 




 

K zaznamenávání aktuálních psích událostí jsem se dokopala na Silvestra 2010 - předsevzetí do nového roku :-). Jakkoliv u morčátek sázím řádky tak, že dole jsou nejstarší a nahoře jennovější, tady to je naopak...a předělat se mi to tak nechce...tak že jestli chcete vědět, co se aktuálně pejskuje, prosím rolujte dolů, dolů.....

Silvestr 2010:  Elfík se nacpal do zaběhnutých pořádků, protože nešel s Vochomůrkou a Křemílkem na pařezy a nebyl v posteli první, uvažuje, zda udělal dobře a nepřesune se na můj klín...což v zápětí udělal, jako ostatně každý večer, kdy si v křesle čtu - pes na klíně a knížka v pravém úhlu kdesi, pak mě nemá bolet za krkem...a za chvilku se vystřídali s Caspíkem...vážím si těchto obrázků moc, protože Sindy si dlouho myslela, že to štěně blonďaté bude nejlépe zabít (a Caspík s námi odmítal jít na procházku)...myslela to absolutně vážně a jsem šťastná, že bez jediného negativního zásahu se mi povedlo dát tři psy dohromady do ladné oddané smečky, ve které jsou všichni šťastnější, než byli před tím...a já s nimi, díky přátelé.....

  

 1.2.2011 - a takhle si hrajeme...tati, vzpomínáš, jak jste se na mě divně :-) dívali, když jsem před pár měsící nechtěla dovolit, abyste se mazlili s Elfem nebo Sindy - hrozilo to tehdy, že Sindy Elfa "srovná"...už je to tak, jak to má být, tak že se ta opatření vyplatila :-)))

Pojď si Sindy hrát...

 
...dej pokoj Efčo, já budu radši hnípat...panička něco dobrého vaří, čuchám to tady...
 
 
...tak já lezu, když jinak nedáš...aspoň trochu pozlobíme Caspera, koukej, už se klidí, má o kolečko víc, to mi nikdo nevymluví, klidně by si mohl hrát s námi, autista jeden...
 
 
...ale budu mít navrch, jo...
 
 
...klidně, ale jen chvilku, teď je řada na mě...
 
 
...no vidíš, a jak jsi ráda, že mě máš :-), až ti z toho plácají uši...
 
 
4.2.2011 a zase nám sněží.... 
 
   
29.3.2011  Protože se tady tak bojím myslivců (kterým nevadí výmarák štvoucí tři hodiny se řev zvěř po místním lese, na krku mající ostnáč a elektriku, zjevně ovladatelný pes...za to šeltie jdoucí za patami je pro ně kandidát na zastřelení a já kandidát o přespusu a urážky) a u řeky zase staršího manželského páru, který prosí svého amstafa, aby do té vody nelezl a pejsky na druhém břehu nechal být, nebo bude bacaný, aby ho pak půl hodiny lákali na všemožné jídlo a hračky do auta, psa mezitím majíc 3-200m od sebe), přitvrdila jsem :-) v hrách na zahradě a je to v kombinaci s procházkami po vilových čtvrtích města na vodítku a občas i bez něj :-) snad i lepší. Dnes nám do výbavy přibyl žlutý kroužek (zajímavé je, že Sindy vyrobila s disku frisbee značky kong, nerozkousatelné, totéž, vytrhla prostředek, protože se jí to tak lépe sbírá a nosí, mohla by pracovat ve vývoji :-) a balonek v házedle (házím jinak tři metry). Kocourek jako obvykle přiběhl, sotva jsme s tím rykem začali, pozoroval, válel se u toho v suché kůře a myl si kožíšek, na znamení toho, že to, co ti slintové, by v životě nedělal :-)
       
 
 
Za minulý měsíc jsme si stihli s www.minimaxipes.cz
zařádit v rámci tréninku triků do dog dancingu s Terezkou Zůnovou, prča veliká
 
          , vidíte, jak nám všem postupně docházely síly.         
 
Dále pak jsem byli na Zdobíně na tříhodinovém tréninku v pěti pejscích s Julií Duškovou, modlím se, aby Elfínek, ztrácejíc o mě veškěré iluze, neztratil ve mě důvěru :-). Julie úžasná, stejně jako před tím Terezka Tanečková. Fotky z agility doufám, že nikdy ani neuvidím, respektive, prohlédnu si je, ale přes takovou čtrvtku, do které udělám otvor, kterým si najdu jen psa, ze sebe bych se asi musela jít utopit :-)
 
28.6.2011
 
Ahoj, tady Elfík. Tak jsme měli jet na víkend se šeltičkami, nic z toho nebylo, Elinka stonala. Měli jsme se chystat na tábor, nic z toho nebude, panička se prý musí nějak lépe poskládat, aby jí to líp běhalo. No tak aspoň že nám Sindy hárá.
 
Zkouším to na ni všelijak, Caspík, ten ne. Teda vypráví mi všelijaké báchorky, ale vím to, vymýšlí si. Je to omega člen smečky, smečkový kašpárek, co byste chtěli.  Já tedy taky nejsem úplně tam, kde bych chtěl, tam je panička, ale nevzdávám to. Zkouším i noční vlčí kontaktní písně. Vyhodili mě spát na zahradu, tak že mi to jde úplně samo, měsíček mi svítí, páni, já jsem vlk, že takového nikdy nikdo neviděl...
 
   
 
...nebo že by Sindy měla jinou představu? Ona si prosím vás klidně spí...tak to pro dnešek zabalím, přece se nebudu doprošovat...
 
 
 
...ale aspoň si dám takhle nos, abych tu voňavou Sindy měl i ve snech. A po očku budu koukat, jestli panička vidí, jak jsem hodný, považte, 13. den hárání! Jé, vidí mě, a nese každému z nás kuřecí krček, že jsme hodní, tak to nazdar, mějte mě rádi, ahoj....
 
18.7.2011
 
Pořád tu někdo fotí morčata a na nás si pomalu s focením nevzpomenou, konečně vytáhli foťáček - a co myslíte - cestou pro trávu....
 
  
 
Samozřejmě, že jsme nemohli jen tak běhat, muselo se pózovat...
 
  
  
 
 Aspoň je vidět, jaký jsem krásně anglický typ, já, Casper...ten černý, kdybyste někdo nevěděl...blonďák je blonďák...už jsem si na něj zvyknul a jsem moc ráda, že jsme dva....ukázali mi, jak vypadá jeho dědeček, no prej je slavnej, tak to tě pic, ještě že Elfíkovi chybí čtyři zuby, nebo by byl slavnej taky a to bych mu fakt nepřál...
 
                         Elfík..............................................................děda Japaro Special Agent
 
                                    
 
Doma jsme se přimotali Hanince do kola, tak ji stihla naše mamka vyfotit, než utekla :-)
 
 
 
A že prej když nám kvetou hezky kytky, vyfotíme se seriózně - to jsem teda utekl já, trouba Elf tam zůstal...
 
 
 
...tak jsem došel pro tenisáček a vysvobodil ho...
 
 
 
27.7.2011
 
Zavřeli nás do nehotového kuchyňoobýváku, protože pořád chceme obkládat koupelnu s panem obladačem...má pejsky rád, ale co je moc, to je moc, říkala panička... Caspík poplatně svému celoživotnímu pocitu posledníčka spí neviditelně vzadu, Sindinka si udělala pohodlí a Elfíkovi padá hlava, ale přece si ji nepoloží, o něco by mohl přijít....
 
 
 
18.10.2011
 
Užíváme posledních dní, kdy se z procházek vracíme se suchými tlapkami....
 
Sindy se řádně rozhlídne, jestli není v okruhu pěti kilometrů narušitel....
 
 
 
... aby se pak nerušeně a systematicky věnovala myškování, naučila to kluky taky, že oni jí vyhledáváají,
 
kde se zrovna nějaká myška šustne, Sindy k nim pak doběhne, odstrčí je a probourává se na Nový
 
Zéland...
 
    
 
Přečetla jsem si v chytré knize,  jakou že moc má, jestliže pejsky na procházce čas od času úkolujeme... sice si dělají to, co normálně pejsci na procházce dělávají, ale jsou ve střehu, jestli nezašeptám nějaké přání...odměna je totiž nemine a kdo pozdě chodí, ten pak i na vodítku chvilku chodí....tak že trénujeme přivolání - jen tak...
 
  
 
... kdy překotný úprk vystřídá napjaté soustředění, jestli všichni dostanou kus něčeho dobrého, nebo jestli někdo půjde na vodítko :-)....
 
 
Tři zkrátka nejsou jeden, přičemž plusy převažují :-).... také se odložíme...na dálku, tzn. že na pobíhající myšilovce zavolám sedni a oni tam kde jsou udělají štronzo vleže....:-)
 
 
vsedě....
 
 
Rozestupy mě fascinují :-), jsou vždycky skoro stejné....
 
No a abych je otravovala ještě víc, tak se taky fotíme jako že pro parádu - koukej stát, nebo nebo....:-)
 
    
 
Schválně jsem fotila bez teleobjektivu, jako že Elfík umí stát i pěkný kus ode mě...Sindička postála, ale s náběhem na dělání "kravičky" :-)...
 
 
 
Ovšem procházka to byla fajná....
 
 
Tak si ji dáme za tři hodinky zase :-)..... Elfík chodí do školy, psí, ale u toho nás nikdo nefotí, díky Bohu...:-))))